ÚOP v Plzni

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Díl čtvrtý: Užitečné pomocné vědy historické

Další díl webového „seriálu“ o archeologickém výzkumu barokní záchodové jímky v prelatuře kláštera v Plasích.

V tomto dílu se zaměříme na nálezy, které jsou v běžných archeologických terénech opravdu výjimečné a díky nimž se naše mezioborová spolupráce rozšířila o řadu specialistů z oblasti tzv. pomocných věd historických:

  • paleografie (zkoumá vývoj písma)
  • sfragistiky (zabývá se pečetěmi) 
  • numismatiky (studuje mince).
 

Nálezy tisků a rukopisů

Ve druhém dílu seriálu jsme vás seznámili s druhy nálezů ve výplni jímky. Jedním z nich byl také papír. Předpokládáme, že jeho převážná většina se rozložila vlivem tlení tohoto materiálu v prostředí záchodové jímky. Pečlivou preparací však byla získána nezanedbatelná kolekce útržků. Rozbor dochovaných zlomků tisků a rukopisů přispívá k poznání okruhu četby cisterciáků, respektive ručně psané a tištěné produkce, jež byla považována za méně potřebnou. Nález obsahuje přes tři sta jednotek různého charakteru, většinou drobných fragmentů o velikosti 0,5 × 0,5 cm až 4,5 × 6 cm, jež pocházejí z několika desítek tisků a rukopisů. Větší část zlomků datujeme do 17. a 18. století, nelze však vyloučit, že některé fragmenty vznikly na počátku 19. století.

Mezi identifikovanými německými tisky jsou nejčastěji zastoupeny texty historiografické povahy (včetně periodických vydání). Podle zmínek pravděpodobně o událostech poloviny 18. století v Porto Ferajo či v Anglii lze předpokládat, že jedním z takových periodik byly populární noviny Mercurii Relation, oder Zeitungen, vydávané ve Vídni. V jednom případě se dochoval fragment titulní strany kalendáře Karla Františka Rosenmüllera (z 18. století).

 

Další identifikovanou památkou je německo-latinská jazyková příručka nebo blíže nezjištěné vrchnostenské nařízení.

Shodnou skladbu má i českojazyčná složka sbírky. Vedle četných zlomků kalendářů bohatě zdobených astronomickými symboly vzbuzuje největší zájem fragment tisku pravděpodobně úřední povahy. Byl vydán Jiřím Labounem v první třetině 18. století a obsahuje seznam úředníků královského Úřadu desek zemských i České komory. Z fragmentů latinských tisků lze určit především breviáře, tj. sbírky náboženských textů. Kromě toho na základě dochovaných zlomků jednotlivých termínů můžeme předpokládat teologický či přírodovědný obsah řady původních pramenů. Jako kuriozitu lze zmínit fragment Horatiovy básně.

Mezi německými a českými rukopisy lze identifikovat velkou skupinu dopisů. U útržků obsahujících číslice nebo finanční částky předpokládáme hospodářský charakter: může se jednat o záznamy výdajů či dluhů. V řadě případů jde nejspíše o zbytky opisů úředních listin či náboženských spisů. Latinské rukopisné zlomky nejčastěji poukazují na odborný přírodovědný či teologický obsah původní písemnosti. Za zvláštní pozornost stojí zlomek seznamu duchovních, jejichž vztah k cisterciáckému klášteru v Plasech stojí za podrobnější zkoumání.

Samostatnou částí materiálu předloženého k paleografickému posudku pak bylo patnáct dřevěných vrubovek (primitivních dlužních úpisů v podobě dřívek) z 18. století, na nichž jsou vedle vydlabaných křížků a čárek novogotickou a humanistickou kurzívou uvedena již špatně čitelná osobní jména a pravděpodobně názvy obcí. Kromě toho jsou na dřívkách v některých případech zaznamenány číslice, někdy doprovázené zkratkou označující finanční částku (obr. 3a, b). Přítomnost vrubovek tak koresponduje s některými rukopisnými fragmenty, které lze považovat za hospodářské zápisy týkající se útrat či půjček.

 

Dopisní pečetě

Díky zvolené metodě získávání nálezů z jímky proplachováním bylo na sítech zachyceno velké množství dopisních pečetí – jistě rovněž z důvodu převažující červené barvy pečetního vosku, která byla pro archeology dobře viditelná. Křehké pečeti o průměru okolo 3 cm byly z velké části rozlámány na několik zlomků, zejména v místech nejtenčí středové části se znakem. Přesto katalog zásluhou trpělivé práce zpracovatele čítá na tisíc položek. Právě z důvodu fragmentárnosti se zatím podařilo sfragistikou identifikovat přibližně třetinu souboru. V celkovém množství 154 zlomků naprosto převažují pečeti pražského Bernardina – vysokoškolské vzdělávací instituce cisterciáků, která vznikla ve třicátých letech 17. století ve Starém Městě pražském.

V řádu jednotek se dochovaly pečeti opatů jiných klášterů, a to jak cisterciáků (Langheim, Osek, Sedlec, Velehrad a Žďár), tak i jiných řádů – premonstrátů (Teplá a Chotěšov) či benediktinů (Kladruby). Zajímavostí je identifikace asi 15 kusů pečetí plaského opata Evžena Tyttla (opatem 1699-1738).

 

Mince

Na základě numismatického posouzení tvoří 25 nalezených mincí (či jejich fragmentů) pozoruhodný vzorek dobového oběživa přelomu 17. a 18. století. Jedinou výjimkou je saský čtvrttolar z roku 1571, který byl ovšem díky své kvalitě bernou mincí i v době vzdálené svému vzniku. Soubor postrádá místní, české mince. Několik jich pochází z Moravy a Slezska, celkově pak nejvíce z oblasti střední Evropy (Tyrolsko, Korutany, Bavorsko, střední Porýní atd.). Vzhledem k tomu, že byly mince soustředěny na jednom místě (některé dokonce slepeny k sobě), lze předpokládat, že se do sedimentu dostaly pohromadě, podle datace nejspíše hned v počátku plnění záchodové jímky. Hodnotou se však jednalo o drobné – 78 krejcarů, čili necelý tolar. Detailní zpráva k tomuto nálezu mincí byla publikována v odborném sborníku (Hus, M. – Waldmannová, M., 2018: Pecunia non olet. Peníze ze záchodu. Denárius 7, s. 149-159).

 

Na rozdíl od papíru (a potažmo i pečetí na dopisech) či vrubovek, u kterých předpokládáme záměrné odhození do jímky v souvislosti s úklidem, mohly být mince vytroušeny jejich majitelem při užití latríny.

 Výzkum provádělo archeologické oddělení NPÚ, ÚOP v Plzni.

Autoři článku: D. Timofejev (stať o rozboru tisků a rukopisů), 11. 12. 2020

                                                                          M. Waldmannová, 5. 11. 2020

Externí specialisté:

  • paleografie: Mgr. Dmitrij Timofejev, Ph.D. (Ústav pro jazyk český AV ČR)
  • sfragistika: Mgr. Václav Chmelíř, Ph.D.
  • numismatika: PhDr. Miroslav Hus (Západočeské muzeum v Plzni)

 

Předchozí díl webového seriálu se zaměřuje na přírodovědné analýzy.

Další díl webového seriálu se zabývá vyhodnocením početné kolekce textilií, usní a kovových artefaktů.