ÚOP v Plzni

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu

Od 4. 5. 2020 je provoz pracoviště obnoven ve standardním režimu včetně otevření knihovny a archivů pro veřejnost a umožnění osobních konzultací ve standardních úředních a konzultačních hodinách. I nadále však bude upřednostňován písemný, elektronický či telefonický kontakt ve všech případech, kdy je to možné. Osobní kontakt v úředních hodinách bude možný po předchozím objednání. Osobní podání na podatelnách bude možné činit i bez objednání v úředních hodinách. Děkujeme za pochopení.

Zavřít

Archeologické výzkumy

Archeologické výzkumy na objektech ve správě NPÚ doprovázejí v ideálním případě stavební činnost již od doby její přípravy tak, aby byly eliminovány zbytečné nové zásahy do starších stavebních etap památek.

Ve spolupráci s územní památkovou správou a často také památkovým dozorem bývají na objektech ve správě NPÚ archeologické výzkumy prováděny již od doby přípravy konkrétního stavebního záměru. V ideálním případě je archeologicky kopanými sondami v předstihu ověřován terén a na základě výsledků průzkumu se stanovují limity pro stavební činnost. Cílem je uchránit a konzervovat dochované situace na svém místě, ale také rozšiřovat poznání o vývoji dané lokality. Archeologický výzkum nepředstavuje jen terénní fázi kopání sond, ale rovněž časově náročnější fázi zpracování nálezů a dat získaných v terénu. Standardní součástí výzkumů je celá řada dalších odborných analýz: antropologická, archeoosteologická, archeobotanická, numismatická a další. Laboratorně jsou ošetřovány archeologické nálezy z různých materiálů, z nichž některé vyžadují odbornou konzervaci (dřevo, kovy). Keramické i skleněné zlomky jsou v možné míře slepovány a rekonstruovány do původních tvarů. Následně jsou nálezy zapisovány do sbírky, evidovány a uloženy v depozitáři.

Webový „seriál“ o archeologickém výzkumu barokní záchodové jímky v prelatuře kláštera Plasy

V areálu prelatury kláštera Plasy probíhal v letech 2015-2019 zjišťovací předstihový záchranný archeologický výzkum, který doprovázel přípravu projektu obnovy opatské rezidence.

Formou stručných textů a fotografií „na pokračování“ bychom rádi informovali o archeologickém výzkumu, jehož terénní část byla provedena v roce 2017. Cílem je seznámit veřejnost se specifickou disciplínou archeologie fekálních jímek, které bývají používané příležitostně také k odhazování odpadu. Cílem plaského výzkumu bylo a je získat pokud možno co nejvíce informací z vytěženého obsahu pomocí současných metod historických a přírodovědných analýz tak, abychom co nejvíce přispěli k poznání každodennosti opatského barokního sídla. V průběhu uplynulých dvou let vznikla již celá řada těchto expertních rozborů, jejichž závěry je možno touto formou stručně sdělit všem zájemcům.

Obsah jednotlivých dílů:
  • Díl první: Jímka spatřila světlo světa po 185 letech – terénní část archeologického výzkumu (popis metody, kvantifikace)

  • Díl druhý – druhové zastoupení artefaktů

  • Díl třetí - přírodovědné analýzy – dendrochronologie, xylotomie, archeozoologie, archeobotanika, palynologie, parazitologie, izotopová analýza lidských vlasů

  • Díl čtvrtý – paleografie (pokus o interpretaci útržků popsaného a potištěného papíru), sfragistika (korespondence podle početné kolekce dopisních pečetí), numismatika

  • Díl pátý – vyhodnocení početné kolekce textilií, usní a kovových artefaktů

  • Díl šestý – kuchyňské a stolní nádobí (keramika, sklo, kovy)