ÚOP v Plzni

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu

Ode dne 12. 4. 2021 je obnovena možnost osobního jednání s veřejností, a to po předchozí dohodě v konzultačních hodinách a při zvýšených hygienických opatřeních (desinfekce rukou, odstupy, respirátory apod.). Obnoven je také provoz knihovny a badatelny, opět při zvýšených hygienických opatřeních.

Zavřít

Populárně naučná řada edice Památky západních Čech

vznikla v roce 2012. Má formu osmi či dvanáctistránkových leporel. Jejím cílem je postupně představovat veřejnosti významné památkové objekty Plzeňského kraje.

Tyto skládanky jsou svým rozsahem a grafickým provedením určeny široké veřejnosti – návštěvníkům památkových objektů a zájemcům o kulturní dědictví všeobecně. Na relativně malé ploše najdou čtenáři vedle souhrnu podstatných a kvalitně zpracovaných poznatků o daném objektu také informace o jeho památkové obnově. Autory jednotlivých leporel jsou vždy odborníci, kteří se popisovanou památkou dlouhodobě zabývají. I tak jsou texty a obrazové přílohy před vydáním posuzovány členy redakční rady a dvěma nezávislými recenzenty. Důraz je kladen na to, aby texty byly přístupné širší čtenářské obci a zároveň měly vysokou informační hodnotu a zprostředkovaly aktuální stav poznání.

Leporela jsou neprodejná a výtisky jsou zájemcům k dispozici i v sídle našeho pracoviště, v některých jednotlivých případech jsou dostupná v elektronické podobě ke stažení.

Vydané svazky:

Hospodářský dvůr Gigant v Záluží, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2020. 8 s. ISBN 978-80-85035-55-1. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

Desáté leporelo, vydané na sklonku roku 2020, představuje Hospodářský dvůr Gigat v Záluží. Autory jsou Karel Foud a Tomáš Karel. Původem klášterní vrchnostenský dvůr v Záluží u Kotovic, zvaný dnes pro svoji rozlohu Gigant, byl nově zřízen k roku 1662. Svoji stávající podobu získal v roce 1711 a výraznými přestavbami po roce 1865. Po restituci v 90. letech 20. století započala tři desetiletí trvající záchrana a obnova hospodářských budov i okolí. Kromě tradiční zemědělské činnosti se dvůr stal centrem kulturního dění v regionu a patří k předním památkám svého druhu v Plzeňském kraji. Snaha majitelů byla v roce 2020 dekorována cenou ministra zemědělství „Patria Nostra“ za péči o rozvoj českého venkova.

Věznice Plzeň-Bory

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2019. 8 s. ISBN 978-80-85035-54-4. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

Na sklonku roku 2019 vyšlo deváté leporelo Věznice Plzeň-Bory. Autor Stanislav Plešmíd přibližuje okolnosti a historii vzniku věznice v letech 1874-1878. Popis věznice charakterizuje architektonické a funkční řešení celého areálu a zejména kupolovité centrální stavby s paprskovitě navazujícími křídly, která je jednou z významných dominant Plzně. Další kapitola je věnována stavebnímu vývoji, ovlivněnému jak spojeneckým náletem za druhé světové války, tak zejména měnícími se soudobými provozními a technickými požadavky. Závěrem jsou připomenuty  zde vězněné osobnosti našeho národa. Zhodnocení areálu odůvodňuje podání návrhu na jeho prohlášení za nemovitou kulturní památku.

Horšovská obora, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2018. 8 s. ISBN 978-80-85035-51-3. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

V roce 2018 vyšel osmý svazek Populárně naučné řady s názvem Horšovská obora, kulturní památka. Jeho autor David Tuma v úvodu charakterizuje územní rozsah této památky, její významné historické objekty a podává výčet jejích vlastníků. Hlavní část je věnována vývoji obory a zabývá se jak její podobou, tak kompozičními změnami a i druhy chované zvěře. U každého významného honu byl pečlivě zdokumentován ulovený počet jednotlivých druhů zvěře. Horšovskotýnské panství nezahrnovalo pouze zdejší oboru, ale i některé sousední honitby či obory. Jednou z nich byla obora Podražnice, která je zde také přiblížena krátkým popisem. Text je proložen jak současnými, tak historickými fotografiemi a plány.

Čečovice – kostel sv. Mikuláše, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2017. 8 s. ISBN 978-80-85035-49-0. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

Zjara roku 2017 bylo vydáno sedmé leporelo Čečovice - kostel sv. Mikuláše, národní kulturní památka. Autorem je Jan Kaigl. Publikace zevrubně informuje zejména o ojedinělém typu stavby na způsob panské tribunové kaple, vzdáleně připomínající proslulé gotické kaple typu Sainte-Chapelle ve Francii, a o její mimořádně zdobně bohaté architektuře, inspirované katedrální architekturou v Porýní a v jižním Německu na sklonku 13. století a v 1. polovině 14. století. Zprostředkující uměleckou úlohu sehrála podle všeho stavební huť katedrály v Řezně. Lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že dnešní kostel v Čečovicích vznikl v době kolem roku 1364 na náklad bratří Buška ml., Václava a Jana, pánů z Velhartic. V závěrečné kapitole autor stručně pojednává také o průběhu a výsledcích celkové, velmi zdařilé obnovy památky v období let 1996-2001/2002.

