Populárně naučná řada edice Památky západních Čech

byla zřízena v roce 2012 s cílem postupně představovat veřejnosti významné památkové objekty Plzeňského kraje. Byla k tomu zvolena forma osmi- či dvanáctistránkových leporel.

Tyto skládanky jsou už svým rozsahem a grafickým provedením určeny široké veřejnosti – návštěvníkům památkových objektů a zájemcům o kulturní dědictví všeobecně. Na relativně malé ploše najdou čtenáři vedle souhrnu podstatných a kvalitně zpracovaných poznatků o daném objektu také informace o jeho památkové obnově. Autory jednotlivých leporel jsou vždy odborníci, kteří se popisovanou památkou dlouhodobě zabývají. I tak jsou texty a obrazové přílohy před vydáním posuzovány členy redakční rady a dvěma nezávislými recenzenty. Důraz je kladen na to, aby texty byly přístupné širší čtenářské obci a zároveň měly vysokou informační hodnotu a zprostředkovaly aktuální stav poznání.

Leporela je neprodejné a výtisky jsou zájemcům k dispozici i v sídle vydavatele (dům U Zlatého slunce, Prešovská 7, 306 37 Plzeň).

První svazek řady, Zřícenina hradu Přimda. Národní kulturní památka, vyšel v roce 2012 u příležitosti nového zpřístupnění areálu zříceniny veřejnosti. Autor Petr Sokol uvádí nejdůležitější úseky v dějinách kdysi královského hradu, přičemž vyzdvihuje především jeho úlohu důležitého správního centra v pohraniční oblasti.

V roce 2013 vyšel druhý svazek, nazvaný Dům U Zlatého slunce v Plzni . Kulturní památka, jímž vydavatel představil veřejnosti historický dům, ve kterém sídlí. Na základě nových stavebněhistorických průzkumů a archeologických nálezů líčí autor Jan Anderle počátky domu v poloze při důležité dálkové cestě. Čtenáře provází další historií domu, přičemž se podrobněji věnuje jeho pozdně barokní přestavbě v roce 1777. Závěrečná kapitola popisuje postupné chátrání domu během 20. století a jeho památkovou obnovu v letech 1998–2002.

Následující svazek, vydaný opět v roce 2013, se zaměřil na další památkový objekt spravovaný Národním památkovým ústavem. Nese název Horšov – kostel Všech svatých. Kulturní památka a jeho autorem je Jan Kaigl. Čtenář má možnost seznámit se nejen s poměrně složitým vývojem stavby od jejích románských počátků přes radikální gotickou přestavbu kolem roku 1363 až po barokní úpravy, ale například i s pozdně gotickými nástěnnými malbami v sakristii s vyobrazením legendy o sv. Barboře. Opět je zařazena informace o památkové obnově kostela a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Také v roce 2014 vyšly hned dvě nové skládanky. Čtvrtý svazek, Plzeň – mariánský sloup. Kulturní památka autorů Viktora Kovaříka a Pavla Zahradníka pojednává o velmi významné památce barokního sochařství v Plzni. Po uvedení okolností jejího vzniku a úprav v souvislosti s morovými epidemiemi v 17. a 18. století je pozornost autorů zaměřena především na sochařskou výzdobu – na repliku takzvané Plzeňské madony ve vrcholu sloupu a další světce (např. sv. Bartoloměj, sv. Václav, sv. Roch, sv. Rozálie Palermská). Závěrečnou kapitolu tvoří stručný přehled oprav, jimiž památka dosud prošla.

V pořadí pátým leporelem je Plzeň-Bolevec, selský dvůr čp. 1 U Matoušů. Národní kulturní památka autora Karla Fouda. Na úvodní kapitolu o počátcích statku v jedné ze starých vesnic poblíž Plzně a o jeho proměnách do počátku 20. století navazují informace o tom, jak negativně místo ovlivnila kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století. Na sklonku 70. let došlo dokonce na plošnou demolici velké části Bolevce v souvislosti s budováním panelového sídliště. V popisu a hodnocení se autor zaměřuje hlavně na obytné stavení. V závěru rekapituluje práce postupné záchrany a obnovy památky, započaté roku 2007, kdy byl dvůr převeden do správy Národního památkového ústavu.

V listopadu 2015 vyšel šestý svazek Trhanov – kostel sv. Jana Nepomuckého. Kulturní památka autora Jan Kaigla, který představuje čtenářům trhanovský kostel, který byl založen na počátku 18. století. Při popisu této podélné jednolodní svatyně, jež se vyznačuje poměrně prostou barokní architekturou a několika úpravami s prvky novoklasicismu, se autor zabývá především jejím interiérem a dochovaným historickým mobiliářem včetně malířské a sochařské výzdoby. Samostatná kapitola je věnována zakladateli kostela a podporovateli architektury a umění, Jiřímu Jindřichu Stadionovi, děkanu kapituly katedrály v bavorském Würzburgu a přední osobnosti tamního církevního knížectví. V této souvislosti a v kontextu stavební tvorby ve střední Evropě ve druhé polovině 17. století a v první čtvrtině 18. století je pozoruhodné porovnání půdorysného a prostorového uspořádání trhanovského kostela s kaplí sv. Kříže v Eibelstadtu poblíž Würzburgu, která pochází z let 1657-1661. Další kapitola informuje o památkové obnově kostela, jež po etapách probíhá v posledních několika letech, a oceňuje přínos vlastníka – Obce Trhanov i finanční pomoci z prostředků Ministerstva kultury. Závěr publikace patří vzpomínce na dva významné trhanovské rodáky, kteří jsou pochováni na tamním hřbitově – na Josefa Thomayera (1853-1927), jednoho ze zakladatelů moderního českého lékařství, a jeho bratra Františka Josefa Thomayera (1856-1938), který se ve své době řadil k předním zahradním architektům ve střední Evropě.