Proměna středověkého venkovského kostela jako symbolu duchovní tradice a lokální identity

Hlavním cílem projektu je zkoumat, poznat a definovat faktory, které formovaly proměnu středověkého venkovského kostela v následujících staletích. Financováno z programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity republiky (NAKI II/2) financovaného Ministerstvem kultury České republiky. Kód projektu: DG18P02OVV042.

Hlavní cíle projektu:

Hlavním cílem projektu je zkoumat, poznat a definovat faktory, které formovaly proměnu středověkého venkovského kostela v následujících staletích. Rozpoznat, jakou roli v tomto procesu sehrál vlastník, patron, duchovní správce, osobní ambice zúčastněných aktérů, konfesní a národnostní změny, finanční situace záduší či geografická poloha. Ve snaze o komplexní obraz této problematiky byly zvoleny regiony, kde můžeme očekávat větší odlišnosti, tedy oblast příhraniční (okresy Děčín a Ústí nad Labem) a vnitrozemská (okresy Louny a Litoměřice). Poznání kostelů bude vycházet jak z vlastního průzkumu stavby spojeného s podrobnou dokumentací, tak z dalších specializovaných průzkumů (archivního, dendrochronologického apod.). Avšak nezůstaneme pouze na úrovni standardního stavebně-historického průzkumu, ale budeme usilovat o poznávání objektu z širšího hlediska, které se pro jeho formování ukazuje jako stále podstatnější. Budou proto zkoumány následné proměny středověkého kostela právě v souvislosti s identitou a individualitou konkrétního místa i odlišností duchovních tradic. Zajímat nás budou jak okolnosti přestaveb s úplným či částečným zachováním původní architektury, tak důvody, které vedly k demolici středověkých kostelů a jejich nahrazení novostavbami. Získané informace budou vkládány do specializované mapy s odborným obsahem, která umožní tyto stavby navzájem porovnávat. Dalším výsledkem projektu, vedoucím k prezentaci a propagaci tohoto druhu kulturního dědictví, bude výstava spojená s vydáním kritického katalogu. Výzkum by měl rozšířit znalosti v problematice, jíž chybí komplexní pohled i větší množství relevantních sond pro severočeský region. Mnohé informace v současné době se zanikáním těchto staveb mizí, přestože právě kostel často bývá nejstarší stojící stavbou v dané lokalitě, a představuje tak jedinečný pramen historického poznání, nezbytného pro porozumění duchovní a kulturní identitě místa.

Účastníci projektu:

Příjemce – koordinátor: Národní památkový ústav

Příjemce: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech

Hlavní řešitel:

Mgr. Jaroslav Skopec

Plánované výsledky:

  • Mapa „Středověká venkovská sakrální architektura“ umožní nejenom jednoduchý a rychlý přístup do databáze staveb a vyhledávání v ní, ale též jejich vzájemnou komparaci na základě zvolených znaků

  • Metodika „Interdisciplinární výzkum středověké sakrální architektury„ bude reprezentovat tradiční dokumentační, analytické a interpretační postupy stavebně historického a archeologického výzkumu

  • Výstava „Středověká venkovská sakrální architektura na okrese Louny“ seznámí odbornou i laickou veřejnost se středověkými venkovskými kostely na okrese Louny, s jejich podobou, stavebněhistorickým vývojem, hodnotou a významem
  • Katalog k výstavě „Středověká venkovská sakrální architektura na okrese Louny“ tematicky a obsahově doplní a rozšíří informace o objektech presentovaných na výstavě a zároveň je zasadí do obecnějších regionálních a zemských souvislostí
  • Workshop k metodice interdisciplinárního výzkumu středověké sakrální architektury

  • Článek věnující se konkrétně zvolené lokalitě

Zpráva o dění v rámci projektu:

Seznam řešitelů – NPÚ

Hlavní řešitel: Mgr. Jaroslav Skopec

Koordinátor: Mgr. Markéta Poláková

Mgr. Tomáš Brož

PhDr. Václav Zeman

Doc. Ing. arch. Milena Hauserová CSc.

Mgr. Miroslav Nový

Mgr. Marta Pavlíková

PhDr. Jan Mareš Ph.D.

Mgr. David Otáhal

Mgr. Elzbieta Šteflová

Mgr. Adéla Čornyjová

PhDr. VojtěchVaněk Ph.D.

