ÚOP v Plzni

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Popularizace archeologie

Archeologické oddělení našeho pracoviště přispívá k popularizaci oboru pořádáním akcí pro odbornou i laickou veřejnost i publikační činností

události v roce 2020

Oceněná publikace za popularizaci archeologie

Publikace Příručka amatérského archeologa aneb Do mrtvých se nekope

(druhé upravené a doplněné vydání, Praha: Libri 2019), jejímž spoluautorem je současný ředitel plzeňského územního odborného pracoviště NPÚ Petr Sokol (společně s Janem Hajšmanem, Milanem Řezáčem a Robertem Trnkou), získala v roce 2020 Cenu Karla Absolona „Zlatý mamut“ za popularizaci archeologie v kategorii Mimořádná cena.

Cena Karla Absolona Zlatý mamut je společným projektem tří významných archeologických institucí v ČR: Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, Brno, v.v.i., Moravského zemského muzea Brno a Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Její snahou je vyzdvihnout projekty přispívající k popularizaci archeologie a je vyhlašována ve čtyřech kategoriích. V kategorii Mimořádná cena je oceňován popularizační projekt za mimořádný přínos v oboru. Cenu udělují statutární zástupci zakládajících institucí jednomu z devíti nejlepších projektů vybraných hodnotící komisí.

Oceněná publikace je určena všem příznivcům archeologie, bez rozdílu hloubky jejich zájmu. Naprostí laici získají základní představu o práci archeologů, pokročilejší zde naleznou rady a tipy, jak zálibu rozvíjet. Srozumitelná a čtivá kniha, psaná s nadhledem, avšak bez rezignace na věcnou správnost, přináší praktický pohled na základní archeologické činnosti a problematiku ochrany archeologického dědictví. Laiky seznamuje s významným segmentem práce archeologů. Snaží se na pravou míru uvádět některé kolující mýty o archeologii a vytvářet prostor pro oboustranně výhodnou spolupráci amatérských zájemců s profesionálními archeology. Druhé vydání navazuje na první vydání z roku 2009 a významnou měrou ho aktualizuje, rozvíjí a doplňuje o další informace i obrazové přílohy.

Ocenění publikace bylo zdůvodněno následujícím hodnocením: „Mimořádně atraktivní počin cílící na širokou skupinu laické veřejnosti. Kvalitně napsaná publikace kultivuje vztahy mezi profesionální a amatérskou archeologií. Kniha má ambice vtáhnout širokou veřejnost do světa archeologie, ale zároveň jejich aktivitám vymezuje jasné hranice.“

Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 21. září 2020 v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

Výročí 100 let od prvního archeologického výzkumu v areálu kláštera Plasy

Také v roce 2020 pokračoval výzkum oddělení archeologie našeho pracoviště v bývalém klášteře Plasy. Shodou okolností se sondami přiblížil místům, kam svůj archeologický badatelský zájem zaměřil dr. Antonín Friedl již v roce 1920.

 

 

Před sýpkou s tzv. královskou kaplí pokračoval výzkum a následná sanace středověkého podzemního systému. Navazoval rovněž odkryv pozůstatků středověkých budov – pravděpodobně klášterní nemocnice v sondě při základech dvojramenného barokního schodiště.


Nálezový fond obohatil soubor pravěké keramiky z hrnčířské pece, kterou je doloženo osídlení lokality v mladší době bronzové.


Významný odkryv čekal východní stěnu zaniklé románské kaple sv. Bartoloměje, která navazovala na severní průčelí transeptu někdejší klášterní baziliky Nanebevzetí Panny Marie.

 

Exkurze pro zaměstnance pracoviště do kláštera plasy

Dne 6. srpna 2020 byla pro zaměstnance našeho pracoviště uspořádána exkurze za aktuálními objevy v areálu bývalého cisterciáckého kláštera Plasy. Pavel Kodera a Jakub Chaloupka z Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea, sídlícího v areálu kláštera, podali odborný výklad ke kostelu. Přítomen byl rovněž zástupce firmy ZIP o.p.s., která poskytuje technickou podporu archeologům našeho oddělení.

 

Nejprve se prohlídka věnovala někdejší klášterní bazilice Nanebevzetí Panny Marie – odhalenému vstupnímu románskému portálu včetně zajímavé instalace demontovaného raně barokního portálu v boční severní lodi kostela (jako stavebního exponátu) a rytým kružnicím na vnějším líci jižní stěny kostela. Tyto práce byly součástí stavební akce z dotačního titulu IROP (Integrovaný regionální operační program). Dále si účastníci prohlédli probíhající archeologický výzkum – odkryv východní stěny zaniklé kaple sv. Bartoloměje při severním průčelí transeptu kostela Nanebevzetí Panny Marie a sondy v místech zaniklé středověké zástavby na prostranství mezi dvorem prelatury a sýpkami s tzv. královskou kaplí (výzkum provádělo oddělení archeologie našeho pracoviště za technické podpory ZIP o.p.s.).