Umění restaurovat. Vzácné tapiserie a historický textil ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Národního památkového ústavu

Od 12. dubna 2017 bude na státním hradu a zámku Jindřichův Hradec otevřena výstava Umění restaurovat, na které návštěvníci uvidí vybranou kolekci historických tapiserií a textilu ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Národního památkového ústavu. Díky bohatému doprovodnému programu budou mít zájemci možnost seznámit se s mimořádně cennými artefakty z dob středověku až po 20. století i podrobně sledovat a vyzkoušet si náročnou práci restaurátorů. Výstava potrvá do 29. října tohoto roku.

Výstava představuje především výsledky projektu Konzervování a restaurování historických textilií ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Muzeum díky tzv. Norským fondům restaurovalo v letech 2015-2017 devět tapiserií a dvanáct liturgických textilií.

Tapiserie sloužily kdysi k ozdobě i zateplení chladných interiérů. Nejslavnější dílny vznikaly na území dnešní Belgie a Francie, odkud se v 15. století začala jejich sláva šířit do celé Evropy. Cena tapiserií odpovídala jejich mimořádně pracné a náročné výrobě a po mnoho staletí byly tapiserie synonymem nejvybranějšího luxusu a tím jsou ostatně dodnes. Na území České republiky vznikly první dílny na výrobu tapiserií na přelomu 19. a 20. století. V roce 1898 byla založena dílna ve Valašském Meziříčí. V Jindřichově Hradci byla výroba tapiserií součástí textilních dílen založených v roce 1910 výtvarnicí Marií Teinitzerovou. Ve druhé polovině 20. století se dílna začala vedle autorské tvorby zabývat také restaurováním tapiserií a tuto tradici zachovává dodnes.

Nejpozoruhodnějšími kusy ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze jsou dvě tapiserie z cyklu Caesarových činů, které vznikly v bruselské dílně Jeana Le Clerca a byly restaurovány v Ateliérech tapisérií v Jindřichově Hradci. Výjimečná je i kvalita tapiserie Kamenování sv. Pavla a sv. Barnabáše utkaná v belgickém Audenarde (Oudenaarde) kolem roku 1600. Vedle tapiserií s dalšími antickými a církevními motivy se podařilo restaurovat i dvě verdury, tapiserie zachycující pohledy do přírody ze 17. a 18. století, z nichž vyniká fragment Verdury s papouškem. Restaurování těchto kusů bylo realizováno v dílnách Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí.

Práci s textilem a restaurování přibližuje i doprovodný program. Návštěvníci se mohou zrakem i hmatem seznámit s textilními materiály, jejichž bohatá kartotéka je umístěná v zásuvkových boxech. Na rámech jsou předpřipravené ukázky různých postupů tkaní. Díky doprovodným textům se návštěvníci mohou stát specialisty na barvení textilu přírodními materiály i pročítat restaurátorské zprávy a porovnávat stav před a po restaurování. Malí i velcí zájemci se prostřednictvím pracovních listů dozví mnohé také o  „květomluvě“, tedy symbolických významech jednotlivých rostlin užitých v dekoru tapiserií, který otevírá další možnosti výkladu nejen vystavených exponátů.

Tzv. Norské fondy, jejichž prostřednictvím finančně přispívají Norsko, Lichtenštejnsko a Island, snižují ekonomické a sociální rozdíly v Evropském hospodářském prostoru. Projekt „Historické tapiserie a textil ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze – konzervace a prezentace“ je veden pod reg. č.: EHP-CZ06-OV-1-038-2014.

 

Konzervování a restaurování:

Muzea usilují o co nejdelší prodloužení života předmětů ve svých sbírkách. Proto je konzervují a restaurují. Konzervováním rozumíme takový přístup, který zajistí stabilizaci předmětu v jeho aktuálním stavu. Restaurování vede k interpretaci předmětu na určitém známém stupni jeho historického vývoje, zahrnuje doplňování nebo odstraňování prvků, které omezují srozumitelnost a funkčnost předmětu. Textilní materiál patří mezi nejvíce citlivé předměty. Vlivem světla šisují barvy, při nevhodném uložení může dojít k mechanickému poškození, jednotlivá vlákna degraduje i usazený prach.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze:

Uměleckoprůmyslové museum v Praze je největším muzeem užitého umění a designu na území České republiky. Bylo založeno roku 1885 a mělo za úkol v českém i mezinárodním kontextu shromažďovat, zpracovávat a uchovávat minulost a současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu pro budoucnost. Sbírky měly napomáhat vzdělávání podnikatelů, průmyslníku, řemeslníků, zkvalitňování jejich produkce. Textilní tvorba v 19. a 20. století hrála mezi tehdejšími průmyslovými odvětvími důležitou roli, a proto i Uměleckoprůmyslové museum v Praze věnovalo velkou pozornost sbírání historického textilu.


Národní památkový ústav:

Národní památkový ústav pečuje o 104 hradů a zámků na území české republiky. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Součástí péče o svěřené objekty je také ochrana, zpracovávání a prezentace sbírek k nim přináležejícím. Tapiserie byly tradiční součástí interiérů hradů a zámků, jejich sbírka spravovaná Národním památkovým ústavem ja tak vůbec nejrozsáhlejší kolekcí v Česku. Zcela výjimečnými památkami na původní majitele památek jsou také historické oděvy.

 

Mgr. Martina Lehmannová
kurátorka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, hlavní řešitelka projektu
lehmannova@upm.cz
+420 723 041 636
 

Pro další informace se můžete také obrátit na:
Kateřina Cichrová

kurátorka Národního památkového ústavu, Územní památkové správy v Českých Budějovicích

cichrova.katerina@npu.cz

 

Jan Mikeš

kastelán Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec

mikes.jan@npu.cz

+420 606 795 806

 

Fotografie ke stažení