Mobiliární fondy
Mobiliární fondy jsou vzácné i běžné předměty každodenního života, jež tvoří vybavení hradů, zámků i dalších památek a vyprávějí příběhy lidí, kteří v nich žili.
V mobiliárních fondech čtrnácti hradů a zámků (a také hospitalu Kuks) v Královéhradeckém kraji se nachází více než 100 tisíc předmětů – od obrazů a soch přes nábytek, osvětlovací tělesa a koberce po oděvy, zbraně a další doklady běžného života a každodenních potřeb našich předků. Mají těžko vyčíslitelnou historickou, kulturní a uměleckou hodnotu.
Ve správě NPÚ je v Královéhradeckém kraji pět objektů, jejichž mobiliární fond čítá asi 70 tisíc předmětů.
Zámek v Ratibořicích je vlastně venkovskou vilou, vybavenou především špičkovými exponáty období empíru a klasicismu. V přilehlých rustikálních objektech mlýna, bělidla a mandlu jsou přístupné expozice zaměřeny naopak na životní praxi venkovanů. Renesanční a zejména raně barokní úpravy hradu v Náchodě, který střežil zemskou hranici a obchodní stezku, doplňují bohaté expozice a mimořádná sbírka fotografií dokumentujících život vysoké šlechty od konce 19. století do čtyřicátých let 20. století. Opočenské sbírky, zejména obrazů, grafiky, knih a zbraní, ale i sbírky etnografické, patří k nejkvalitnějším v České republice. Výjimečný je pak Hospital Kuks a jeho okolí, nedávno nákladně rekonstruovaný. Sbírky hospitalu v Kuksu jsou zaměřeny nejen na původní využití objektu, včetně barokní lékárny a působení řádu milosrdných bratří, ale i na osobnost Františka Antonína Šporka a jeho rodinu. Konečně přepychové sbírky Hrádku u Nechanic, historizující a přece na dobu vzniku zařízením velmi moderní stavby, obsahují skvostné jednotliviny renesanční, barokní i mladší, ale unikátní jsou především intaktním dochováním celku.
Původní vybavení hradů a zámků tvořily předměty pocházející z různých časových období, shromažďované postupně – po staletí – generacemi jejich majitelů. Dnes je situace na jednotlivých památkách složitější – velká část věcí se totiž během padesátých let 20. století stěhovala.
Po druhé světové válce a únoru 1948, kdy po konfiskaci půdy a nemovitého majetku odešli z bývalých šlechtických sídel jejich původní majitelé včetně služebnictva, vznikly ze stovek hradů a zámků státní statky, domovy důchodců nebo internáty.
Části zkonfiskovaných uměleckých sbírek byly stejně jako další vybavení a zařízení sídel, které se nehodilo pro nové využití objektů, převezeny na hrady a zámky, jež se památkářům podařilo zachránit a v nichž vytvořili expozice nebo prohlídkové trasy přístupné veřejnosti. Přestože při těchto tzv. svozech docházelo k značným ztrátám, hodnota toho, co se zachovalo a co mohou návštěvníci dodnes obdivovat na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu, je nevyčíslitelná.
O předměty v mobiliárních fondech hradů a zámků ve své správě Národní památkový ústav všestranně odborně pečuje, sleduje a optimalizuje podmínky jejich uložení v depozitářích i na prohlídkových trasách. Udržuje je v dobrém stavu a čistotě a podle potřeby je nechává restaurovat. Důležitou součástí péče je také evidence, dokumentace, fotodokumentace a vědecký výzkum.
Fondy jsou evidovány v podobě papírových evidenčních listů v kartotékách a v celostátní databázi CastIS, vyvinuté speciálně pro potřeby památkové péče. Každý záznam evidence obsahuje základní identifikační údaje o předmětu, jeho odborný popis a fotodokumentaci.
Evidence není kvůli bezpečnosti vzácných předmětů veřejně přístupná. Pokud však existují oprávněné důvody, umožní pracovníci referátu evidence movitých památek k informacím přístup.