Vzácná sbírka byla zapůjčena ze státního zámku Hradec nad Moravicí, na němž v letech 1837–1839 pobýval kníže Felix Maria Lichnovský z Voštic, který Goyovy grafiky získal s největší pravděpodobností přímo ve Španělsku.

Grafický soubor začal Goya tvořit v roce 1797 během pobytu na panství Sanlúcar de Barrameda, kam byl pozván vévodkyní z Alby. Ústředním motivem grafik je nemilosrdná kritika společnosti vyjádřená autorovým satirickým a sarkastickým pohledem na svět. Použitím reálných detailů zesměšňuje autentické osoby a jednotlivé profese, častými aktéry děje jsou rovněž zvířata v roli metaforických podobenství, převzatých z reálného světa lidí. Objevují se taktéž čarodějné scény s atmosférou plnou přízraků, překračující úzce kritický rámec souboru. Díky svému útočnému sarkasmu vzbudilo dílo především v prostředí nejvyšší madridské společnosti značné pobouření.

Rozmary byly vydány v roce 1799 v Madridu v celkovém nákladu 267 sérií. Vrcholná umělecká preciznost dodává námětům na razanci, Goyův expresionismus zde dosahuje maxima. Intenzivní linie leptů dotváří kontrasty s bohatou škálou odstínů, kompoziční osnovu často určuje lineární trojúhelníkové schéma. Dokonalá harmonie obsahu a formy značnou měrou přispěla ke světové slávě španělského mistra. Dílo je vysoce aktuální i v dnešní době.