Titul a finanční odměnu ve výši 50.000 Kč převzali z rukou Ing. Květy Vinklátové, členky rady kraje, za rekonstrukci Zámeckého areálu Návarov manželé Turkovi a za obnovu barokní fasády papírny Hamr na Jezeře pan Rudolf Krejčí.

K slavnostnímu aktu předání ocenění došlo na zámku Sychrov, kde byl zároveň představen nový, respektive reinstalovaný prohlídkový okruh Zlatý poklad. Jeho základ tvoří kolekce 16 děl klenotníka Františka Khynla (25. června 1907 v Turnově – 25. března 2003 v New Yorku), význačného šperkaře a zlatníka.

Dílo Františka Khynla má vysokou uměleckořemeslnou úroveň klasického směru českého klenotnictví. Tradiční pojetí děl prozrazuje basální školení v prostředí českého předválečného dekorativismu a zvýrazňuje souvztažnost se stylovými prvky symbolismu, neobaroku, neoklasicismu, neogotiky, orientalismu i secese.

Vystavená kolekce je velice různorodým souborem, nejenom co se týče materiálové stránky, tematického zaměření, ale i provedení (od bronzových reliéfů Apokalypsy, ke stříbrným a zlatým plastikám na plaketách nebo podstavcích až k robustním šperkům).

Z materiálů bylo použito většinou stříbro, zlacené stříbro nebo osmnáctikarátové zlato, platinové detaily, masivní desky z drahých kamenů (horský křišťál, jaspis, achát, mramor, zkamenělé dřevo) nebo krystalické útvary (turmalín) a šperkové kameny (české granáty, smaragdy, safíry, rubíny, perly), z nichž největšího počtu dosahují brilianty různé velikosti a výbrusu. Z hlediska motivu je často uplatňováno nahé nebo poloobnažené ženské tělo (Afrodita, Dýka Láska a Válka, Faust a Markétka, Harfa,…). Nos, obočí, i ústa jsou modelována se značnou nadsázkou. Toto pojetí dokládá velkou poučenost, ne-li dokonce sochařská školení. Mimořádná pečlivost je věnována i zachycení ženských i mužských vlasů (popřípadě i mužských vousů). Novorenesanční charakter mají i některé detaily – např. kovové nárožní nožky soklů (Lincoln, Evropa, Faust a Markétka, Mojžíš), v plochách se často objevují neogotické prvky lomených oblouků.

Zcela mimořádné úrovně dosahuje řemeslné provedení všech prací. Byly použity tradiční techniky jako tepání, lití, ciselování a fasování kamenů.  Práce nejsou puncovány, pouze na uvedených místech je vyraženo vyznačení ryzosti zlata v karátech.

Dar Františka Khynla České republice byl poprvé prezentován veřejnosti 12. září 2003.  V zimních měsících roku 2017 – 2018 byla provedena reinstalace původní trasy s  názvem „Klenotnice“. Prostor byl doplněn o vitrínu, v níž jsou nainstalovány předměty z drahých kovů a slonové kosti z mobiliárního fondu zámku Sychrov, které dosud nebyly prezentovány veřejnosti. Jedná se o předměty sakrálního charakteru (monstrance, kalichy, patény, relikviáře).

Došlo k nové instalaci sochařských a zlatnických děl se základním pravidlem – nejenom vhodné umístění děl prostoru, aby na návštěvníka působila právě monumentálnost, ale také preciznost a krása vystavených předmětů, tak také vhodné umístění do patřičné výšky, aby si návštěvník mohl prohlédnout všechny detaily. Důležitá je i dostatečná objemnost vitrín, aby byla zachována vzdušnost a svébytnost každého uměleckého předmětu. Nedílnou součástí expozice je také vhodné osvětlení.

Prohlídková trasa je zpřístupněna denně v návštěvní době zámku Sychrov, jednotné vstupné činí 100Kč, pro děti do 6 let je vstup zdarma. Omezen je ale počet osob ve skupině a to na 10, z bezpečnostních důvodů zde není povoleno fotografování.

Celá reinstalace prohlídkového okruhu, který dostal název „Zlatý poklad“, byla výrazným způsobem podpořena Nadací Preciosa. Nadace Preciosa je tradičním podporovatelem kulturních aktivit zámku Sychrov již od poloviny 90. let 20. století. V  roce 2000 navrhla správa zámku Sychrov Nadaci Preciosa na udělení ceny „Ď“, kterou obdržela dne 11. 6. 2001.