Mgr. Michal Panáček

Mgr. Martin Barus

Mgr. Eliška Nová

Mgr. Jan Leibl

Seznam řešitelů – Úapp Most

Hlavní řešitel: Bc. Martin Volf

Koordinátor: Ing. Hana Urbanová

Bc. Vojtěch Peksa

Bc. Kryštof Derner

Mgr. Petr Lissek

Mgr. Milan Sýkora

Popis projektu:

Kostel ve většině případů představuje v dané obci nejstarší stojící stavbu, která kromě umělecké či estetické kvality­ nese hodnotu duchovní a lokální identity. Lze konstatovat, že právě tato kvalita, potažmo toto téma, zůstává v českém uměnovědném diskurzu stále nedostatečně zastoupeno. Pokud už se s takovým pohledem setkáme, pak je v zásadě akcentován pouze u jednotlivých objektů, nikoli na rozsáhlejším územním celku. Důvodem je zejména časová, personální a tedy i finanční náročnost, která je v běžné praxi značně limitující. Při sledování stavebního a uměleckohistorického vývoje objektu tak často zůstává pouze u identifikace stavebních etap či úprav, přičemž se rezignuje na objasnění jejich příčin. S výjimkou nemnoha stavebně-historických průzkumů se navíc výzkumy ve většině případů soustřeďují pouze na určitou problematiku či časovou stavební etapu kostela bez celkového poznání stavby, natož souboru staveb. Množství dílčích poznatků tak obvykle ztěžuje či znemožňuje komplexní pohled na danou problematiku.

Předkládaný projekt tematizuje proměnu středověkého venkovského kostela v závislosti na vnějších okolnostech a v širším dobovém společenském kontextu. Hlavním cílem je zkoumat, poznat a definovat faktory, které vývoj středověkého venkovského kostela formovaly od jeho vzniku až po současnost, a interpretovat, jakým způsobem se na stavbě projevovaly. Kostel a jeho stavební proměny budou posuzovány jak v souvislosti s individualitou konkrétního místa, tak v širších souvislostech. Především se budeme snažit rozpoznat, jakou roli v tomto procesu sehrály ekonomické strategie zúčastněných stran, tedy církevních institucí, konkrétního duchovního správce, obce či patrona. Jakým způsobem se v průběhu času uplatňovaly a projevovaly osobní ambice aktérů, či jak velkým podílem se na financování stavebních úprav účastnilo farní záduší a patron kostela. Budeme sledovat ale také geologické a přírodní souvislosti, tedy polohu ve vztahu k vodotečím či brodům, dálkovým i lokálním komunikačním trasám, ale i důsledky přírodních katastrof. Všechny tyto faktory totiž na zkoumané problematice participovaly. Stranou rozhodně nesmí zůstat ani územněsprávní struktury, přičemž mezi nejdůležitější čítáme církevní (farní) a patrimoniální správu. Právě příslušnost ke světským panstvím s pozemkovou vrchností, jako patronem staveb, sehrála důležitou funkci, jíž navíc přísluší rozlišující hledisko. Jak totiž ukazují výsledky některých bádání, sehrál přístup vrchnosti k výkonu patronátního práva často rozhodující roli, což bychom chtěli ověřit i v prostředí severních Čech, kam se náš výzkum soustřeďuje. Pro dosažení vyváženého pohledu budeme volit delší časový úsek, neboť v průběhu staletí se proměňovali jak majitelé panství, tak územní rozsah těchto správních a hospodářských jednotek.

Nepochybně se do stavebních úprav promítnou odlišnosti místních stavebních zvyklostí, či duchovních tradic, kde máme na mysli zejména důsledky husitské revoluce, nástup luterské reformace či průběh a výsledky pobělohorské rekatolizace. Tyto ideové impulsy se též projevily v obměně vybavení kostela (oltáře, obrazy, sochy, zvony), které reflektovalo věroučné i liturgické odlišnosti. Též se chceme ptát, jakým způsobem do studované problematiky zasáhly josefínské reformy či obecně zákonodárství habsburské monarchie v období osvícenského absolutismu, tedy jevy charakteristické pro druhou polovinu 18. století. Tehdy se měnila hustota farní správy zakládáním nových farností, na druhé straně docházelo k rušení přebytečných kostelů i klášterních komplexů. Všechny tyto příčiny chceme nejen podrobně zkoumat, ale především následně ve zvolených regionech komparovat a zjišťovat tak specifika lokálních identit. Zajímat nás budou také odlišnosti identit národních, pro jejichž postižení jsou vybrané regiony velmi vhodné.

Míru proměn středověké sakrální architektury lze spíše sledovat na určité škále rozsahu, nežli dělit do skupin. V extrémní poloze se nacházejí již nestojící objekty, jejichž zánik je spjat zejména s novostavbou kostela či se zánikem celého sídla. V největším rozptylu na stupnici jsou přestavované kostely, které zcela nebo částečně využily původních středověkých konstrukcí. Taková varianta nastávala nejčastěji při kapacitním rozšiřování stavby, za účelem jejího zkvalitnění, zvýšení její hodnoty apod. Často se tak dělo v kontextu demografického vývoje, tedy proměnami populační křivky v rámci farnosti. Do poslední kategorie lze zařadit objekty, které zůstaly zachovány ve své původní podobě. Ve snahách o dochování autentické podoby v důsledku povědomí o jejich historické hodnotě se již setkáváme s počátky památkové péče, často ještě neinstitucionalizované. Extrémem je pak puristický přístup ke stavbám, který jim měl „vrátit“ původní podobu. Nelze zapomínat na symbolickou roli kostela a proměnu pohledu obyvatel na tuto úlohu, což se projevilo i ve stavebním vývoji právě u objektů, které vzbuzovaly úctu a respekt.

