ÚOP v Plzni

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu

V návaznosti na mimořádná opatření jsou omezeny úřední hodiny pracoviště i podatelny. Aktuální úřední hodiny pracoviště jsou v pondělí a středu od 9 do 14 hodin (po předchozím objednání), podatelna je otevřena od pondělí do pátku od 9 do 11.30. Nadále bude upřednostňován písemný, elektronický či telefonický kontakt ve všech případech, kdy je to možné. Děkujeme za pochopení.

Zavřít

Populárně naučná řada edice Památky západních Čech

vznikla v roce 2012. Má formu osmi či dvanáctistránkových leporel. Jejím cílem je postupně představovat veřejnosti významné památkové objekty Plzeňského kraje.

Tyto skládanky jsou svým rozsahem a grafickým provedením určeny široké veřejnosti – návštěvníkům památkových objektů a zájemcům o kulturní dědictví všeobecně. Na relativně malé ploše najdou čtenáři vedle souhrnu podstatných a kvalitně zpracovaných poznatků o daném objektu také informace o jeho památkové obnově. Autory jednotlivých leporel jsou vždy odborníci, kteří se popisovanou památkou dlouhodobě zabývají. I tak jsou texty a obrazové přílohy před vydáním posuzovány členy redakční rady a dvěma nezávislými recenzenty. Důraz je kladen na to, aby texty byly přístupné širší čtenářské obci a zároveň měly vysokou informační hodnotu a zprostředkovaly aktuální stav poznání.

Leporela jsou neprodejná a výtisky jsou zájemcům k dispozici i v sídle našeho pracoviště, v některých jednotlivých případech jsou dostupná v elektronické podobě ke stažení.

Vydané svazky:

Zřícenina hradu Přimda, národní kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2012. 8 s. ISBN 978-80-85035-36-0. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

První svazek řady, Zřícenina hradu Přimda, národní kulturní památka, vyšel v roce 2012 u příležitosti nového zpřístupnění areálu zříceniny veřejnosti. Autor Petr Sokol uvádí nejdůležitější úseky v dějinách kdysi královského hradu, přičemž vyzdvihuje především jeho úlohu důležitého správního centra v pohraniční oblasti.

Dům U Zlatého slunce v Plzni, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2013. 8 s. ISBN 978-80-85035-39-1. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

 

V roce 2013 vyšel druhý svazek, nazvaný Dům U Zlatého slunce v Plzni, kulturní památka, jímž vydavatel představil veřejnosti historický dům, ve kterém sídlí. Na základě nových stavebněhistorických průzkumů a archeologických nálezů líčí autor Jan Anderle počátky domu v poloze při důležité dálkové cestě. Čtenáře provází další historií domu, přičemž se podrobněji věnuje jeho pozdně barokní přestavbě v roce 1777. Závěrečná kapitola popisuje postupné chátrání domu během 20. století a jeho památkovou obnovu v letech 1998–2002.

Horšov – kostel Všech svatých, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2013. 12 s. ISBN 978-80-85035-42-1. Neprodejné. Rozebráno.)

Třetí svazek, vydaný opět v roce 2013, se zaměřil na další památkový objekt spravovaný Národním památkovým ústavem. Nese název Horšov – kostel Všech svatých, kulturní památka. Jeho autorem je Jan Kaigl. Čtenář má možnost seznámit se nejen s poměrně složitým vývojem stavby od jejích románských počátků přes radikální gotickou přestavbu kolem roku 1363 až po barokní úpravy, ale například i s pozdně gotickými nástěnnými malbami v sakristii s vyobrazením legendy o sv. Barboře. Opět je zařazena informace o památkové obnově kostela a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Plzeň – mariánský sloup, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2014. 8 s. ISBN 978-80-85035-44-5. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

Také v roce 2014 vyšla hned dvě nová leporela. Čtvrtý svazek, Plzeň – mariánský sloup, kulturní památka, od autorů Viktora Kovaříka a Pavla Zahradníka pojednává o velmi významné památce barokního sochařství v Plzni. Po uvedení okolností jejího vzniku a úprav v souvislosti s morovými epidemiemi v 17. a 18. století je pozornost autorů zaměřena především na sochařskou výzdobu – na repliku takzvané Plzeňské madony ve vrcholu sloupu a další světce (např. sv. Bartoloměj, sv. Václav, sv. Roch, sv. Rozálie Palermská). Závěrečnou kapitolu tvoří stručný přehled restaurátorských a dalších oprav, jimiž památka prošla v minulosti až dosud.

Plzeň-Bolevec, selský dvůr čp. 1 U Matoušů, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2014. 8 s. ISBN 978-80-85035-45-2. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

V pořadí páté leporelo má název Plzeň-Bolevec, selský dvůr čp. 1 U Matoušů, národní kulturní památka. Vyšlo v roce 2014. Autorem je Karel Foud. Na úvodní kapitolu o počátcích statku v jedné ze starých vesnic poblíž Plzně a o jeho proměnách do počátku 20. století navazují informace o tom, jak negativně místo ovlivnila kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století. Na sklonku 70. let došlo dokonce na plošnou demolici velké části Bolevce v souvislosti s budováním panelového sídliště. V popisu a hodnocení se autor zaměřuje hlavně na obytné stavení. V závěru rekapituluje práce postupné záchrany a obnovy památky, započaté roku 2007, kdy byl dvůr převeden do správy Národního památkového ústavu.

