Územní odborné pracoviště NPÚ v Olomouci sídlí na Horním náměstí v Olomouci, v budově tzv. Petrášova paláce a zároveň v samotném centru městské památkové rezervace. Dvoupatrový nárožní dům palácového typu se šestiosou barokní fasádou a středním dvorem stojí na místě dvou středověkých staveb, z nichž se dochovaly gotické sklepy a zdivo v hmotě hlavní budovy. Do barokní podoby byl přestavěn v první třetině 18. století svobodnou paní Annou Marií Petrášovou. Sídlila zde po krátkou dobu v 18. století unikátní Společnost neznámých učenců v zemích rakouských. Významné úpravy interiérů proběhly na začátku 20. století z popudu tehdejších majitel Ottáhalů.

Jedná se o vynikající ukázku měšťanského paláce, který se sousedním domem spojují tři řady prampouchů nad sebou; na vnitřním dvoře jsou dochované renesanční arkády. V roce 2014 byly obnoveny fasády do náměstí i Švédské ulice, včetně nátěru. Přitom se dodržela barevnost vycházející z předchozího stavebněhistorického průzkumu.

Začátkem měsíce října roku 2023 započaly obnovné restaurátorské práce na vikýřích budovy paláce, směřujících na Horní náměstí. Vikýře, kryté sedlovou stříškou navazující na břidlicovou krytinu střechy, mají vnitřní a vnější rám spojené hřeby. Pod masivní profilovou římsou stříšky jsou umístěny zdobné prvky vnějšího rámu.

Vnější rámy vikýřů z borového dřeva se z důvodu povětrnostních vlivů nacházely ve velmi špatném stavu za hranicí životnosti, vyžadujícího odborný zásah, aby se tak předešlo dalšímu poškozování a znehodnocování památky. V rámci obnovy byly nejprve demontovány zasklené rámky a sejmuty břidlicové tašky z bočních a spodních ploch vikýřů. Vnější rámy vikýřů již nešlo restaurovat a bylo nutno je kompletně nahradit novými díly z dubového masivu, včetně jejich zdobných prvků. Nový vnější rám z dubového masivu a natřen opakovaně olejovou pigmentovou barvou (OSMO) v tmavě hnědém odstínu (palisandr), odpovídajícímu původnímu barevnému řešení rámu. Zbylé praskliny na vnitřních rámech, případně spáry, byly přetmeleny akrylovým tmelem proti zatékání. Následovala zpětná montáž břidličných tašek, utěsnění spár mezi spodním dílem rámu vikýře a břidlice a také vrácení zasklených rámků.  

Obnova vikýřů probíhala dle předem vydaného závazného stanoviska a veškeré obnovné práce provedl v prvotřídní kvalitě Miloslav Zajíček ze Senice na Hané.

Odkazy: https://cs.wikipedia.org/wiki/Societas_eruditorum_incognitorum_in_terris_Austriacis