Organizační struktura

Kdo jsou lidé starající se o státní památky? Přečtěte si profesní medailonky našich vedoucích pracovnic a pracovníků.

Územní památková správa v Praze spravuje Zahrady pod Pražským hradem a další státní památky ve Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji.

ŘEDITEL ÚPS V pRAZE

Mgr. Dušan Michelfeit

Má pedagogické a žurnalistické vzdělání, manažerské zkušenosti v marketingu služeb, obchodu a komunikaci s veřejností. Věnoval se publicistice i literatuře. Ředitelem NPÚ, ÚPS v Praze je od roku 2013.

Celý text

KASTELÁNKY A KASTELÁNI PAMÁTEK VE SPRÁVĚ ÚPS V PRAZE

Mgr. Tomáš Wizovský

  • správce objektu - kastelán
  • 353 999 394, 606 666 423
Od 1998 zaměstnán u NPU – útvar Památkové péče, oddělení architektury, později oddělení archeologie, 2002 Vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov, 2005–2006 ředitel NPÚ, ÚOP v Plzni, 2006 vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov, 2009 až dosud člen koncepčních skupin generálního ředitele NPÚ, 2010–2011 vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov a ředitel územního odborného pracoviště NPU v Lokti pro Karlovarský kraj, 2012 vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov. Iniciátor a koordinátor Projektu příkladné obnovy hradu a přilehlých objektů pro prezentaci památkové péče formou vzdělávacích programů. Autor a spoluautor prací týkající se archeologie, památkové péče a Bečova nad Teplou, spoluautor monografií o hradu Bečov a relikviáři sv. Maura, Iniciátor a spoluautor výstavy Relikviář sv. Maura na Pražském hradě 2010–2011. Spoluautor projektu Hrad Bečov (projekt konzervace a prezentace oceněného v kategorii projekt/výzkum cenou Evropské unie – Europa Nostra – European Union Prize for Cultural Heritage / Europa Nostra Awards), 2012 člen řídícího týmu v projektu nazvaném Vzdělávací role NPÚ, Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky, Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) – 2016 získáno další ocenění Europa Nostra v kategorii vzdělávání, odborná příprava a osvěta. V roce 2013 zřízení Edukačního centra při hradu a zámku Bečov nad Teplou a získání statutu fakultního památkového objektu Karlovy univerzity. 2014 absolvoval program celoživotního vzdělávání Marketing kulturních organizací na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni a akreditovaný kurz MŠMT ČR pro vedení dětský oddílů. 2016 získána cena HZS Karlovarského kraje za osobní přínos k zabezpečení protipožární ochrany hradu a zámku Bečov a 1. cena Adolfa Heyduka za přístup k nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. Účastník zahraničních studijních stáží. Soudní znalec v oboru archeologie a architektonické památky a výtvarné umění – nemovité kulturní památky.

PhDr. Zdeněk Henig

  • správce objektu - kastelán
  • 412 586 795, 602 136 213
Vystudoval Univerzitu Karlovu, Filozofickou fakultu na Ústavu etnologie, zaměřil se na teorii, metodologii, historiografii. Od 14. 11. 1988 zaměstnán na státním zámku Benešov nad Ploučnicí, kde pracoval jako vedoucí správy památkového objektu – kastelán. Od 1. července 2002 byl na základě výběrového řízení MK jmenován ředitelem Státního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Od 1. ledna 2003 byl jmenován ředitelem Národního památkového ústavu pro Ústecký a Liberecký kraj, kde v této funkci působil až do konce roku 2005. Od 31. ledna 2006 byl jmenován provozně ekonomickým náměstkem Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, kde v této funkci pracoval až do 30. dubna 2006. Od 1. května 2006 opět nastoupil na státní zámek Benešov nad Ploučnicí jako správce památkového objektu – kastelán. V letech 2002–2005 byl členem Ústřední komise pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a Komise pro Program záchrany architektonického dědictví, členem Diecézní památkové komise Biskupství litoměřického, dále členem Poradní komise k problematice státních hradů a zámků při NPÚ.
Nepodléhá CC

Mgr. Lucie Šťastná

  • správce objektu - kastelán
  • 778 444 262
Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2009–2015), dále absolvovala dvouleté rekvalifikační studium památkové péče (18. studijní běh). Na památkách se pohybuje od roku 2006, kdy začala pracovat jako sezónní průvodkyně na zámku Humprecht. V Národním památkovém ústavu byla zaměstnána na pozici průvodkyně na zámcích Slatiňany, Zákupy a Hrubý Rohozec. Na Hrubém Rohozci pak mezi lety 2011–2013 působila jako stálá průvodkyně a zástupkyně kastelána. Další pracovní zkušenosti získala na zámku Nový Hrad v Jimlíně, jenž je spravován Ústeckým krajem. Od roku 2014 pracovala jako kurátorka v Oddělení správy mobiliáře a zámeckých knihoven na ÚPS na Sychrově. V listopadu 2017 byla jmenována kastelánkou státního zámku Duchcov.

