Nový návštěvnický okruh tematicky rozšiřuje stávající průvodcovské trasy a představuje duchcovsko-litomyšlskou větev Valdštejnů. Jeho součástí je hlavní sál předků a celkem devět místností nově zrestaurovaného jižního křídla. Interiéry jsou zařízeny podle soupisu mobiliáře z roku 1888. Rod Valdštejnů vlastnil Duchcov takřka tři století (1642–1921) a patřil k jeho nejvýznamnějším šlechtickým majitelům. Právě Valdštejnové nejvýrazněji měnili zámek po stránce stavební, což se týká jak interiérů, tak exteriérů. V apartmá manželského páru budou prezentovány často spletité osudy zámku i jeho obyvatel. Pomocí portrétů budou představeni příbuzní Jiřího Viléma i jeho ženy, která byla vnučkou známého kancléře Klemense Václava Metternicha. Přiblíženy budou také události, které následovaly po smrti Jiřího Viléma, především vleklý soudní majetkový spor, který byl důkladně zdokumentován dobovým tiskem. Návštěvníci si budou moci prohlédnout jídelnu, dámské a pánské salony nebo společnou ložnici manželů.

Unikátem hlavního sálu předků je freska barokního malíře Václava Vavřince Reinera, která zachycuje tzv. valdštejnskou legendu: Jindřich z Valdštejna pyšně předvádí králi Přemyslu Otakarovi II. svých 24 synů před tažením proti pohanským Prusům v roce 1254. Tento motiv měl demonstrovat sílu rodu Valdštejnů. Reiner byl také autorem většiny portrétů v sálu, včetně neznámějšího příslušníka rodu, vojevůdce Albrechta z Valdštejna. „Hlavní sál byl v historii zámku zcela jistě nejreprezentativnějším prostorem, kde se konaly významné události typu divadelní a hudební představení, bankety, plesy a jiné slavnosti. Mimořádnou akustiku sálu si při své návštěvě v Duchcově mohli osobně vyzkoušet i hudební skladatelé Fryderyk Chopin nebo Ludwig van Beethoven,“ dodává kastelánka a spoluautorka nové instalace na zámku Duchcov Lucie Šťastná.

Projekt Národního památkového ústavu pod názvem „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ prezentuje v roce 2020 šlechtický rod Valdštejnů. Od začátku července představuje rozšířené expozice valdštejnských interiérů a divadla na státním zámku Mnichovo Hradiště. Na stejném zámku zavede na konci srpna do rozšířených expozic u hrobky Albrechta z Valdštejna. Pomocí on-line prezentace představí na podzim roku 2020 duchcovskou obrazárnu jako celek v podobě zaznamenané v roce 1823. Obrazy, které jsou dnes fyzicky rozptýleny v expozicích a depozitářích několika památek a paměťových institucí, se virtuálně vrátí na své původní místo. V průběhu celého roku probíhá série odborných přednášek o architektuře, malířství, válečném umění nebo hospodářství doby Valdštejnů. Projekt zahrnuje kulturní a hudební akce, Hradozámeckou noc s hlavním stanem na zámku Mnichovo Hradiště, prohlídky běžně nepřístupných míst, komentované procházky po valdštejnské architektuře a edukační program pro děti – to vše na téměř 30 památkách v celé České republice. Projekt „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ je součástí dlouholetého programu Po stopách šlechtických rodů. Partnerem projektu je Ministerstvo kultury a Senát Parlamentu České republiky.

Projekt se soustředí zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ bohatého kulturního dědictví. Především jde o významná rodová sídla – zámky Duchcov a Mnichovo Hradiště, které rodina vlastnila od 17. století. Ve sbírkách Národního památkového ústavu se nachází bohatý a rozmanitý mobiliář shromážděný rodinou v průběhu staletí – soubor rodinných podobizen, žánrové obrazárny, knihovny, ucelené sbírky různého charakteru a množství dalších historických předmětů, které spolu s objekty názorně ilustrují bohatý odkaz zanechaný rodem Valdštejnů.

Do projektu Valdštejnové – lvi ve službách císařů jsou zapojena územní odborná pracoviště a památky ve správě Národního památkového ústavu – ÚOP v Kroměříži, ÚOP středních Čech, ÚOP v Praze, ÚOP v Josefově, ÚOP v Plzni, ÚOP v Ústí nad Labem, klášter Plasy, hrad Švihov, zámek Kozel, zámek Nebílovy, zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Bezděz, hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Litomyšl, zámek Konopiště, zámek Krásný Dvůr, zámek Kynžvart, zámek Mnichovo Hradiště, zámek Duchcov, zámek Benešov nad Ploučnicí, zámek Náchod, zámek Opočno, hrad Křivoklát, Květná zahrada v Kroměříži a hrad Točník. Dalšími partnery jsou Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, města Doksy, Cheb, Třebíč, Jičín, Turnov, Jaroměř, Zlín, Krajský úřad v Hradci Králové, obec Heřmanice a hrad Lukov. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize. Mediálním partnerem je Český rozhlas.

O zámku Duchcov

Rod Valdštejnů, který získal duchcovské panství po Lobkovicích v roce 1642, jej držel až do roku 1921. Právě s Valdštejny je spojen největší rozkvět. Zámek získal svou nynější podobu v podobě trojkřídlého reprezentativního sídla s čestným dvorem, nádvořím, zámeckým kostelem, zahradou, konírnou a hospodářskými budovami. V roce 1722 byl slavnostně vysvěcen zámecký kostel Zvěstování Panny Marie, jehož výstavbu započal Arnošt Josef z Valdštejna podle plánů architekta Marca Antonia Canevale. Na výzdobě se podíleli sochař Matyáš Bernard Braun, malíř Václav Vavřinec Reiner a architekt František Maxmilián Kaňka. V roce 1731 byla založena tzv. Knížecí zahrada. Barokní období zámku vyvrcholilo stavbou hraběcího špitálu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s freskou Václava Vavřince Reinera. Od poloviny 18. století, kdy vrcholil lázeňský věhlas nedalekých Teplic, se na zámku pořádaly divadelní a hudební představení, bankety a jiné slavnosti. Mezi slavnými návštěvníky nechyběl Friedrich Schiller, Johann Wolfgang von Goethe, Ludwig van Beethoven, Fryderyk Chopin a další významné osobnosti. Nejzvučněji v souvislosti se zámkem Duchcov zní jméno Giacoma Casanovy, který jako knihovník a společník hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna prožil na zámku Duchcov posledních třináct let svého života.

Kontakt: Tomáš Pospíšil, tiskový mluvčí a PR, E pospisil.tomas@npu.cz / T +420 274 008 134 / M +420 775 437 294