O skle v Šárovcově Lhotě

Pátý ročník workshopu seznámil přítomné účastníky s vlastnostmi skla a jeho širokého použití v památkové péči, výrobními postupy, typy výrobků z tohoto ušlechtilého materiálu a možnostmi jeho ochrany a oprav.

Dopolední přednáškový blok po úvodním slovu zahájila Ing. Vladimíra Bártlová ze střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Její přednáška byla věnována výrobním postupům, představila různé druhy skla včetně jeho úpravy i povrchového zušlechťování, mezi které patří rytí skla, broušení, leptání, malování, lazurování, pokovování a gravírování. Počátky českého skla jsou spojeny s obdobím 11. století. Pro výrobu skla se používá sklářský kmen, který se skládá ze základních surovin (sklářský písek, vápenec, soda, potaš a střepy) a pomocných surovin (čeřiva, kaliva, barviva a odbarvovadla).

MgA. Věra Vejsová věnovala svou přednášku historii českého skla – významným posunům a změnám v řemeslné, uměleckořemeslné a umělecké oblasti sklářství na území Čech. Byly to zejména impulzy nových technik, technologií, kreativních přínosů významných sklářů, ale i měnící se politické a ekonomické prostředí, které utvářely v průběhu historie specifickou podobu českého skla (středověké sklářské hutě, renesanční zpracovávání polohrahokamů, vznik tzv. českého křišťálu v huti u Vimperka, tavba rubínového skla barveného zlatem a výroba tzv. dvojstěnek v baroku, rozvoj průmyslové a sériové výroby v 19. století, jednoduchý a harmonický design v meziválečné době, po vzniku republiky je rozvíjeno nové odborné sklářské školství. Žák Josefa Kaplického, Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou postavil sklo jako sochařsky rovnocenný materiál kameni či bronzu. Současnou uměleckou tvorbu, design i široké spektrum průmyslové produkce pochopitelně ovlivňuje průnik elektroniky do všech sklářských oborů.

Petr Švamberk hovořil o výrobě a opravách klasických vitráží do olova a mosazi, mluvil i o různých historických svítidlech a tvarově složitých skleněných výplní do historického nábytku. Přítomné seznámil také s restaurováním starých poškozených zrcadel benátského typu. Petr Švamberg vyrábí okenní skla pro památkové objekty a tímto sklem lze památkovým objektům vrátit původní historickou tvář, sklo vyrábí jako repliku ručního skla. Seznámil přítomné také se zhotovováním lehkých a tenkých izolačních dvojskel do repasovaných okenních křídel i s okenním sklem se skvělým UV filtrem, tzv. mrazovým sklem (ledové květy), hedvábným a surovým sklem.

Ing. Alfréd Schubert se věnoval ve svém příspěvku vývoji výplní okenních otvorů, jejich zachování a obnově. Okenní a dveřní otvory úzce souvisí s vývojem stavitelství a architektury. Okna, dveře, vrata, výkladce, okenice a mříže jsou cennou součástí exteriéru i interiéru stavebních památek, výrazně se podílejí na jejich architektonickém výrazu a mají velkou vypovídající schopnost. Při úpravách a opravách stavebních památek jsou tyto artefakty mnohem více ohroženy než ostatní části stavby a naší snahou je přispět k jejich záchraně a zachování. Starší okna jsou často odsouzena k likvidaci bez ohledu na svou kulturně historickou hodnotu, bývají často zbytečně ničena a vyměňována nejen starší okna, výkladce a okenice, ale i vrata a dveře. Byly prezentovány zkušenosti získané při údržbě a opravách těchto stavebních prvků a uvedeny na příkladech.

Ing. Richard Kastl z firmy AGC Flat Glass Czech Teplice-Řetenice představil společnost, která vyrábí a zpracovává ploché sklo pro použití ve stavebnictví (exteriérové zasklení a interierové dekorace),  v automobilovém průmyslu a specializovaných odvětvích. Firma je pobočkou společnosti AGC Glas Europe, předního výrobce skla. Firma disponuje 10 zpracovatelskými závody v Čechách, třemi na Slovensku a 4 závody v Polsku.

Vítězslav Zilvar představil ve svém příspěvku restaurování vitráží národní kulturní památky – Muzea východních Čech v Hradci Králové.

MgA. Zdeněk Lhotský ve své prezentaci upozornil na spojení skla a architektury na počátku 21. století a seznámil přítomné s oborem tavené plastiky v sklářském odvětví. Železnobrodská dílna Zdeňka Lhotského se věnuje takřka výhradně tavené plastice a patří v ní k nejlepším na světě. Pracoval v posledních letech i na zcela unikátní zakázce – skleněném sarkofágu pro dánský královský pár. Studio tavené skleněné plastiky vzniklo v šedesátých letech na půdě výrobního podniku Železnobrodské sklo, n. p. a byla v něm vytvořena celá řada skvělých děl, nejvíce autorské dvojice Libenský-Brychtová. V roce 1996 se jediným vlastníkem společnosti stal Zdeněk Lhotský. Součástí transformace společnosti byla i změna obchodního jména na současné – Lhotský, s.r.o. Současně zde vznikal i nový vlastní sortiment, založený výhradně na autorských návrzích Zdeňka Lhotského. Široká kolekce užitných předmětů ze skla, která takto vznikla, si v poměrně krátké době našla stálé místo na domácím trhu a začala si dobývat cestu na trhy zahraniční. Byly zavedeny nové technologie, zvláště fúzování a lehání, a rovněž technologie tavení se postupem času zdokonalila takovým způsobem, že se z pelechovského provozu stalo jedno z největších a nejlepších studií tavené skleněné plastiky na světě.

Praktické dílny se v odpoledním programu ujala profesorka sklářské školy v Železném Brodě Bc. Jana Wünschová s ukázkou výroby skleněných figurek vytvořených u plynového stolního kahanu. MgA. Věra Vejsová představila sklářskou technikou rytí a tzv. punktování skla. Vítězslav Zilvar s kolegou Miloslavem Svitákem prezentoval ukázky vitráží a objasnil jejich výrobu i možnosti restaurování. Většina přítomných si různé techniky sklářského řemesla prakticky vyzkoušela.