• new

Varhany brněnské a loketské školy a jejich zvukové ideály

Detailed information

Category:

Dějiny umění

Year:

2019

Place:

Telč

Publisher:

NPÚ, ÚOP v Telči

Language:

Czech

label_resume_language:

German

Number of pages:

288

ISBN:

978-80-907357-2-9

450 Kč

in stock

Buy

Publikace se zabývá varhanami dvou nejvýznamnějších barokních varhanářských škol českých zemí. Toto zaměření není náhodné. Obě varhanářské školy už dlouhá léta považujeme za to nejlepší, co přineslo barokní varhanářství českých zemí a co nás úspěšně prezentuje i v evropských souvislostech.  
Samozřejmě to není jen pro řemeslné či výtvarné kvality jejich varhan, nýbrž i kvůli jejich zvukové charakteristice. Ta se skutečně do velké míry vymyká standardu ostatní dobové produkce, aspoň jak ji dnes známe a oceňujeme z dochovaných nástrojů. Podobná hodnocení jsou jistě oprávněná, nicméně založená spíše na subjektivním vnímání. Pohled do existující odborné literatury ukazuje, že snad všichni badatelé se činností obou škol zabývali hlavně z hudebně historického a jen méně organologického či dokonce zvukového hlediska. Tuto mezeru se snaží vyplnit předkládaná publikace, která je výsledkem tříletého výzkumného projektu GAČR. Proto na prvním místě přináší údaje nově provedené terénní dokumentace 14 nástrojů, která byla zaměřena na tak zvané zvukotvorné faktory (Bohušovice nad Ohří, Bochov, Brno, Bulhary, Dub nad Moravou, Kladruby, Němčice, Olomouc-Svatý Kopeček, Olomouc – Klášterní Hradisko, Planá u Mariánských Lázní, Polná, Praha, Střílky, Zlatá Koruna, Žďár nad Sázavou). V příloze jsou výsledky výběrové dokumentace píšťalového fondu varhan Johanna Davida Siebera, jeho syna Franze Siebera, Jana Výmoly, Abrahama Starcka, Leopolda Burghardta, Johanna Ignaze Schmidta, Johanna Norberta Starcka a částečně Antona Richtera. Terénní průzkum zachytil kromě „tradičních“ parametrů, jako jsou menzurační hodnoty píšťal, i další, dosud nedokumentované prvky.  
Do popředí zájmu se dostal dosud nezkoumaný parametr – tzv. nálitky na píšťalových jádrech, které jsou pro obě školy typické a svým způsobem ojedinělé.  Smysl tohoto směru dokumentace potvrdily výsledky další části výzkumu, tentokrát získané na základě 
laboratorních akustických měření zvukových charakteristik experimentálních píšťal. U nich se objektivně ukázal vliv nálitků na výsledný zvuk. Jde o zcela nové zjištění, které dosavadní odborná literatura nezná. Poprvé se uskutečnil rozsáhlejší spektrografický terénní průzkum složení materiálu kovových píšťal u vybraných nástrojů obou škol. Nové výsledky přinesl rovněž srovnávací průzkum vybraných (stejně definovaných, tedy referenčních) píšťal u nástrojů jiných dílen u nás i v sousedních zemích (Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko), zaměřený na výskyt nálitků na jádrech píšťal. Ukázalo se, že jejich zatím nejstarší nález pochází z našeho území, což ještě nemusí odpovídat skutečnosti, neboť v zahraničí dosud tuto problematiku téměř nikdo nezkoumal a neexistuje o tom žádná literatura. Přesto na základě výsledků předkládaného výzkumu už nyní vyvstává zřetelnější obraz, který předkládaná publikace dokládá. Prohlubuje naše znalosti zvukových ideálů obou škol v návaznosti na dosavadní literaturu. Obecnější parametry a zvukotvorné faktory (rozměry akustického prostoru, umístění a rozměry varhanních skříní, vzdušnic, píšťalnic, rozměry ventilů, kancel apod.) jsou zachyceny v podrobné speciální terénní dokumentaci patnácti nástrojů. Píšťalový fond a jeho faktory a parametry popisuje další rozsáhlá dokumentace, uvedená v podobě tabulek v příloze.  
V rámci speciálního průzkumu při terénní dokumentaci se podařilo získat poměrně reprezentativní soubor detailních údajů o dalším důležitém zvukotvorném faktoru, kterým je materiální složení kovové směsi na výrobu píšťal. Zjištění, že typickým prvkem píšťal obou škol je typ jádra s nálitkem, vedlo k prohloubenému studiu a výzkumu tohoto dosud nepopsaného zvukotvorného faktoru. Akustickým měřením na experimentálních píšťalách bylo možné prokázat jeho vliv a jedinečnost. Průzkum referenčních píšťal na území pěti států přinesl první soustavnější pohled na tuto problematiku ze širšího hlediska. Předkládané výsledky dovolují formulovat vstupní tezi o dobovém slohovém šíření tohoto faktoru ve varhanářství v oblasti střední Evropy. Současně svědčí o pravděpodobných vlivech, kterými zakladatelé obou škol procházeli a které spoluvytvářely jejich zvukové ideály.