Miriam Němcová

  • správce objektu - kastelán
  • 606 175 052
V roce 1999 dokončila Střední odbornou školu ekonomického zaměření. V roce 2000 nastoupila na hrad Hazmburk jako pokladní a v roce 2001 byla jmenována vedoucí správy hradu (kastelánkou). V roce 2004 a 2005 studovala kurz památkové péče NPÚ.

Ing. Jaromír Kubů

  • správce objektu - kastelán
  • 311 681 695
Jako vedoucí správy památkového objektu (kastelán) pracuje od prvního dubna 1980 až dosud. Studoval Strojní fakultu ČVUT (1972–1975) a Vysokou školu ekonomickou (1980–1985), kde se specializoval na plánování a ekonomickou statistiku. Je profesionálním průvodcem na hradech a zámcích ČR, přednáší v kurzech památkové péče NPÚ a na Vysoké školy ekonomické v oboru Arts marketing a management. Za jeho působení na Karlštejně získalo středočeské pracoviště NPÚ ocenění Europa Nostra Award 2006, a to za projekt týkající se souboru gotických deskových maleb z kaple sv. Kříže.

Mgr. Jana Sedláčková

  • 317 721 366, 724 643 826
Po gymnáziu absolvovala obor cestovního ruchu při Institutu obchodní výchovy. Studiu historie, dějin umění, architektuře, restaurování uměleckých děl a mrtvých jazyků se věnovala na Karlově univerzitě formou kombinovaného studia, zatímco již pracovala na zámku Konopiště, nejdříve jako průvodkyně, poté jako správkyně mobiliárního fondu. Do výběrového řízení na kastelána se přihlásila v roce 2014 a byla vybrána jako nejvhodnější uchazeč. K jejím zálibám patří kromě historie, architektury a lingvistiky především cestování. Ze zámku Konopiště má nejraději severní gotický palác a co se sbírkových předmětů týče, s oblibou se věnuje především knižnímu fondu.

Bc. Libor Knížek

  • správce objektu - kastelán
  • 311 512 479, 602 244 142
Je absolventem semináře Dějin umění Masarykovi univerzity u prof. PhDr. Lubomíra Slavíčka, CSc. Dokončil pomaturitní studium památkové péče při NPÚ. Od 1. dubna 1990 vykonával ve svém rodišti na státním zámku ve Veltrusích postupně práce průvodce, pokladního, správce depozitáře a zástupce kastelánky. Od 1. února 1999 nastoupil na základě výběrového řízení jako kastelán státního zámku v Hořovicích. V této pozici se věnuje hlavně stavebnětechnickému stavu areálu národní kulturní památky, obnově parku, reinstalaci historických interiérů a zvýšení povědomí o zámku v očích odborné i laické veřejnosti.
Petr Zemanek, kastelán souhradí Točník-Žebrák | © NPÚ

