Od dnešního dne až do soboty 15. srpna mohou milovníci památek v internetovém hlasování vybírat vítěze zvláštního ocenění Památky děkují. To je součástí již tradičního každoročního klání o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost podpořit některý z návrhů na cenu bez ohledu na soutěžní kategorii.
„V loňském roce putovalo toto ocenění do Poličky. Veřejnost ocenila příkladné restaurování morového sloupu a v online hlasování se všichni ostatní kandidáti umístili až daleko za touto památkou. Věříme, že i letos zůstane tato cena v Pardubickém kraji.“ uvedla mluvčí NPÚ, ÚOP v Pardubicích Jana Řehounková.
Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Hlasování probíhá na webových stránkách NPÚ do soboty 15. srpna. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční 14. října v pantheonu Národního muzea v Praze.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
Nominace za rok 2019 uzavřela pracoviště NPÚ koncem dubna a do celostátního kola vyslala celkem 23 uchazečů.
Územní odborné pracoviště v Pardubicích nominovalo ze všech památkářských počinů v Pardubickém kraji tyto dva kandidáty:
Záchrana a prezentace barokních památek na Chrudimsku
Chrudimské Muzeum barokních soch bylo založeno v roce 2011. Za sídlo stálé expozice jeho zřizovatelé vybrali kostel sv. Josefa v areálu bývalého kapucínského kláštera, který po desetiletí chátral. Jeho přeměna na moderní výstavní a kulturní prostor získala ocenění Stavba roku 2011. Muzeum od svého založení usiluje o záchranu sochařských památek v regionu a jejich prezentaci veřejnosti. V roce 2019 do expozice včlenilo dosud neznámou, restaurovanou sochu sv. Jana Evangelisty.
Muzeum nejen že veřejnosti představuje sochařské památky Chrudimska, ale také je vyhledává a zachraňuje před dalším ohrožením. V kostelích, na farních půdách i v depozitářích pracovníci muzea objevují výjimečná, ale chátrající díla, zajišťují financování jejich obnovy a následně prezentaci veřejnosti, případně i zakoupení do sbírek muzea. Řada exponátů z počátku fungování muzea, které město nechalo restaurovat, se po představení veřejnosti vrátila původním vlastníkům.
V roce 2019 byla restaurována zdevastovaná socha sv. Jana Evangelisty patřící k hodnotným, avšak dosud zcela neznámým raně barokním památkám Chrudimi. S největší pravděpodobností jde o poslední pozůstatek zaniklé sochařské výzdoby bývalého hlavního oltáře chrudimského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Socha byla v havarijním stavu uložena v depozitu arciděkanství a s využitím archivních fotografií Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích, které ji zachycovaly v méně poškozené podobě, i protějškové sochy Panny Marie mohla být restaurována. Výsledek práce odborníků si nyní mohou návštěvníci muzea opět prohlédnout v expozici. Mezi nové exponáty v roce 2019 přibyly také sochy Boha Otce, sv. Jáchyma a Anny a sv. Petra.
V předchozích letech byl restaurován soubor soch Pašijového cyklu z majetku Římskokatolické farnosti – arciděkanství Chrudim nebo zchátralý oltář ze zámecké kaple v Běstvině, který zaujal místo hlavní pohledové dominanty expozice. Podařilo se restaurovat i sousoší Kalvárie z kostela Povýšení sv. Kříže ve Slepoticích od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, jež je považováno za jeden z nejhodnotnějších příkladů českého barokního sochařství, dále sochu sv. Josefa s Ježíškem od Jana Alberta Devotyho pocházející z kostela Panny Marie Sedmibolestné v Pardubicích a řadu dalších cenných artefaktů.
Muzeum, stejně jako město, které jeho činnost financuje, nese výjimečnou zásluhu za kontinuální zachovávání a prezentaci zapomenutých památek z církevních fondů.
