Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele

Hlavním cílem projektu je provést základní dokumentaci historických staveb sloužících pro zpracování chmele. Tyto stavby jsou součást stavebního fondu vážícího se na specifické přírodní podmínky a vyskytující se proto pouze v některých regionech.

 Financováno z programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity republiky (NAKI) financovaného Ministerstvem kultury České republiky. Kód projektu: DG16P02B021.

Hlavním cílem projektu je provést základní dokumentaci historických staveb sloužících pro zpracování chmele. Tyto stavby jsou součást stavebního fondu vážícího se na specifické přírodní podmínky a vyskytující se proto pouze v některých regionech. Zde však představují důležitou součást urbanismu obcí a kulturní krajiny. Zároveň se jedná o stavby, které (až na výjimky) nejsou památkově chráněné. Vzhledem ke své velikosti dnes pro vlastníky představují finanční zátěž a v posledních pěti letech jsou ve velkém měřítku demolovány. Dokumentace tak představuje poslední možnost, jak jejich existenci zaznamenat pro budoucnost. 

Účastníci projektu:

Příjemce–koordinátor: Národní památkový ústav

Příjemce: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Hlavní řešitel:

Mgr. Lucie Radová

Plánované výsledky:

  • Metodika efektivního terénního průzkumu a dokumentace historických staveb
  • Mapová aplikace: „Stavby pro zpracování chmele“
  • Výstava s odborným katalogem: "Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán".
  • Workshop k metodice efektivního terénního průzkumu a dokumentace historických staveb
  • Článek: „Chmelařská krajina a její změny“

Zpráva o dění v rámci projektu:

31.5.2016 – Aktuálně probíhá dokumentace objektů v následujících obcích: Lipno, Staňkovice, Želeč.

4.7.2016 – Aktuálně se dokumentují objekty v Soběchlebech, Siřemu a Lipenci (podrobnosti nejsou k dispozici).

Seznam řešitelů – NPÚ

Hlavní řešitel: Lucie Radová

Koordinátor: Antonín Kadlec

Petr Bažant

Tomáš Brož

Jana Brožová

Šimon Eismann

Jan Frundl

Petr Hrubý

Gabriela Jeřábková

Jiří Kaláb

Jan Koloc

Kateřina Neumannová

Miroslav Papoušek

Jaroslav Skopec

Jindřich Zajíc

seznam řešitelů – UJEP

Hlavní řešitel: Kamil Podroužek

Koordinátor: Gabriela Růžičková

Jan Horák

David Skalický

Michael Trněný

Monika Vrbová

Popis projektu:

Díky specifickým klimatických a geologickým podmínkám patří Česká republika již od 19. století mezi největší světové pěstitele chmele, přičemž mezi aromatickými chmelovými odrůdami je Žatecký chmel považován za nejlepší na světě. Kulturní krajina Žatecké, Úštěcké a Tršické chmelařské oblasti byla po generace formována nejen přírodními vlivy, ale intenzivní lidskou činností spojenou se specifickým zemědělským využíváním. Kulturně historické a estetické hodnoty této krajiny a jejích sídel jsou mimořádné. Její ikonickou součástí jsou rozlehlé horizontální plochy chmelnic, dominantou sídel pak sušárny a sklady chmele se specifickou podobou střešních partií s vystupujícími tělesy věžových sušárenských komor, které dávají sídlům - vedle kostelních věží - další vertikální rozměr. Identita této krajiny je naprosto odlišná od ostatních míst středoevropského regionu. V souvislosti se změnou hospodaření i změnou technologie zpracování chmele, a také vlivem dlouhodobé neúdržby část těchto objektů ve 2. polovině 20. století zanikla. Během posledních deseti let byl pak zaznamenán zvýšený počet řízených demolic chmelových sušáren a skladů. (Ty díky zastavěné ploše, která ovlivňuje výši daně z nemovitosti, představují pro vlastníky neúměrnou finanční zátěž). Na Žatecku pak v tomto procesu hraje významnou roli také demografický vývoj a národnostní otázka, se  svými častými cézurami kontinuity osídlení. (Stačí připomenout poválečné odsunutí německého obyvatelstva, dosídlování území z vnitrozemí repatrianty či příchod Volyňských Čechů). Z více než 5 400 staveb, které byl v tomto prostoru zaznamenány na počátku 20. století, jich dodnes zůstaly zachovány stovky. Se stavbami zaniká jejich paměť, zakotvení v sídlech i jejich bezprostředním okolí. Zaniká také integrita krajiny i chmelařská kulturní tradice, kterou tyto stavby manifestují. Ačkoli představují identifikační faktor kulturní identity obyvatel regionu a také jedinečný pramen historického poznání, není naprostá většina těchto staveb památkově chráněna. Tuto skutečnost přičítáme nedostatečné reflexi jejich významu, která je daná nízkým stavem poznání. Identifikace a plošná dokumentace před jejich definitivním zánikem je tak poslední příležitostí pro jejich poznání a uchování, alespoň ve formě kulturněhistorických informací.