JUDr. Petr Zemánek

  • správce objektu - kastelán
  • 311 533 202, 602 289 730
Ač chtěl Petr Zemánek studovat archeologii, vystudoval v letech 1981–1985 Právnickou fakultu UK. Během studia prováděl právnickou praxi na Okresním soudu Prahy 8 a na Obvodním národním výboru Prahy 10. V roce 1986 obhájil rigorózní práci na katedře kriminalistiky na téma „Psychologické a psychopatologické zvláštnosti gerontů, pachatelů sexuálních deliktů“. Během studentských let v rámci činnosti Klubu Augusta Sedláčka při plzeňské Škodovce mapoval se svým kamarádem Petrem Kmínkem ztracené české a moravské hrady. O prázdninách roku 1981 uskutečnil sám pěší putování bez mapy po českých, moravských a slovenských hradech z Prahy do Tater. V roce 1985 nastoupil roční vojenskou službu ve funkci technika roty u tankové a automobilní jednotky v Žatci a Postoloprtech. Před vojenskou službou a těsně po ní absolvoval právnickou čekatelskou praxi v právním odboru Dopravního podniku hlavního města Prahy (JUDr. Klouda). V květnu 1986 odešel z Dopravního podniku a nastoupil u prof. Bořivoje Nechvátala jako brigádník při archeologickém průzkumu nejstaršího osídlení Vyšehradu. Během prázdnin toho roku pracoval brigádnicky jako lesní dělník a stavěl vyhořelou chalupu v Orlických horách. Od podzimu 1986 nastoupil jako právník na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSSR a věnoval se především lesnímu právu (JUDr. Čechura, JUDr. Lojda). Poněvadž chtěl učit, zcela opustil po roce právnickou praxi a nastoupil jako učitel tělocviku, ekologie a později i dějepisu na Střední odborné učiliště elektrotechnické v Praze 9-Hrdlořezích. Během dalších let dostudoval doplňkové pedagogické studium na Pedagogické fakultě UK a rozšiřující studium historie na Filosofické fakultě UK. Organizoval i mimoškolní výchovu učňů (přechody hor na běžkách i pěšky, dvacetičtyřhodinovky v sálové kopané, ekologické brigády a protesty aj.). Aby si přivydělal, učil v té době i na dalších dvou středních školách-Gymnáziu Jaroslava Seiferta a Gymnáziu Jižní Město. V roce 1990 nastoupil na Gymnázium Jana Keplera na Praze 6 jako učitel tělocviku a základů společenských věd. Vedl také kroužek míčových her. Později začal učit dějepis a vlastivědu, vedl semináře Osobnosti světových dějin, České hrady, Právní dějiny české a Světová náboženství. Na této škole učí jednou týdně dosud. V roce 1995 se na základě konkurzu stal kastelánem na hradech Žebráku a Točníku u organizace Státní hrady Křivoklátska. Ta byla podřízena přímo Ministerstvu kultury ČR a stala se v roce 2001 součástí Národního památkového ústavu. Při správě obou hradů a pivovaru se po celou dobu snaží vnášet krajinářský a místopisný rámec. V roce 2008 se svými studenty, přáteli a rodinnými příslušníky vztyčil v lokalitě U Zabitého nedaleko Vráže u Berouna vysvěcený kříž jako připomínku událostí z konce 2. světové války, kdy se čeští konfidenti pokusili krýt své udavačství vraždou 18 Němců a 1 Čecha, které vedli k výslechu do Berouna. O dva roky později se svými přáteli umístil kříž na místě dvou hromadných hrobů v levonické bažantnici u Postoloprt jako připomínku největšího poválečného vraždění civilního německého obyvatelstva československou armádou. Tyto skutečnosti ho přivedly k aktivní účasti na projektu Paměť národa společnosti Post Bellum. V období 2007–2011 byl opravován krov Královského paláce na hradu Točník prostřednictvím experimentálního užití repliky šlapacího středověkého jeřábu z dílny Ing. Víta Mlázovského a tesaře Petra Růžičky. V červnu roku 2010 uskutečnil se správcem depozitáře v Plasích Zdeňkem Formanem experimentální putování po stopách Karla Hynka Máchy z Prahy přes Karlštejn, Křivoklát na Točník (120 km), kde bezprostředně po této cestě, podobně jako Mácha, sehrál roli Sosnomila v divadelní hře V. K. Klicpery „Jan za chrta dán“(Rodinné divadlo Prokopa Vejdělka). Během cesty objevili poutníci v Pamětní knize hradu Křivoklátu podpis Karla Hynka Máchy a Josefa Kajetána Tyla. V červnu 2014 inicioval umístění pamětní desky sládkovi, alchymistovi a spisovateli Otakaru Zacharovi v místě jeho narození na pivovaru v Točníku čp. 1 (autor Daniel Paul). O dva roky později umístil s přáteli Portál Jeronýma Pražského (Lukáš Schorný, Wasup) na Jezevčím kopci nedaleko hradu Točníku a Žebráku. V tomto roce vytvořil k Lucemburskému roku také libreto k výstavě „Bellifortis – Ten, který je silný ve válce“. Dlouhodobě se snaží prosadit jednotný a neoddělitelný postup při ochraně památek, krajiny a přírody.
Jiří Sobek, kastelán hradu Krakovec | © NPÚ

Mgr. Jiří Sobek

  • správce objektu - kastelán
  • 313 549 302, 723 214 170
Narozen v Československu, má lesnické, technické a teologické vzdělání, absolvoval na Husitské teologické fakultě University Karlovy. Pracoval jako dřevorubec, vrátný, provozně technický pracovník a průvodce na hradě Hukvaldy. Kastelánem státního hradu Krakovce je od roku 1997. Věnuje se sebevýchově, publicistice i literatuře, je autorem článků, rozhovorů, recenzí knih v tisku, rozhlase i televizi a je bytostně přesvědčen, že člověka netvoří jen trávicí trakt a pohlavní ústrojí.