Za Pardubický kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Pardubicích
Na cenu NPÚ v kategorii prezentace hodnot byli navrženi město Chrudim, zastoupené starostou Ing. Františkem Pilným a vedoucí úseku památkové péče Mgr. Ludmilou Novákovou, a Martin Dytrt, ředitel Chrudimské besedy, provozovatele muzea
Obnova kaple v Zadním Arnoštově a průzkum a restaurování maleb v jejím interiéru
Na kopci u obce Zadní Arnoštov stojí menší kaplička protaženého čtvercového půdorysu. Umístění v těsné blízkosti silnice se projevilo na jejím nedobrém stavu. V roce 2018 přistoupilo město Jevíčko k opravě vnějšího pláště kapličky včetně střechy a během oprav vyšlo najevo, že pod nátěrem se na vnitřních stěnách nacházejí hodnotné nástěnné malby s nápisy. Z nich vyplynulo, že kapli s výzdobou nechal postavit v roce 1768 patrně jeden z místních obyvatel.
Barokní lidová kaplička je výrazným krajinotvorným prvkem na tradičním místě u silnice na vrcholu kopce. Drobná stavba s trojbokým závěrem má rozměry 2,7 × 2,8 m, jednoduše profilovanou korunní římsu, čelní trojúhelný štít a sedlovou střechu o výšce 4,15 m v sedle. Do kapličky se vstupuje brankou, interiér je zaklenut mělkou valenou klenbou.
Těsná blízkost silnice měla vliv na stav kapličky. Venkovní omítky byly zavlhčené, odpadávaly od zdiva, krytina střechy byla dožilá, do střechy místy zatékalo. Město Jevíčko proto v roce 2018 zahájilo opravu jejího vnějšího pláště a střechy. Při práci ovšem stavební firma zjistila, že pod nátěry se v interiéru objevuje barevné pojednání. Opravu přerušil restaurátorský průzkum, při němž v roce 2019 restaurátorka BcA. Martina Bednářová zjistila figurální malby na všech třech stranách interiéru, na klenbě i na záklenku nad vstupem. Město bez dlouhého odkladu souhlasilo s jejich restaurováním.
Pod několika vrstvami nátěrů a na stěnách i pod štukovou vrstvou byly objeveny figurální malby s náboženskou tématikou včetně doprovodných německých nápisů. Restaurátorka odstranila překrývající nátěry a štukovou vrstvu na stěnách včetně novodobých přemaleb, malbu dočistila a následně fixovala, uvolněná místa omítek injektovala. Po zatmelení defektů vápenným štukem následovala barevná retuš včetně menších rekonstrukcí, kde to výzdoba dovolovala.
Malby v kapličce sice nemají nejvyšší uměleckou hodnotu, jsou ale uceleného zaměření a svým zarámováním mají připomínat závěsné obrazy. Na čelní straně je výjev sv. Josefa s Ježíškem a Pannou Marií, nad nimi jim žehná Bůh Otec s holubicí Ducha svatého a celek je završen adorujícími andílky na klenbě kaple. Malba představuje pravděpodobně návrat Svaté rodiny z útěku do Egypta, ale nabízí se i vysvětlení, že jde o dosti vzácné zobrazení Svaté rodiny jako Trojice pozemské ve vztahu k Trojici nebeské, kde sjednocujícím prvkem je Ježíš.
Z nápisu pod hlavním výjevem na čelní straně se dozvídáme, že kapli i s výzdobou nechal postavit k poctě Ježíše, Marie a Josefa v roce 1768 patrně místní obyvatel Josef Anton Marckes. Je velmi překvapivé, že v kapličce jednoduššího, možno říci až lidového vzezření je interiér pojednán malbou s jednotným ikonografickým programem vztahujícím se ke Svaté rodině. I úpravy kaple, které proběhly v 19. století, respektovaly starší malbu. Dokládá to nejen vřelý vztah k místu, ale i k výjevům, které byly pro obyvatele stále aktuální. Snahou restaurátorky i města Jevíčka proto bylo zachovat co nejvíce z původní pozdně barokní výzdoby interiéru.
Za Pardubický kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Pardubicích
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi místostarosta města Jevíčko Mgr. Miroslav Šafář a restaurátorka BcA. Martina Bednářová