Památky s mezinárodním statusem

Památky s mezinárodním statusem (nebo také s nadnárodním významem) jsou na základě různých mezinárodních smluv a dohod označeny za obzvláště cenné nikoli pro jeden národ či zemi, ale pro celé lidstvo. Figurují v různých mezinárodních seznamech, z nichž nejznámější je Seznam světového dědictví, kterému se pracovně, ale méně přesně říká „seznam památek UNESCO“.

Vybrané památky významné pro Evropu jsou označovány značkou Evropské dědictví. Druhý protokol k Haagské úmluvě na ochranu kulturního dědictví při ozbrojeném konfliktu poskytuje nejvýznamnějším památkám zvláštní ochranu v případě válek.

Seznam světového dědictví

Hodnotovou kategorií nadnárodního významu, která v našem památkovém fondu zaujímá výjimečné místo, jsou statky (properties) zapsané na World Heritage List / Liste du patrimoine mondial, česky Seznam světového dědictví (známý také jako tzv. seznam památek UNESCO). Tento seznam vychází z Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví z roku 1972 (The World Heritage Convention /  La Convention du patrimoine mondial) a jsou do něho zapisovány památky, sídla a přírodní útvary či lokality s mimořádnou celosvětovou hodnotou (OUV, outstanding universal value). Úmluva vychází z ušlechtilých principů úcty k dědictví všech kultur, sdílení hodnot tohoto dědictví a vzájemné solidarity a pomoci všech zemí a národů při jejich uchování. Je důsledkem poznání, že nejen válečné konflikty, ale i neusměrněný, někdy až překotný ekonomický vývoj mohou zděděné památky a přírodní lokality zničit či vážně ohrozit. Je proto nezbytné včas vymezit ty nejcennější a soustředit celosvětové úsilí k jejich uchování pro budoucnost. Od 90. let 20. století přibývají na tento seznam nejhodnotnější památky České republiky, které mají díky právním nástrojům a systému památkové péče zajištěnou budoucnost.


Další vytipované památky se o zápis na Seznam světového dědictví ucházejí; jejich soupis je na takzvaném indikativním seznamu.

kandidáti z české republiky

Výběr památek na Seznam světového dědictví

Základním principem výběru památek do Seznamu světového dědictví je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. Neméně důležité je zformulování vize jejich budoucnosti – popis existujících právních nástrojů a konkrétních podmínek k odpovědné péči o takovou památku nebo území na národní úrovni. Z toho vyplývá, že v Seznamu světového dědictví nemohou být všechny hodnotné památky. Seznam je velmi výběrový a zapsané památky částečně symbolicky zastupují určitý stavební typ daného období v širším regionu. Výběr podléhá i určitým geopolitickým hlediskům, protože Výbor pro světové dědictví usiluje kromě tematické pestrosti a hledání nejvýznamnějších památek i o vyvážené zastoupení jednotlivých členských států a regionů jako celků.

Pro zápis na Seznam světového dědictví je nezbytné v nominační dokumentaci a v průběhu expertního posuzování prokázat, že nominovaná památka (lokalita) splňuje jedno či několik kritérií uvedených v následujícím výčtu, dále splňuje požadavek maximální autenticity a prokazatelně je zajištěno její uchování pro budoucnost.

Kritéria pro kulturní a přírodní památky jsou uvedena v prováděcích směrnicích k naplňování Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví. Je jich celkem deset, přičemž pro kulturní dědictví se využívá prvních šest, pro přírodní dědictví další čtyři. Pro památky tzv. smíšené povahy lze kombinovat nominace obou skupin kritérií společně.

Kritéria pro výběr památek k zápisu na Seznam světového dědictví

Navrhované památce je přiznává mimořádná celosvětová hodnota, pokud splňuje alespoň jedno z následujících deseti kritérií. Navrhované statky musejí:

  1. představovat mistrovské dílo lidské tvořivosti, nebo
  2. svědčit o výrazné výměně vlivů po dané období nebo v určité kulturní oblasti ve vývoji architektury nebo technologie, monumentálního umění, urbanismu nebo krajinné tvorby, nebo
  3. přinášet jedinečné nebo alespoň mimořádné svědectví o kulturní tradici nebo o živé či již zaniklé civilizaci, nebo
  4. představovat výjimečný příklad určitého typu stavby nebo stavebního či technologického souboru anebo krajiny, který je dokladem jednoho či více význačných období lidských dějin, nebo
  5. být významným příkladem tradičního lidského sídla, tradičního využití území nebo moře, které je reprezentativní pro určitou kulturu (nebo kultury) či pro vzájemné působení člověka a životního prostředí, zejména pokud se toto prostředí stalo zranitelným pod dopadem nezvratné změny, nebo
  6. být přímo nebo hmotně spojen s událostmi nebo živými tradicemi, myšlenkovými proudy, způsoby víry s uměleckými a literárními díly, která mají mimořádný světový význam (výbor se domnívá, že toto kritérium má být pokud možno použito společně s dalšími kritérii), nebo
  7. představovat mimořádné přírodní jevy nebo oblasti s přírodní krásou a mající mimořádný estetický význam, nebo
  8. být mimořádně reprezentativními příklady hlavních stadií v dějinách Země, včetně svědectví o vývoji života, geologických procesech probíhajících při vývoji zemských útvarů nebo geomorfologických či fyziografických prvků majících vysoký význam, nebo
  9. být mimořádně reprezentativními příklady ekologických a biologických procesů v průběhu evoluce a vývoje ekosystémů a společenství suchozemských, sladkovodních, přímořských a mořských rostlin a živočichů, nebo
  10. obsahovat přirozená stanoviště nejreprezentativnější a nejdůležitější pro zachování biologické rozmanitosti in situ, včetně těch, kde přežívají ohrožené druhy mimořádné světové hodnoty z hlediska vědy nebo zachování.

Pokud má být navržené památce přiznána výjimečná světová hodnota, musí také splňovat podmínky integrity nebo autenticity a musí požívat vhodného systému ochrany a správy zaručující její uchování.

Kulturní statky pod zvláštní ochranou za ozbrojeného konfliktu (podle Haagské úmluvy)

Zkušenosti s ničením památek během válek vedly ke vzniku seznamu nejvýznamnějších kulturních statků, jimž je třeba v případě ozbrojeného konfliktu zajistit příslušnou ochranu. Do mezinárodního rejstříku kulturních statků pod zvláštní ochranou jsou generálním ředitelem organizace UNESCO zapisovány pod samostatným pořadovým číslem, a to na základě oficiální žádosti smluvního státu. V době ozbrojeného konfliktu mají být opatřeny poznávacím znakem a zpřístupněny mezinárodní kontrole. Úmluvou je poznávací znak vymezen jako štít, dole zahrocený a úhlopříčně rozdělený na čtyři pole barvy královské modři a barvy bílé. Žádná památka z České republiky v současnosti na tomto seznamu nefiguruje, probíhají však přípravy na jejich navržení.

Památkový katalog (ÚSKP)

zpět na památkový fond