Ing. Jana Digrinová

  • správce objektu - kastelán
  • 318 590 261, 606 649 207
Absolventka ČZU, obor provoz a ekonomika. Následně tamtéž jednoleté intenzivní studium marketingu a PR. Po ukončení studia nastoupila do Sociologické laboratoře při katedře sociologie na ČZU a spolupracovala na sociologických projektech a věnovala se výuce. Během mateřské dovolené sbírala praktické zkušenosti při práci na hradě Bouzově, kde s rodinou také půl roku žila. V roce 2000 se s rodinou přestěhovala do Prahy a později na zámek v Mníšku pod Brdy, kde začala pracovat jako vedoucí depozitáře, později jako zástupce kastelána a od konce roku 2006 až do současnosti pracuje jako kastelánka. Při práci na zámku se zaměřuje na tvorbu kulturních a výukových programů pro základní a mateřské školy a zábavné programy pro rodiny s dětmi.

Ludmila Klimplová

  • správce objektu - kastelán
  • 724 663 546
V období 1972–1976 studovala Střední zdravotnickou školu Most, 1991–1993 studovala ochranu památek na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 1976 byla zaměstnána jako kulturní referentka v RAJ Most, 1977–1988 jako zdravotní sestra OÚNZ Most, od roku 1989 pracuje v Národním památkovém ústavu jako vedoucí správy památkového objektu – kastelánka.

PaedDr. Jaroslava Matoušová

  • správce objektu - kastelán
  • 327 321 177, 602 238 303
Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy obor speciální pedagogika. Již během studia a poté i jako učitelka a vychovatelka nevidomých dětí ve Škole Jaroslava Ježka v Praze na Hradčanech a následně i s pracovní zkušeností v některých pražských pojišťovnách každé prázdniny a čas letních dovolených působila jako letní průvodkyně Sázavského kláštera. V roce 2003 po tragické smrti tehdejší kastelánky v době, kdy byl klášter částečně restituován soukromou majitelkou a ta své majetky pronajímala českému státu, se stala zástupkyní kastelána a o rok později kastelánkou. Ráda vzpomíná na událost středověkého ručního zavěšování zvonu sv. Václav do vysoké gotické věže v roce 2004, nebo o rok později odhalování busty významné osobnosti 20. století – benediktinského mnicha P. Methoda Klementa nebo na objev vzácných zabílených fresek v křížové chodbě kláštera, jejichž odkrývání stále pokračuje. A také na spousty drobných setkání s jednotlivci nebo členy občanských spolků, se kterými spolupracuje již při tradičních akcích – jako je například letní kurs malování, Květinový den nebo májové koncerty na severní zahradě.

Ing. Miloš Musil

  • správce objektu - kastelán
  • 475 228 331, 604 505 323
Po maturitě na brněnské stavební průmyslovce nastoupil do firmy Železniční stavitelství, kde nejprve pracoval v oddělení přípravy výroby a kde se po vojně stal mistrem výroby na rekonstrukci železničních tunelů v Děčíně. Poté se vrátil do školních lavic a vystudoval Stavební fakultu na Vysokém učení technickém v Brně. Jeho vztah k památkám se projevil i při volbě tématu diplomové práce, jež se zabývala problematikou sanace plášťů historických budov. Za tuto práci obdržel Čestné uznání děkana fakulty. Po promoci založil poměrně úspěšnou stavební firmu, kterou však v roce 1992, když se mu naskytla možnost pracovat jako správce památkového objektu, prodal. Od té doby kastelánuje. Nejprve na jihomoravském renesančním zámku Bučovice, poté krátce na zámku Valtice a nyní již 23. rokem na státním zámku Velké Březno. Památkovou stavařinu však neopustil; i nadále se zabývá rekonstrukcemi vybraných historických budov.

PhDr. Pavel Ecler

  • správce objektu - kastelán
  • 315 781 146, 725 708 552
Kastelánem je od roku 2001. Nejprve vedl správu státního zámku Bučovice, od roku 2008 je kastelánem na zámku Veltrusy. V roce 2010 bylo rozhodnuto o poskytnutí dotace projektu Schola naturalis – projekt revitalizace zámku Veltrusy a Centrum Evropské úmluvy o krajině. Projet financoval Evropský fond pro regionální rozvoj a státní rozpočet ČR pomocí Integrovaného operačního programu. Díky projektu se podařilo opravit na desítku budov, mostků a kilometry cest v parku, zároveň vzniklo vzdělávací centrum využívající obnovené objekty pro edukační aktivity. Pavel Ecler je členem Rady projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži.