Výstava Budoucnost Malostranského náměstí: archeologická retrospektiva i živá perspektiva

Sonda Malostranské náměstí: archeologická dokumentace nalezené podkovy (2018)

Ve středu 1. srpna 2018 v 15 hodin bude na Malostranském náměstí slavnostně symbolicky otevřena venkovní výstava věnovaná historii a plánované revitalizaci tohoto významného veřejného prostoru. Představí též výsledky posledního archeologického průzkumu náměstí, jenž potvrdil, že se zde nacházejí jedinečné stopy nejstaršího osídlení Prahy.

Výstavu pořádá Hlavní město Praha a nese výmluvný název Budoucnost Malostranského náměstí. Několik výstavních panelů je věnováno právě dějinám náměstí poznávaným na základě archeologických výzkumů a nálezů na ploše náměstí v minulých desetiletích i zcela aktuálně v první polovině roku 2018, dějinám bohatým a spletitým, jak se sluší na jedno z nejdůležitějších pražských veřejných prostranství, dějinám sahajícím až ke kořenům českého státu v 10. století, ba i hlouběji.

Výstava bude volně přístupná od 1. do 26. srpna 2018 v dolní části Malostranského náměstí, u zastávky tramvají, a v nočních hodinách bude osvětlena. Nejen malostranští občané, ale všichni obyvatelé Prahy i její návštěvníci se tak budou moci v prvé řadě seznámit s návrhem plánované revitalizace Malostranského náměstí podle projektu Atelieru Hájek – Ing. arch. Martin Hájek, vzešlého z mezinárodní architektonické soutěže. Náklady jsou odhadovány na cca 120 mil. Kč a práce by měly proběhnout v roce 2019.

Podle zástupců investora a projektantů současný stav náměstí neodpovídá jeho významu, prostor je nadměrně zatížen automobilovou dopravou, velká část jeho plochy slouží přes podstatný ústup aut v roce 2016 dál jako parkoviště, volný pohyb chodců je značně znesnadněn, nelze zde posedět nebo se zastavit jako na každém správném náměstí, chybí vhodný mobiliář apod.

Cílem návrhu projektantů je tedy vyhodnocení potenciálu Malostranského náměstí, vyřešení celkového prostorového uspořádání, zklidnění dopravy, zlepšení volné prostupnosti územím a návrh vhodného mobiliáře a veřejného osvětlení, aby náměstí naplnilo roli kvalitního veřejného prostranství. Urbanistickému a architektonickému řešení, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a mobiliáři jsou na výstavě věnovány samostatné panely.

1. července 2016 zmizelo z dolní části náměstí rozlehlé parkoviště, které zcela pohlcovalo centrální prostor a vtisklo mu punc nehodnotné periferní zóny. Občanské iniciativy Prahy 1 tak uspěly v dlouholetém snažení. Auta zmizela, ale bylo třeba přemýšlet dál, jak vrátit náměstí charakter unikátního, historicky nesmírně cenného prostoru. V lednu a v únoru 2018 proběhlo předláždění tramvajového tělesa, první viditelný zásah předznamenávající budoucí podobu náměstí.

Přípravy revitalizace na pražském magistrátu, v posledním období organizované týmem kolem Petry Kolínské, náměstkyně primátorky pro územní rozvoj, ostatně probíhají již šest let a jejich součástí je nejen vize pro náměstí, jeho program, ale též důkladné poznání památek skrytých pod jeho dlažbou. To umožnily archeologické výzkumy historického podzemí náměstí, prováděné především odborníky z pražského pracoviště NPÚ, a to jak v minulých desetiletích, tak zcela nedávno, kdy byla odkryta zjišťovací archeologická sonda v horní části náměstí. I některé starší výzkumy se dočkaly svého vyhodnocení, z nich zcela přední místo zaujímá jistě v letech 2015–2016 dokončený projekt záchrany rotundy sv. Václava, která je sice ukryta uvnitř bývalého jezuitského profesního domu (dnes Matematicko-fyzikální fakulta UK), ale je neoddělitelnou součástí náměstí, nejen historickou, ale dalo by se říci především duchovní. Náměstí po právu zaujímalo v minulosti funkci jednoho z center královského města – tehdy Menšího Města pražského, v jeho okolí pod Pražským hradem, sídlem českých králů, si stavěly nejvýznamnější šlechtické rody své paláce, aby byly takříkajíc hradu na dohled. Smiřický, Šternberský, Lichtenštejnský, Hartigovský palác a jiné jsou perlami náměstí. Výstavné měšťanské domy za nimi nijak zvlášť nezaostávají, především ty v jižní a východní frontě náměstí (domy U Červeného jelena, U Voglů, U Zlatého lva, U Tří zlatých korun, Kaiserštejnský palác aj.).

Archeologové z územního odborného pracoviště NPÚ v Praze připravili a sestavili pro aktuální výstavu důkladnou sondu do minulosti náměstí prezentovanou na několika panelech. Náměstí patří díky dobře zachovalému nadloží pod současným povrchem mezi nejcennější archeologické lokality Prahy. Poslední pozoruhodné archeologické nálezy to bezesporu potvrzují.

Prostor budoucího náměstí byl nejpozději od 9. století centrem zdejšího osídlení,  ze kterého se v průběhu staletí postupně vyvinulo jedno z měst pražského souměstí. „Není dokonce ani vyloučeno, že právě zdejší tradice pražení železných rud a následné výroby železa, archeologicky prokázaná již v dobách pravěkých, se mohla odrazit ve jménu Prahy,“ říká archeoložka Jarmila Čiháková, přední odbornice právě na výše zmíněnou rotundu sv. Václava.

Další důležité informace o památkách skrytých pod dlažbou lze pochopitelně ještě očekávat a mohou je přinést výzkumy naplánované na podzim 2018. Stále není zcela znám rozsah nejstaršího raně středověkého opevnění dnešní Malé Strany, které bylo již prokázáno na několika místech po obvodu dnešního náměstí. „Podrobnosti o pravěkém osídlení Malostranského náměstí nejsou zatím dostatečně osvětleny. Archeologické výzkumy doložily, že prostor náměstí byl v průběhu středověku využíván k různým účelům. Vedle nálezů raně středověkého opevnění zde byly odkryty například dřevěné cesty, domy a pozůstatky řemeslnické činnosti,“ vysvětlil archeolog Jan Havrda.

Pod dnešním povrchem Malostranského náměstí skrývá několik tisíc let stará historie Prahy dochovaná ve vrstvách hlíny, písků a v nánosech sedimentů, pod půlkou náměstí je prakticky historická bažina. Vedoucí odboru archeologie pražského pracoviště NPÚ Jaroslav Podliska shrnuje důležitost adekvátní péče, kterou si Malostranského náměstí zaslouží: „Několik metrů mocné historické souvrství s pozůstatky starobylých staveb představuje unikátní zdroj informací o minulosti města v širokých souvislostech a zasluhuje zvýšenou pozornost a ochranu.“