Trhanov – kostel sv. Jana Nepomuckého, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2015. 8 s. ISBN 978-80-85035-48-3. Neprodejné. Rozebráno. Dostupné volně ke stažení.)

V listopadu 2015 vyšel šestý svazek Trhanov – kostel sv. Jana Nepomuckého, kulturní památka. Jeho autor Jan Kaigl představuje čtenářům trhanovský kostel, který byl založen na počátku 18. století. Při popisu této podélné jednolodní svatyně, jež se vyznačuje poměrně prostou barokní architekturou a několika úpravami s prvky novoklasicismu, se zabývá též  interiérem a dochovaným historickým mobiliářem stavby včetně malířské a sochařské výzdoby. Samostatná kapitola je věnována zakladateli kostela, Jiřímu Jindřichu Stadionovi, děkanu kapituly katedrály v bavorském Würzburgu a přední osobnosti tamního církevního knížectví na přelomu 17. a 18. století. V této souvislosti a v kontextu stavební tvorby ve střední Evropě ve druhé polovině 17. století a v první čtvrtině 18. století je pozoruhodné porovnání půdorysného a prostorového uspořádání trhanovského kostela s kaplí sv. Kříže v Eibelstadtu poblíž Würzburgu, která pochází z let 1657-1661. Další kapitola informuje o postupné památkové obnově kostela. Závěr publikace patří vzpomínce na dva významné trhanovské rodáky, kteří jsou pochováni na tamním hřbitově – na Josefa Thomayera (1853-1927), jednoho ze zakladatelů moderního českého lékařství, a jeho bratra Františka Josefa Thomayera (1856-1938), který se ve své době řadil k předním zahradním architektům ve střední Evropě.

Čečovice – kostel sv. Mikuláše, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2017. 8 s. ISBN 978-80-85035-49-0. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

Zjara roku 2017 bylo vydáno sedmé leporelo Čečovice - kostel sv. Mikuláše, národní kulturní památka. Autorem je Jan Kaigl. Publikace zevrubně informuje zejména o ojedinělém typu stavby na způsob panské tribunové kaple, vzdáleně připomínající proslulé gotické kaple typu Sainte-Chapelle ve Francii, a o její mimořádně zdobně bohaté architektuře, inspirované katedrální architekturou v Porýní a v jižním Německu na sklonku 13. století a v 1. polovině 14. století. Zprostředkující uměleckou úlohu sehrála podle všeho stavební huť katedrály v Řezně. Lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že dnešní kostel v Čečovicích vznikl v době kolem roku 1364 na náklad bratří Buška ml., Václava a Jana, pánů z Velhartic. V závěrečné kapitole autor stručně pojednává také o průběhu a výsledcích celkové, velmi zdařilé obnovy památky v období let 1996-2001/2002.

Horšovská obora, kulturní památka

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2018. 8 s. ISBN 978-80-85035-51-3. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

V roce 2018 vyšel osmý svazek Populárně naučné řady s názvem Horšovská obora, kulturní památka. Jeho autor David Tuma v úvodu charakterizuje územní rozsah této památky, její významné historické objekty a podává výčet jejích vlastníků. Hlavní část je věnována vývoji obory a zabývá se jak její podobou, tak kompozičními změnami a i druhy chované zvěře. U každého významného honu byl pečlivě zdokumentován ulovený počet jednotlivých druhů zvěře. Horšovskotýnské panství nezahrnovalo pouze zdejší oboru, ale i některé sousední honitby či obory. Jednou z nich byla obora Podražnice, která je zde také přiblížena krátkým popisem. Text je proložen jak současnými, tak historickými fotografiemi a plány.

Věznice Plzeň-Bory

(Plzeň : NPÚ, ÚOP v Plzni, 2019. 8 s. ISBN 978-80-85035-54-4. Neprodejné. Dostupné volně ke stažení.)

Na sklonku roku 2019 vyšlo deváté leporelo Věznice Plzeň-Bory. Autor Stanislav Plešmíd přibližuje okolnosti a historii vzniku věznice v letech 1874-1878. Popis věznice charakterizuje architektonické a funkční řešení celého areálu a zejména kupolovité centrální stavby s paprskovitě navazujícími křídly, která je jednou z významných dominant Plzně. Další kapitola je věnována stavebnímu vývoji, ovlivněnému jak spojeneckým náletem za druhé světové války, tak zejména měnícími se soudobými provozními a technickými požadavky. Závěrem jsou připomenuty  zde vězněné osobnosti našeho národa. Zhodnocení areálu odůvodňuje podání návrhu na jeho prohlášení za nemovitou kulturní památku.