Karlovarský kraj se tak zřejmě v rámci ČR nyní stává regionem s největší památkově chráněnou plochou, zapsanou na Seznamu světového dědictví. Do nejmenšího českého kraje totiž zasahuje i značná část statku Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, který byl na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsán v roce 2019.

Výbor světového dědictví dnes při schvalování nominace lázeňských měst zohlednil zejména fakt, že zachované struktury nejvýznamnějších lázeňských středisek představují nezastupitelné hodnoty jak z lékařsko-léčebného hlediska, tak i z hlediska historického, architektonického a památkového. Prezentují jednu z podstatných složek kulturního dědictví a jsou rovněž i vysoce aktuální pro celou sféru současného lázeňství a turistického ruchu. Součástí série jsou historická lázeňská města, která se po staletí vyvíjela kolem přirozeně se vyskytujících minerálních pramenů. Evropská lázeňská kultura je historicky založena na léčbě s využíváním přírodních minerálních zdrojů, skládající se z pravidelné pitné kúry, léčebných koupelí, irigací, zábalů apod. Jedenáct měst, která byla do konečné nominace vybrána na základě rozsáhlé komparativní studie z celkem 250 kandidátů, měla vliv na vznik dalších typů lázní a stala se vzorem pro lázně na celém světě. Slavné lázně Evropy tak skýtají vhled do všech aspektů lázeňské léčby a zároveň odrážejí mezinárodní rozměr lázeňství.

Na nominaci se pracovalo bezmála 15 let. Od podzimu roku 2010 se do procesu velmi aktivně zapojilo Statutární město Karlovy Vary, které se po dohodě stalo nejen lídrem českých měst, ale i dalších evropských lázní, usilujících o tento společný cíl. Předkladatelem nominace bylo Ministerstvo kultury České republiky, které je i hlavním koordinátorem nominačního procesu v České republice. Hlavním garantem po odborné stránce je Národní památkový ústav a spolukoordinátorem je i Karlovarský kraj.