ÚOP v Plzni

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Výzkum zaniklé kaple sv. Bartoloměje při klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plasích

Informace o probíhajícím archeologickém výzkumu

Souběžně s několik desetiletí trvající obnovou areálu národní kulturní památky bývalého kláštera v Plasích pokračují také archeologické výzkumy. Od prvního archeologického bádání, uskutečněného již před sto lety, byla učiněna řada dalších zjištění a objevů. V letošním roce se výzkum oddělení archeologie našeho pracoviště odehrává ve veřejně nepřístupné části areálu v rámci záboru staveniště, kde probíhá realizace projektu Obnova opatské rezidence. Zaměřen je na lokalitu v těsném sousedství severní obvodové zdi příčné lodi klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se daří odkrývat pozůstatky zaniklé románské kaple.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, stojící mezi konventem (nahoře) a prelaturou (dole). Šipkami jsou vyznačená místa probíhajících výzkumů – románské kaple (dole) a hřbitova (vlevo). (foto Pavel Macků, NPÚ, ÚOP v Telči)

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie získal přestavbou po polovině 17. století raně barokní podobu. Již dříve však byl doložen jeho původ v polovině 12. století, což prokázal stavebně historický průzkum (dále jen SHP) Ing. arch. Zdeňka Chudárka (generální ředitelství Národního památkového ústavu) a názorně potvrdit nález románského portálu s reliéfně zdobeným tympanonem).  Portál byl objeven na západním průčelí kostela při obnově fasád v letech 2004-2005, následně došlo k jeho restaurování a dnes je prezentován jako součást funkčního vstupu.

 

Nedávno obnovený kostel Nanebevzetí Panny Marie v areálu kláštera v Plasích. Celkový pohled – vzadu šipkou označeno místo archeologického výzkumu zaniklé kaple sv. Bartoloměje. 

Nedávno obnovený kostel Nanebevzetí Panny Marie v areálu kláštera v Plasích. Detail prezentace objeveného románského vstupního portálu.

Původně klášterní bazilika – srdce duchovního areálu – prošla složitějším stavebním vývojem. V určité době ji podle SHP obklopoval hřbitov a při severní boční a křížové lodi stávaly kaple. Největší z nich, zasvěcená sv. Bartoloměji, byla zbourána ve třicátých letech 19. století. Stávala při severní křížové lodi, nejblíže opatskému domu, přičemž ji s kostelem stavebně propojovala společná zeď. Patro kaple bylo z kostela přístupné schodištěm umístěným v síle zdi. Původní funkce kaple se prozatím nejeví zcela jednoznačně. Jak dokládají četné dochované ostatky, do terénu zčásti zapuštěné přízemí sloužilo od blíže neznámého období jako kostnice.

Současná podoba klášterního areálu je výsledkem nedokončené vrcholně barokní přestavby v prvé polovině 18. století. Dle dochovaných pramenů víme, že měl stávající kostel Nanebevzetí Panny Marie ustoupit velkolepé chrámové novostavbě. Objekt se dostal vlivem stavebních zásahů v jeho sousedství do nepříznivých terénních poměrů vůči okolí a zejména jeho závěr a transept se dodnes potýkají se zvýšenou vlhkostí. V současné době přistoupil Národní památkový ústav, jenž spravuje sousední pozemky (stavba samotná je majetkem Římskokatolické církve), k takovým opatřením, které by měly do budoucna situaci zlepšit. Součástí souvisejících archeologických prací je také zjišťovací výzkum zaniklé kaple sv. Bartoloměje, jehož druhá etapa právě probíhá. Cílem výzkumu je zjistit, v jakém rozsahu a stavu dochování se zděné konstrukce této románské stavby nacházejí pod šikmou opěrnou zdí, která byla na této straně kostela vystavěna v 19. století. Zjištěné poznatky budou podstatné pro stanovení možnosti a rozsahu snížení terénu mezi prelaturou a kostelem.

