Druhá z trojice výstav cyklu Paměť zámků a jejich krajiny tentokrát představí zámek v Dívčím Hradě v pozapomenuté krajině Osoblažska. Výstava situovaná do vstupní síně zámku bude zahájena v neděli 28. června ve 14 hodin. Součástí zahájení bude komentovaná prohlídka s autory a prezentace dobových pokrmů spojená s ochutnávkou. V loňském roce jsme v rámci uvedeného cyklu představili výstavu nazvanou Bílovec. Od hradu k zámku. Projekt Paměť zámků a jejich krajiny si klade za cíl vytvořit na základě podrobných výzkumů a novými formami prezentace obsahovou náplň pro tři zámky: v Bílovci, Dívčím Hradě a Janovicích. Všechny tři zůstaly po roce 1945 bez využití nebo byly využity nevhodným způsobem. Výstava v Janovicích u Rýmařova se uskuteční v příštím roce.
„Jak napovídá podtitul Hrad – zámek – komenda, budeme sledovat dějiny zámku od jeho počátků až do poloviny 20. století,“ říká Romana Rosová, památkářka a spoluautorka výstavy. „Sledujeme tedy historii zámku od dob středověkého hradu, na jehož místě vznikl renesanční zámek vystavěný Bruntálskými z Vrbna, až po řádovou komendu maltézských rytířů, která v něm fungovala od 20. let 17. století do roku 1945,“ dodává Romana Rosová.
Centrálním prvkem výstavy budou čtyři trojrozměrné modely jednotlivých etap stavebního vývoje zámku. Modely z období středověku, renesance, roku 1945 a současnosti doplní velké panely ve formě zvětšených obrazových knih. Texty i bohatý obrazový materiál nabídnou návštěvníkům podrobnější informace, například přiblíží stavbu v kontextu evropské zámecké architektury, doloží unikátnost jejího typu nebo upozorní na náročnou obnovu zničeného zámku po druhé světové válce.
Druhým výrazným bodem výstavy bude velká interaktivní mapa panství Dívčí Hrad ze 70. let 18. století a pomocí tabletu propojeného s mapou mohou návštěvníci objevovat 24 historicky významných míst zámku a jeho okolí, např. mlýn v Dívčím Hradě, kostel v Pitárném, pivovar v Hlince nebo šibeniční vrch.
Další části výstavy pak představí významné majitele zámku, jako byl Hynek Bruntálský z Vrbna nebo řád johanitů. Exponátem ale bude zejména samotná budova zámku. V části nazvané Po stopách renesance si návštěvníci na základě prostorových schémat udělají představu o fungování zámku na přelomu 16. a 17. století. Dochované stopy tohoto období budou poté objevovat při prohlídce zámku. Vybrané autentické stavební a architektonické prvky zde budou obohaceny o podrobnější údaje včetně ikonografie. Jedná se např. o portál, klenbu či topeniště s kresbami, srovnávacími fotografiemi či schématy. Výstavu doplní pět originálních erbů komturů johanitské komendy v Opavě, zapůjčených z opavského kostela sv. Janů.
Výstava vznikla v rámci výzkumného projektu Zámky v krajině moravskoslezského pomezí – nové formy prezentace nevyužitých historických objektů č. DH23P03OVV035 financovaného z prostředků Ministerstva kultury – Program NAKI III – program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030, na kterém se podílí Národní památkový ústav, Slezská univerzita v Opavě a Univerzita Palackého v Olomouci.
Výstava pak bude přístupná od června do září vždy v pondělí, středu, pátek, v sobotu a neděli od 9 do 16 hodin, případně při příležitosti dalších akcí na zámku mimo tyto termíny. Otvírací dobu je vždy nezbytné ověřit.