Ve snaze o komplexní obraz vytýčené problematiky byly zvoleny takové severočeské regiony, kde můžeme očekávat větší odlišnosti, tedy oblast příhraniční (okresy Děčín a Ústí nad Labem) a vnitrozemská (okresy Louny a Litoměřice). Chceme zkoumat, zda a jakým způsobem se příhraniční či vnitrozemská poloha v problematice projevovala a zda je možno jí přisoudit rozlišovací úlohu. Na území uvedených okresů se nachází 80 až 90 lokalit s dochovaným středověkým jádrem, z nichž více jak dvě třetiny již byly v uplynulých letech v menší, či větší míře dokumentovány, což zajišťuje optimální a výhodnou pozici pro realizaci aplikovaného výzkumu.

S realizací projektu se pojí metodologie a harmonogram práce. Realizace zvolených cílů projektu předpokládá nejprve poznání předmětných staveb, jemuž musí předcházet dokumentace a průzkum lokalit, u nichž tento základ chybí. Dokumentace bude zahrnovat podrobnou fotodokumentaci, základní půdorysné zaměření objektu ve všech podstatných výškových úrovních (ve vybraných případech i řezy) a to včetně významných prvků architektonické výbavy kostela. Přesná plánová dokumentace je důležitá nejen jako záznam současného stavu, ale především je zásadním a nezbytným podkladem k dosažení správné interpretace vývojových fází stavby, bez jejichž znalosti nelze vytčeného cíle dosáhnout. Po provedení dokumentace bude následovat vlastní průzkum stavby, doplněný o průzkum archivní a dendrochronologický. Ve vybraných případech bude využito i jiných specializovaných průzkumů, např. archeologického, geofyzikálního apod. Tyto průzkumy jsou pro poznání stavebního vývoje díla zcela zásadní a klíčové, neboť z dosavadní zkušenosti jednoznačně vyplývá, že mnohé z interpretací a názorů uměnovědné literatury, bude nutné přehodnotit, doplnit, či zásadně zpřesnit. Ukazuje se totiž, že dosavadní znalosti jsou mylně považované za téměř vyčerpané, neboť po detailním seznámení s některými lokalitami se ukazuje, že vědomosti o nich jsou povětšinou pouze povrchní a zcela nedostatečné. Stavební dějiny kostelů, a to i těch s jednoduchým půdorysem a hmotou, přitom bývají daleko více komplikovanější a mnohovrstevnaté, než se doposud soudilo. Stranou přitom nezůstanou ani širší prostorové vztahy ke struktuře sídla a na něj navazující krajiny. Pozornost bude věnována i zaniklým lokalitám. Nezůstaneme pouze u studia architektury, ale bude zohledněno i vnitřní vybavení kostela, tj. proměny mobiliáře i přítomnost sepulkrální plastiky, která interiér i exteriér kostela v průběhu času obohacovala.

Nastíněná témata a pohledy na problematiku budou řešena v podobě rešerší, odborných studií, podkladů pro výstavní účely či jako prezentace ve specializované mapě přístupné přes webové rozhraní. Pro okres Louny bude zpracován komplexní katalog venkovské sakrální gotické architektury, kde každému kostelu bude věnováno samostatné heslo, které zahrne popis stavby, zaměření a rešerši archivních pramenů a literatury. Takové dílo poslouží jako výchozí zdroj pro formulování obecnějších závěrů a zároveň bude moci být využito dalšími badateli či zájemci o problematiku. Presentace široké veřejnosti zároveň vede ke kladnému vztahu k památce a její poznání následně k lepší ochraně nejen ze strany vlastníka, ale i pověřených orgánů NPÚ a příslušných obcí s rozšířenou působností. Odborné studie pak budou formou sond ve všech zvolených regionech tematizovat problematiku proměn středověké architektury a jejich příčin.

Hlavní výsledky projektu se uskuteční ve třech rovinách. Prvním z nich bude specializovaná mapa s odborným obsahem veřejně přístupná přes webové rozhraní. Zde bude pro každý kostel vyhotoven samostatný elaborát obsahující veškeré získané informace o objektu, včetně podrobného popisu současného stavu. Tyto výstupy budou podkladem pro vytvoření databáze kostelů, která přes mapovou aplikaci umožní nejen vyhledávat komplexní informace o jednotlivých lokalitách, ale bude zde možné jednotlivé stavby navzájem komparovat dle zvolených znaků. Resumé těchto elaborátů obsahující nejdůležitější informace budou přeloženy do anglického jazyka pro účely umístění na Evropský digitální repozitář.Vedle specializované mapy bude stěžejním výstupem projektu výstava, která bude široké veřejnosti prezentovat dosažené výsledky. Součástí výstavy bude i vydání kritického katalogu, který shrne výsledky a zasadí je do obecnějších regionálních a zemských souvislostí. Dále bude vydána certifikovaná metodika zaměřená na problematiku a postupy při interdisciplinárním výzkumu středověké sakrální architektury a její proměny.