Přehledová situace: nahoře severní zeď transeptu kostela, zprava druhotně přistavěné schodiště, uprostřed kolmo k presbytáři odhalené zdivo románské kaple, přetnuté tarasní zdí souběžnou s obvodovou zdí kostela (v místě protnutí s románskou konstrukcí je rozebrána) (foto Pavel Macků, NPÚ, ÚOP v Telči)

V roce 2020, během prvé etapy výzkumu, byla odkryta 1,6 m mocná východní obvodová zeď – pozůstatek zbourané románské kaple. Interiér prostoru, jenž byl částečně zahlouben do terénu, se vyznačoval velmi strohým architektonickým provedením – jde pouze o neomítané kvádrové zdivo se vzácně dochovanou linkovou malbou; v severovýchodním nároží byla odhalena horní část přízedního sloupku (část zaobleného dříku a krychlová hlavice) včetně náběhu křížové klenby z lomového kamene. Z vnější strany byl překvapivě zachován kamenný, výrazně profilovaný sokl, který stupňovitě stoupá severním směrem. Dalším překvapením bylo odhalení vstupního otvoru v ose východní zdi se zachovaným torzem ostění, namísto malé apsidy s oltářem, očekávané na základě dochovaného historického plánu. Kromě zděných stavebních konstrukcí překvapil například nález kamenného kvádru s vyrytým obličejem.

Patron kaple, nebo jen náhodný výtvor kameníka? Nález středověké rytiny obličeje na kamenném bloku z rozebírané šikmé opěrné zdi mezi prelaturou a kostelem v roce 2020. Na stavbu zdi byly použity mohutné kamenné bloky ze zbourané kaple.

Detail rytiny obličeje.

Letos se výzkum zaměřil na západní zeď s předpokládaným přilehlým schodištěm, které by mělo být obnoveno. Nahradilo by tak stávající konstrukci, druhotně nevhodně umístěnou podél severního průčelí transeptu, kde způsobuje zvýšenou vlhkost zdiva. Vně západní zdi se potvrdila existence mladší, patrně barokní předsíně, pravděpodobně s pozůstatkem základu schodiště.  Podařilo se rovněž odkrýt dochovaný severozápadní roh interiéru přízemí zbourané románské kaple – ve shodném provedení z kvádrového zdiva, včetně přízedního sloupku s krychlovou hlavicí, jako v protilehlém severovýchodním rohu. Potvrzeny byly opět hutně modelované architektonické články exteriéru horní části stavby. Funkci osária dokládá množství ostatků.  Vysvětlení rozdílného architektonického pojednání interiéru přízemí a vnější stěny patra je na posouzení odborníků na středověkou sakrální architekturu. Může být dokladem odlišného stáří pater, ale také „pouze“ jejich odlišné funkce.

Archeologický odkryv závěru (východní stěny) zaniklé kaple sv. Bartoloměje, provedený v roce 2020.

Archeologický odkryv závěru (východní stěny) zaniklé kaple sv. Bartoloměje, provedený v roce 2020.

Aktuální odkryv západní zdi kaple sv. Bartoloměje. Pohled shora (od severu) a do interiéru.

Aktuální odkryv západní zdi kaple sv. Bartoloměje. Pohled shora (od severu) a do interiéru.

 

Pohled na odhalený pozůstatek nároží románské kaple sv. Bartoloměje a částečně rozebranou tarasní zeď. (foto Pavel Macků, NPÚ, ÚOP v Telči)

Největším překvapením však byl objev staršího pohřebiště, jehož existence předcházela výstavbě kaple. K prověření rozsahu tohoto hřbitova přispěla také druhá letošní sonda ve svahu za presbyteriem kostela. Cílem této sondáže bylo prověření stratigrafie a zjištění možných limitů terénních úprav. Zachyceno bylo zaniklé etážové pohřebiště, které určilo možnou maximální úroveň terénních úprav a nebude tudíž hlouběji zkoumáno. Výzkum byl zastaven na nejmladším pohřebním horizontu, jehož stáří bude dále zjišťováno radiouhlíkovou metodou, aplikovanou na odebraných vzorcích kostí a zubů.  Nálezová situace tak zůstane zachována „in situ“.

Archeologický výzkum 2021 – sonda za kostelem odhalila zaniklé etážové pohřebiště.

Archeologický výzkum 2021 – sonda za kostelem odhalila zaniklé etážové pohřebiště.

Zjišťovací záchranný archeologický výzkum provádí NPÚ, ÚOP v Plzni (Mgr. Marcela Waldmannová) za technické podpory ZIP o.p.s. (Bc. Václav Šístek), antropologické vyhodnocení zajišťuje Západočeské muzeum v Plzni, radiouhlíkovou analýzu Ústav jaderné fyziky AV ČR.

Marcela Waldmannová

 

Použitá literatura:

FRIEDL, Antonín: Archeologické bádání na Hůrce u Plzence a u klášterního kostela v Plasech. Památky archeologické. XXXII, 1921, s. 266–269.

CHUDÁREK, Zdeněk: Průzkum obvodových zdí trojlodí kostela Nanebevzetí Panny Marie bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Památky západních Čech. I-2011, 2011, s. 77–91.