Cílem projektu je proto na vymezeném území identifikovat a dokumentovat historické stavební objekty související se zpracováním chmele. Předmětem je výzkum samostatně stojících staveb, jejichž základ tvoří nejčetnější soubor specializovaných objektů, které se v hojné míře začínají v souvislosti s velkou konjunkturou pěstování chmele objevovat po polovině 19. století. Přesahy výzkumu se pak dotýkají jak tradičního „lidového“ způsobu sušení chmele v rámci vesnických usedlostí, především na půdách obytných domů, tak staveb barokního vrchnostenského velkostatku hospodařícího ve vlastní režii. Vedle vlastních staveb, jejich konstrukcí a technologického vybavení, však budou zkoumány i širší souvislosti - vztah k okolní zástavbě, hmotové, půdorysné i prostorové struktuře sídla a na něj navazující krajiny. Vedle těchto informací předpokládáme, že se díky detailnějšímu archivnímu průzkumu podaří také lépe poznat způsob hospodaření, který byl s tímto typem zemědělské produkce spojen. Pro případové studie bylo na základě dosavadního stavu poznání zvoleno měcholupské panství Dreherů a postoloprtské panství Schwarzenberků. Významná pivovarnická rodina Dreherů působila na Žatecku od 60. let 19. století a mimo Měcholupy zde vlastnila i další statky (Želeč). Měcholupské panství se stalo její středoevropskou základnou, která sloužila k četným technologickým i pěstitelským experimentům. Tento statek tak lze považovat za protipól tradičnímu venkovského prostředí, v němž se malí producenti chmele inovacím až na výjimky bránili. Význam měcholupského panství pro české chmelařství dodnes dokládá tzv. Dreherův vývozní pivovar. Hmotou i architektonickým ztvárněním impozantní stavba, která ve své době patřila k největším pivovarům a odkud Anton Dreher ml. dokázal jako první na světě dopravit pivo do USA, bude také předmětem našeho badatelského zájmu. Společenským protipólem Dreherova impéria je prostředí tradičních šlechtických statků, v tomto území reprezentovaných především rozsáhlými Schwarzenberskými majetky (Postoloprty, Břvany, Lipenec) s jejich odlišným, po staletí inovovaným způsobem hospodaření, které však nebylo primárně orientované na pěstování chmele, a které ke konci 19. století na tomto území začalo upadat. 

Základním úkolem bude ztotožnění staveb s objekty, které sloužily pro zpracování chmele, a to jednak na základě typických znaků architektury (markantní znaky formální struktury), a dále také průzkumem archivních pramenů. Bude provedena jejich nezpochybnitelná identifikace. Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o objekty, které nejsou předmětem zájmu státní památkové péče ani nejsou evidovány pod vlastními popisnými čísly, je nutné vytvořit nový systém pro jejich ztotožnění se stavbami nacházejícími se na konkrétních parcelách. Následně bude proveden popis objektu, jeho vzhledu se zaměřením na specifické součásti staveb (provětrávací vikýře, tělesa se sušárenskou technologií, nakládací rampy, schozové otvory atd.), konstrukce, technologické vybavení a detaily. U vybraných staveb mimořádných buď svým architektonickým ztvárněním, řemeslnou kvalitou, technologií nebo historií, bude provedeno zaměření, podrobná dokumentace detailů stavby (řemeslného provedení tesařských konstrukcí, zachycení četných nápisů, které zde bývají dochovány, skenování dekorů), případně odběr vzorků pro dendrochronologické datování. Sledovány budou také širší souvislosti stavby a okolního prostředí (návaznost na obytný objekt, zástavbu v obci, chmelnice v jejím okolí, hlavní komunikační osy, vodoteče, památky v krajině apod.). Pro každý z objektů bude vyhotovena karta, jejíž součástí bude zákres do katastrální mapy, srovnání se situací v archivních mapových pramenech a případně také skeny historické plánové dokumentace. Pozornost bude věnována současnému technickému stavu objektů. Bude provedena jejich podrobná fotodokumentace. Karty budou podkladem pro vytvoření databáze a odborné mapy.  Pro vlastní dokumentaci byl zvolen takový postup, který umožní její co nejefektivnější provedení za pomoci běžně dostupných prostředků, využívajících ovšem v maximální možné míře moderní technologie a umožňující přístup k on-line zdrojům, a to jak na úrovni zdrojů veřejných (ISSPP s GIS a MIS, katastr nemovitostí apod.), tak i neveřejných (skeny archivních map, stavebních plánů, písemných pramenů a starší literatury na cloudovém úložišti).  Databáze a mapa, které budou výstupem této dokumentace, budou pro veřejnost zcela otevřené. Fungovat budou na platformě projektu GIS a MIS v rámci ISSPP a to jako samostatný projekt – podklad pro územně analytické plánování. Výstupem procesu získávání a zpracování dat bude metodika efektivního terénního průzkumu a dokumentace.

Dalším z výstupů bude výstava představující architektonicky a technologicky nejzajímavější stavby ze sledovaného segmentu stavebního fondu. Bude zaměřená na popularizaci těchto specifických objektů, jejich role v urbanismu a krajině a významu pěstování zpracování chmele pro tyto oblasti a jejich historii.