Památková péče na Moravě / Monumentorum Moraviae tutela
Bulletin Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně

Jedním s možných způsobů komunikace instituce s veřejností je forma publikace – sborníku, přinášejícího v přístupné formě oborové informace a zároveň zprostředkujícího myšlenky péče o kulturní dědictví. Tato úvaha stála za rozhodnutím brněnského pracoviště (Památkový ústav v Brně), v době, kdy byl u nás internet v plenkách, a redakční rada v roce 1995 připravila pilotní číslo sborníku, označené jako nulté. V úvodním slovu redakce je deklarován cíl uvést do problematiky ochrany památek a otevřít diskusi, která by pomohla řešit rozpory, a která by hledala společnou cestu v boji s časem, dobou a nekompetentností.

Od té doby se sborník (do roku 2002 pod názvem Zprávy Státního památkového ústavu v Brně, od roku 2003 nazvaný Památková péče na Moravě / Monumentorum Moraviae tutela  a vydávaný Národním památkovým ústavem, odborným pracovištěm v Brně) stal standardním komunikačním prostředkem brněnského pracoviště státní památkové péče, zpravujícím o dění na území jižní Moravy s přesahem do sousedních regionů; periodikum tedy od roku 1997, kdy vyšlo 1. číslo, přinášelo formou studií, zpráv a aktualit informace o památkovém fondu, jeho obnově i nových poznatcích a rovněž o činnosti pracoviště. Vycházela čísla s „průřezovým“ obsahem o dění na poli péče o kulturní dědictví, zároveň též monotematická s užším zaměřením na jednotlivé typy či kategorie památek (technické památky, nástěnné malby, papír...). Též prozatím poslední číslo 19 z roku 2017 je zaměřeno na otázky sakrálních památek.

Nyní přistupujeme ke zveřejnění starších sborníků, většinu již delší dobu rozebraných, na webových stránkách NPÚ, abychom umožnili zájemcům komfortnější přístup.

V Brně, březen 2018

Brožura Portrét ulice Václavská – Hybešova

Brněnské pracoviště Národního památkového ústavu vydalo drobnou publikaci Portrét ulice. Václavská – Hybešova, kterou započne řada věnovaná jednotlivým významným, památkově nepříliš zhodnoceným a developersky turbulentním urbánním oblastem Brna. Preferovány budou ulice „městotvorné“ či „místotvorné“, které dodávají brněnské metropoli neopakovatelného genia loci. Památkáři vědí, že nemohou vše chránit, a že ne vše ze stavebního dědictví za konzervaci stojí, s palčivou naléhavostí ale chtějí upozornit, že Brno je naše společné dílo vyvíjející se po téměř milénium. Dílo současných obyvatel, ale především bezpočtu generací minulých. Že novodobá městská architektura může být skvělá, ale její potenciál zazáří jen v dobré synergii s historickým kontextem. Že tento bohatě strukturovaný urbánní kontext domů, ulic a náměstí je nejen tvůrcem kontur míst a spojnic, ve kterých se odehrává náš život, ale jako takový je především spolutvůrcem naší identity. Pokud budeme bez rozmyslu sekat svoje kořeny, podtínáme tím i sami sebe.

Portrét ulice Lidická

Publikační řada Portrét ulice je zaměřena na popularizaci historické zástavby města Brna s cílem zvýšit povědomí obyvatel moravské metropole (a nejen jich) o velkých hodnotách, které se vyskytují kolem nich, v sousedství jimi obývaných domů nebo na ulicích, kde se odehrává jejich život. Tyto hodnoty spoluvytváří jedinečný kulturní ekosystém města, který vinou jejich ztrát mizí. V Brně, které je vinou kauzy „pozdních zápisů“ památkově zdaleka nejpostiženější sídlo ČR, se vede i těmito nenásilnými prostředky boj o památkovou podstatu města, o architektonické bohatství, které je významným kulturním dědictvím nejen obyvatel města, ale celé naší země. V rámci série Portrét ulice tedy nyní vydáváme druhý díl, věnovaný tentokrát ulici Lidická.

Panely dědictví a současnost

Jedním z důležitých úkolů odborné organizace státní památkové péče je zprostředkování poznání o památkovém fondu veřejnosti. K plnění tohoto úkolu má dílčím způsobem přispět také zde představená série informačních panelů, které umožňují čtenáři seznámit se s významnými památkami, obnovami a objevy památkové péče v Jihomoravském kraji. Informační panely – postery mohou vidět i návštěvníci sídelní budovy našeho pracoviště, kde jsou na chodbách postery pravidelně obměňovány s ohledem na aktuální dění v oboru. Věříme, že lepší poznání památek může vést ke kvalitnější péči o ně – kdo pozná památkové hodnoty, zpravidla je neničí.

Opravy pomocí hliněných technologií na území jižní Moravy

V oblasti lidového stavitelství je pro Jihomoravský kraj charakteristická zděná zástavba s převahou hliněného materiálu v nejrůznějších podobách. Od poloviny 20. století však postupně zanikly praktické dovednosti starých řemeslníků i hospodyň a práce s hlínou se vytratila také při opravách kulturních památek. Znovuoživení hliněných technologií při památkových obnovách nastalo v posledním desetiletí 20. století a díky nepřetržité badatelské práci a trvalému úsilí jihomoravských „hlínařů“ ve sféře praktických dovedností, se staly hliněné technologie při opravách tradičních lidových staveb opět běžnou záležitostí. Zájemci o jihomoravské vesnické hliněné stavby se mohou účastnit veřejných workshopů, které společně s vybranými památkovými obnovami představují následující výstavní panely, které byly vyhotoveny k příležitosti metodického dne Cihla a její matka hlína pořádaného NPÚ, ÚOP v Brně v roce 2015.

Metodické publikace

Metodické centrum moderní architektury v Brně vydává metodické publikace k tematice poznávání a obnovy památek architektury 20. století.

Umění číst krajinu

Vycházíme z přesvědčení, že znalosti přírody a krajiny, bez nichž by člověk jen těžko přežil, a které byly vlastní našim předkům, je třeba zachovat. V celoročním projektu UMĚNÍ ČÍST KRAJINU jsme se učili rozpoznávat stopy po tradičním hospodaření na polích, pastvinách, v lesích, rozpozvávali stopy po pohybu lidí i vody, achychom je mohli chránit.