Zásadní změnou prošly dvě místnosti východního křídla, salon a budoár, kde se přistoupilo k výměně látkových tapet. Dosavadní tapety byly z druhé poloviny 70. let a nerespektovaly původní barevné ladění ani podobu původních vzorů. V salonu nemohl být instalován původní mobiliář, protože se k tapetám nehodil. “Dlouho jsme však nevěděli, jak tapety vlastně vypadaly. Až nedávný nález zbytků původní látky na tyčích závěsného systému obrazů znovu diskusi otevřel a nastínil možnost uvést salon do jeho historické podoby,” popsal nelehký postup prací Horyna.

Kromě toho Červená Lhota získala do řady pokojů v prohlídkové trase nábytek, který kdysi na zámku byl. Na svá místa se tak například vrátilo nábytkové vybavení, které svého času spoluvytvářelo ambasadorský byt prince Johanna Schönburg-Hartensteina v římském Palazzo Venezia. “Řada dalších mobiliárních předmětů, které mají často pozoruhodný rodinný příběh, se do zámeckých prostor vrátila po mnohých letech. V průběhu času se staly součástí sbírek jiných institucí, odkud je máme pouze zapůjčeny,” dodal kastelán.

Obnova Červené Lhoty, která se dotkla prvního patra zámku, trvala několik měsíců. Příprava na celý projekt, jehož náklady činily přibližně půl milionu korun, ovšem začala před téměř dvěma lety.