Trhanov – kostel sv. Jana Nepomuckého, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2015. 8 s. ISBN 978-80-85035-48-3. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

V listopadu 2015 vyšel šestý svazek Trhanov – kostel sv. Jana Nepomuckého, kulturní památka. Jeho autor Jan Kaigl představuje čtenářům trhanovský kostel, který byl založen na počátku 18. století. Při popisu této svatyně se zabývá též  interiérem a dochovaným historickým mobiliářem včetně malířské a sochařské výzdoby. Samostatná kapitola je věnována zakladateli kostela, Jiřímu Jindřichu Stadionovi. Další kapitola informuje o postupné památkové obnově kostela. Závěr publikace patří vzpomínce na dva významné trhanovské rodáky, kteří jsou pochováni na tamním hřbitově – na Josefa Thomayera (1853-1927), jednoho ze zakladatelů moderního českého lékařství, a jeho bratra Františka Josefa Thomayera (1856-1938), který se ve své době řadil k předním zahradním architektům ve střední Evropě.

Plzeň-Bolevec, selský dvůr čp. 1 U Matoušů, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2014. 8 s. ISBN 978-80-85035-45-2. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

V pořadí páté leporelo má název Plzeň-Bolevec, selský dvůr čp. 1 U Matoušů, národní kulturní památka. Vyšlo v roce 2014. Autorem je Karel Foud. Na úvodní kapitolu o počátcích statku v jedné ze starých vesnic poblíž Plzně a o jeho proměnách do počátku 20. století navazují informace o tom, jak negativně místo ovlivnila kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století. Na sklonku 70. let došlo dokonce na plošnou demolici velké části Bolevce v souvislosti s budováním panelového sídliště. V popisu a hodnocení se autor zaměřuje hlavně na obytné stavení. V závěru rekapituluje práce postupné záchrany a obnovy památky, započaté roku 2007, kdy byl dvůr převeden do správy Národního památkového ústavu.

Plzeň – mariánský sloup, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2014. 8 s. ISBN 978-80-85035-44-5. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

Také v roce 2014 vyšla hned dvě nová leporela. Čtvrtý svazek, Plzeň – mariánský sloup, kulturní památka, od autorů Viktora Kovaříka a Pavla Zahradníka pojednává o velmi významné památce barokního sochařství v Plzni. Po uvedení okolností jejího vzniku a úprav v souvislosti s morovými epidemiemi v 17. a 18. století je pozornost autorů zaměřena především na sochařskou výzdobu – na repliku takzvané Plzeňské madony ve vrcholu sloupu a další světce (např. sv. Bartoloměj, sv. Václav, sv. Roch, sv. Rozálie Palermská). Závěrečnou kapitolu tvoří stručný přehled restaurátorských a dalších oprav, jimiž památka prošla v minulosti až dosud.

Horšov – kostel Všech svatých, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2013. 12 s. ISBN 978-80-85035-42-1. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

Třetí svazek, vydaný opět v roce 2013, se zaměřil na další památkový objekt spravovaný Národním památkovým ústavem. Nese název Horšov – kostel Všech svatých, kulturní památka. Jeho autorem je Jan Kaigl. Čtenář má možnost seznámit se nejen s poměrně složitým vývojem stavby od jejích románských počátků přes radikální gotickou přestavbu kolem roku 1363 až po barokní úpravy, ale například i s pozdně gotickými nástěnnými malbami v sakristii s vyobrazením legendy o sv. Barboře. Opět je zařazena informace o památkové obnově kostela a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Dům U Zlatého slunce v Plzni, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2013. 8 s. ISBN 978-80-85035-39-1. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

 

V roce 2013 vyšel druhý svazek, nazvaný Dům U Zlatého slunce v Plzni, kulturní památka, jímž vydavatel představil veřejnosti historický dům, ve kterém sídlí. Na základě nových stavebněhistorických průzkumů a archeologických nálezů líčí autor Jan Anderle počátky domu v poloze při důležité dálkové cestě. Čtenáře provází další historií domu, přičemž se podrobněji věnuje jeho pozdně barokní přestavbě v roce 1777. Závěrečná kapitola popisuje postupné chátrání domu během 20. století a jeho památkovou obnovu v letech 1998–2002.

Zřícenina hradu Přimda, národní kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2012. 8 s. ISBN 978-80-85035-36-0. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

První svazek řady, Zřícenina hradu Přimda, národní kulturní památka, vyšel v roce 2012 u příležitosti nového zpřístupnění areálu zříceniny veřejnosti. Autor Petr Sokol uvádí nejdůležitější úseky v dějinách kdysi královského hradu, přičemž vyzdvihuje především jeho úlohu důležitého správního centra v pohraniční oblasti.