Program zahájili studenti Střední školy řemeslné v Jaroměři. Ve vlastní mobilní kovářské dílně pak pod vedením mistrů odborného výcviku během dne předvedli výrobu části kovaného zábradlí, která zahrnula kování, sváření v plameni i nýtování.

Dopolední přednáškový blok po úvodním slovu zahájil Václav Holásek, který se věnoval výrobním postupům při zpracování železa, představil příklady tradičních výrobků z železných kovů v souvislosti s historickými budovami a jejich obnovou. Na příkladech z praxe naznačil možnosti konzervace a povrchových úprav, oprav a otevřel i otázku ochrany ohrožených originálů jejich náhradou kvalitními kopiemi.

Ing. Jan Chaloupský ukázal na dvou konkrétních příkladech složitost práce statika a projektanta spojené se záchranou historických ocelových a litinových konstrukcí in situ. Nejprve představil řešení, které umožnilo zesílení a zachování ocelového mostu v Kuksu z 80. let 19. století, který byl navržen k demolici. Toto řešení vyšlo z požadavku památkové péče na zachování vzhledu objektu a tradiční historické konstrukce. Obnova poškozených prvků rovněž využila tradiční technologii nýtování. Úspěšná obnova mostu ukázala, že lze nalézt i řešení zesílení konstrukce ze svářkové oceli, náročné na opravy. Následně se na příkladu průmyslové stavby na Trutnovsku z přelomu 19. a 20. století Ing. Chaloupský podělil se zkušenostmi nabytými při posuzování dnes neobvyklé nosné konstrukce, sestávající z litinových průvlaků, do kterých byly zaklenuty segmentové klenby. Průvlaky byly navíc podepřeny litinovými sloupy. Pro záchranu neobvyklé konstrukce je zásadní správně posoudit její únosnost a s respektem k použité technologii navrhnout její potřebné zesílení, které je klíčem k dalšímu používání stavby namísto její demolice a náhrady stavbou současnou.

Ing. Karel Bulíček předával studiem i praxí získané vědomosti týkající se možností ošetření koroze, oprav a náhrady poškozených částí, povrchových úprav a konzervování kovových předmětů. V odpolední praktické části pak navázal ukázkou ošetření zkorodovaných kovových předmětů a jejich ochrany pokovením formou cínování a pozinkování. Některé úkony si pod jeho vedením následně vyzkoušeli i zájemci z řad účastníků workshopu.

Další praktické dílny se v odpoledním programu ujal kovář Jan Šramar, který nejprve představil různé tvary spojovacích prvků objevené v pevnosti Josefov a při použití mobilní výhně a kovadliny předvedl postup ruční výroby kovaných hřebíků, který si pak zájemci pod jeho vedením vyzkoušeli.