Šlechta českých zemí v evropské diplomacii je tématem, kterým v roce 2018 pokračuje úspěšný dlouhodobý projekt Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Jeho cílem je výzkum a prezentace odkazu šlechtických rodů zemí Koruny české, jejichž někdejší rezidence Národní památkový ústav spravuje. Každoročně se projekt zaměřuje buď na konkrétní rod, nebo reflektuje specifická témata spjatá se šlechtou. V letošním roce se projekt zaměřuje na téma šlechtické diplomacie. Na zámku v Benešově nad Ploučnicí je toto téma spojeno s českým šlechtickým rodem Kinských.

Výstava „Vilém Kinský – diplomat ve službách Albrechta z Valdštejna 1630–1634" přibližuje roli hraběte Viléma Kinského v letech 1630–1634 při spiknutí generallisima císařské armády, frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna proti císaři Ferdinandovi II. Štýrskému.

„Jsem velmi rád, že můžeme na státním zámku v Benešově nad Ploučnicí přiblížit veřejnosti diplomatické aktivity člena českého šlechtického rodu Kinských během tzv. Valdštejnova spiknutí. O to větší mám radost, že zahájení výstavy proběhlo za osobní účasti Dr. Francesca Kinský dal Borgo a jeho rodiny“ uvedl kastelán zámku a autor výstavy Zdeněk Henig.

Mezi připravované akce spojené s projektem šlechtické diplomacie v Ústeckém kraji řadí Národní památkový ústav kostýmované prohlídky Duchcova během prázdnin, které připomenou nejznámějšího milovníka Giacoma Casanovu jako intrikána, špiona a diplomata. Od července do října přiblíží výstava na zámku Jezeří osudy některých příslušníků české šlechty, kteří se po vzniku československého státu v roce 1918 aktivně zapojili do společenské a politické činnosti. Kostýmované noční prohlídky na zámku Krásný Dvůr představí první majitele z rodu Černínů i orientální kuchyni. Další speciální prohlídky nabídne i Velké Březno. Veškeré informace o akcích spojených s projektem Šlechta českých zemí v evropské diplomacii včetně kalendáře akcí naleznou návštěvníci na webových stránkách Národního památkového ústavu.

Hlavním mediálním partnerem projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii je Česká televize. Mediálním partnerem projektu je Český rozhlas.

Osobnost a diplomatické aktivity Viléma Kinského ve zkratce:

V roce 1630 Albrecht z Valdštejna po letech oddané služby císaři Ferdinandovi II. ve funkci vrchního velitele a organizátora jeho vojska, ztratil císařovu přízeň, jejich vzájemné vztahy ochladly natolik, že císař jej nakonec v září 1630 zbavil vrchního velení a propustil ze svých služeb. V té době dochází k většímu sblížení Albrechta z Valdštejna s jeho švagrem Vilémem Kinským. Valdštejn přizval Kinského, o kterém věděl, že je schopný diplomat ke spolupráci jako svého diplomatického poradce a velvyslance se zvláštním posláním. Kinský začal navazovat Valdštejnovým jménem styky s českou emigrací a to s myšlenkou na pomstu, která nakonec vrcholí tzv. Valdštejnovým spiknutím. Právě zásluhou Viléma Kinského a jeho přímým prostřednictvím se mu podařilo navázat v Drážďanech styky s nejvyššími představiteli Saska např. se saským kurfiřtem Janem Jiřím I. Saským. Kinský prostřednictvím hraběte Jindřicha Matyáše Thurna, který byl jedním z vůdčích osobností stavů protihabsburského odboje, udržoval styky se Švédy, především s švédským kancléřem hrabětem Axelem Oxenstiernem. Valdštejnovi nebyla přitom proti mysli ani okolnost, že Kinský přičinlivě a s mimořádnou diplomatickou obratností navázal vztah také s francouzským vyslancem u saského kurfiřta, markýzem de Feuquieres. I když bylo Valdštejnovi koncem roku 1631 vráceno vrchní velení nad císařskou armádou, jeho ambice však zřejmě sahaly dále. Pomýšlel na sjednocení říše a její oproštění od náboženských rozporů. Nakonec ho zlákala příležitost stanout znovu v čele velké armády, po spojenectví se Švédy, Sasy či Francouzi. K tomu mu pomáhal v diplomatických misích převážně Kinský. V roce 1632 Kinský nakonec ve spolupráci s francouzskou diplomacií zprostředkovával uzavření smlouvy mezi Albrechtem z Valdštejna a Saskem, Braniborskem, Švédskem a Francií. V květnu 1633 zorganizoval Kinský v Jičíně významné utajené setkání Valdštejna s českými exulanty Jaroslavem Sezimou Rašínem z Riesenburka a generálem ve švédských službách Janem Varlejchem z Bubna. Jejich jednání mělo jediný úkol: zajistit a následně informovat český exil a švédského kancléře, zda by byl Valdštejn nyní již schopen otevřeně vystoupit proti císaři Ferdinandovi II., vojensky vyčistit České království od habsburských vojsk a stát se českým králem. Tím se Valdštejnovy vojenské plány a Kinského politicko-diplomatické projekty navzájem doplňovaly. Následovalo několik důvěrných jednání mezi francouzským vyslancem markýzem de Feuquieres s Kinským, ze kterých vyplývalo, že Valdštejn je údajně ochoten i připraven spojit se s Francií proti Vídni. A na oplátku měl francouzský král Ludvík XIII. prostřednictvím Kinského dokonce nabídnout Valdštejnovi podporu pro získání české koruny. Stejnou nabídku předložili Valdštejnovi i Švédové. Prostředníkem v této vysoké politice byl opět Vilém Kinský. Na přelomu roku 1633/1634 nastal dramatický obrat, který nakonec skončil chebskou tragédií. Jednání Valdštejna neuniklo císařskému dvoru ve Vídni a Valdštejn byl označen jako zrádce. Dne 24. ledna 1634 podepsal císař Ferdinand II. příkaz, na jehož základě byl Valdštejn zbaven vrchního velení s dodatkem, že má být zatčen a dopraven do Vídně nebo jako usvědčený zrádce zabit. Tento rozsudek smrti padal nejen na hlavu Valdštejna, ale také na jeho nejbližší spojence, mezi kterými byl i Kinský. Tento rozsudek se naplnil dne 25. února 1634 na chebském hradě, kde byl Valdštejn zavražděn a zároveň také jeho nejbližší spojenci včetně Viléma Kinského.

Fotografie: Ota Dračka

Kontakt: Tomáš Pospíšil, tiskový mluvčí a PR, E pospisil.tomas@npu.cz / T +420 274 008 134 / M +420 775 437 294