Muzeum Litovel a Muzejní společnost Litovelska, z. s. zahájili 15. října unikátní výstavu Výpravy za litovelskou archeologií, jejíž součástí bude i představení a křest stejnojmenné populárně naučné publikace na které se podílel vedoucí odboru archeologie Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci PhDr. Pavel šlézar, Ph.D.

 

 

Po více než dvou letech příprav spatří v nejbližších dnech světlo světa kniha s názvem Výpravy za litovelskou archeologií. V nákladu 400 kusů ji vydává Muzejní společnost Litovelska, z. s. „První koncepce knihy vznikla již na jaře 2017. Naším cílem bylo představit archeologii na Litovelsku od jejích počátků v 19. století až po současnost široké veřejnosti. Tomu je přizpůsoben literární styl i způsob prezentace sbírkových předmětů. Doufáme, že kniha poučí, potěší i pohladí na duši,“ sdělil Robert Najman, předseda Muzejní společnosti Litovelska.

„Spolupráce zaměstnanců litovelského muzea s autory v podstatě plynule navázala na předchozí projekt – zpracování archeologické části odborného dvousvazkového díla Litovel – velké dějiny města. Nová publikace se od knihy o litovelských dějinách odlišuje svým populárně naučným charakterem,“ doplnil Miloš Hlava z Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha o rozsahu 220 stran je rozčleněna do šesti kapitol, jež jsou koncipovány jako výpravy za poznáním. Na jejím vzniku se podílelo osm autorů, Martin Golec, Miloš Hlava, Pavlína Kalábková, Zuzana Mírová a Radovan Urválek z Univerzity Palackého v Olomouci, Karel Faltýnek a Pavel Šlézar z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci a Lukáš Hlubek z Vlastivědného muzea v Olomouci. Grafická podoba knihy je dílem Pavla Ševčíka z nakladatelství Veduta ve Štítech.

V první kapitole jsou vylíčeny dějiny archeologického poznávání regionu od prvních nálezů v druhém desetiletí 19. století až po dnešní dny. Druhá část je koncipována jako výpravy do deseti různých epoch minulosti, a to od nejbližšího novověku po nejvzdálenější starší dobu kamennou; spolu s obecnou charakteristikou doby je vždy představeno také jedno naleziště, jež příslušnou éru reprezentuje mimo jiné za pomoci kresebných rekonstrukcí Libora Baláka. Ve třetím oddíle je popsáno šest různých výprav současným Litovelskem a městem Litovlí za archeologickými nalezišti. Ve čtvrté části je představeno dvacet nalezených artefaktů pohledem umělecké fotografky Markéty Lehečkové, jejž doplňují krátké medailony jednotlivých předmětů. Pátá kapitola poskytuje informace o patnácti zajímavých dílech, jež byly o litovelské archeologii napsány od konce 19. století do současnosti. Netradiční šestá kapitola je věnována jednomu z nejzajímavějších nálezů litovelské archeologie – souboru zlatých germánských šperků z Nasobůrek z první poloviny 5. století, u něhož jsou skrovná fakta doplněna fiktivními příběhy z per jednotlivých autorů.

Přípravu a vydání knihy podpořily finančními prostředky Město Litovel, Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci a Olomoucký kraj; dále přispěly také obce Bouzov, Červenka, Dubčany, Cholina, Mladeč, Náklo, Příkazy, Senice na Hané a Střeň.