V letech 1990–1993 studoval historii na Slezské univerzitě v Opavě, jejíž studium zakončil v roce 1996 státní závěrečnou zkouškou na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zde rovněž v roce 2002 absolvoval studium archeologie. Doktorandské studium završil na Ústavu archeologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1997 nastoupil jako archeolog do Památkového ústavu v Ostravě (nyní Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě), kde v letech 2003–2012 zastával funkci vedoucího odboru archeologie. K 1. 11. 2012 byl jmenován ředitelem ostravského územního pracoviště NPÚ.
Od roku 1997 vedl nebo se podílel na vedení řady archeologických výzkumů v historických jádrech měst moravsko-slezského pomezí (Opava, Ostrava, Krnov, Bruntál, Karviná-Fryštát) a v prostředí sakrálních staveb a areálů (opavské mendikantské kláštery, kostely v Branticích, Bohušově, Krnově-Kostelci, Moravské Ostravě, Starém Městě u Bruntálu aj.). Jako spoluřešitel se podílí na plnění výzkumných úkolů NPÚ, je autorem řady odborných článků a studií a spolueditorem publikací Kostel sv. Martina v Bohušově (2011), Předměty vyprávějí... (2012) a Krnov – historie, archeologie (2015), S knížaty u stolu (2018). Aktivně se účastní odborných konferencí doma i v zahraničí, především těch, které jsou zaměřeny na problematiku archeologie středověkého města. V rámci své pracovní náplně a dalších aktivit se dále věnuje ochraně a popularizaci archeologického dědictví, organizačně a jako kurátor se podílel na několika výstavách (např. Cesta ke Zlaté bule sicilské, pořádaná Ostravským muzeem, p. o.). Externě přednáší na Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě.