Památkové rezervace Pardubického kraje

Památkové rezervace se zpravidla vyznačují kompaktní, historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichž mnohé jsou prohlášenými nemovitými kulturními památkami. Homogenní území rezervací bez výrazných novodobých stavebních rušivých zásahů se vyznačují zejména dochovaným historickým půdorysem, zástavbou v původních objemech a tvarech, včetně tvarů střech a podílu vegetační složky. V zájmu zachování svých hodnot tato území vyžadují poměrně přísnou a důslednou ochranu.  Mohou mít podobu městské, vesnické, archeologické a ostatní památkové rezervace. Představují vyšší kategorii ochrany památkově hodnotného území.

  • České Lhotice, archeologická lokalita

Keltské oppidum se nachází na ostrožně nad pravým břehem řeky Chrudimky v nadmořské výšce 450 m. n. m.. Vlastní opevnění patří katastrálně pod obec Hradiště. Přístup do areálu je z východní strany, kde je též patrné opevnění hradbami se dvěma příkopy, původně ještě doplněné žulovou zdí a dřevěnou palisádou. V JZ nároží se nacházela vstupní klešťovitá brána s věží. Na vyvýšené ploše v západní části oppida se předpokládá umístění akropole. Kromě obydlí a hospodářských budov nalezených v areálu jsou zde doloženy i další objekty jako studny, ohniště a terasy. Jižně od akropole měla být část oppida zasvěcena kultu. Kromě nálezů kovových předmětů a keramiky pocházejí odsud též žernovy vyráběné ze znělce v dílnách pod Kunětickou horou. Oppidum mělo význam mocenského centra stojícího při významné komunikaci a zároveň zastávalo důležité místo související se získáváním nerostných surovin. Zánik oppida opuštěním proběhl nejspíše pokojně, někdy po polovině posledního století př. n. l.

  • Hlinsko - Betlém

Hlinsko leží v údolí řeky Chrudimky na Českomoravské vrchovině. Lidové stavby v Betlémě, vznikající v průběhu 18. století podle tradičních forem, charakterizují především dvouosá průčelí s bohatě vyřezávanými lomenicemi s polokuželovým kabřincem. V dispozici převažuje typ o dvou místnostech se síňkou a černou kuchyní. Tento sídelní celek je dnes v České republice jediným uceleným a poměrně početným dokladem dřevěné zástavby maloměstského centra. Byl obýván především hrnčíři a tkalci.

  • Pardubice

Historického jádro Pardubic, vyhlášené roku 1964 městskou památkovou rezervací, představuje jedno z nejvýznamnějších sídel pozdní gotiky a renesance Pardubického kraje. Zahrnuje nevelké pravidelně založené město poblíž soutoku Labe a Chrudimky, v rozsahu původních hradeb, a navazující areál pozdně gotického hradu, přestavěného na renesanční zámek, včetně bastionového opevnění s prostorem bývalých vodních příkopů. Panoramatu města dominuje věž Zelené brány s unikátní vysokou stupňovitou siluetou raně renesanční střechy a kostel sv. Bartoloměje z let 1507–14, stavěný zřejmě jako pohřební kostel Pernštejnů. Obdélné náměstí a hlavní ulice jsou formovány převážně dvoupatrovými domy, na jejichž průčelích se dochovaly stopy rané etapy výstavby s kamennými okenními ostěními a záclonovými nikami s figurálními malbami a také obloučkové štíty a terakotová ostění z renesanční etapy. Významnou barokní stopou je sousoší morového sloupu z let 1698– 1777 nebo reliéfní štuková výzdoba domu U Jonáše.

  • Litomyšl

Městská památková rezervace vyhlášená roku 1965 zahrnuje centrum historického města Litomyšle, k němuž patří i zámecké návrší situované v místě někdejšího slavníkovského hradiště (později hradu) z 10. století i pozůstatky části Nového Města z konce 15. století. Nepravidelné podélné tržiště velmi staré sídelní lokality u řeky Loučné, při tzv. Trstěnické stezce, se vyvinulo v dnešní náměstí s dominantou radniční věže, vymezené souvislou zástavbou patrových, převážně renesančních a barokních domů s podloubím. Zaujme mezi nimi mj. unikátní průčelí domu „U rytířů“, patřícího zřejmě kdysi kamenickému mistru Blažkovi. V siluetě náměstí se i po klasicistní přestavbě místy prosazují dynamické barokní štíty J. Béby. V působivém městském panoramatu vyniká vrcholně renesanční arkádový zámek z let 1568–1581 s originální sgrafitovou výzdobou a siluetou složitých štítů, který je od roku 1999 zařazen na Seznamu světového dědictví UNESCO. Nesmíme opomenout ani barokní piaristickou kolej s kostelem Nalezení sv. Kříže z let 1716–1730 či původně gotický kostel Povýšení sv. Kříže.

  • Moravská Třebová

Historického jádro Moravské Třebové, vyhlášené městskou památkovou rezervací roku 1980, představuje jedno z nejvýznamnějších renesančních sídel Pardubického kraje, v němž se dochovaly pozůstatky nejstarších renesančních památek v Čechách. Vrchnostenské opevněné rezidenční město vybudované za Boskoviců a Žerotínů bylo až do konce třicetileté války jedním z nejdůležitějších mocenských center na česko-moravském pomezí. Centrum s pravidelnou strukturou domovních bloků kolem čtvercového náměstí, jemuž dominuje radniční věž, je svázáno s areálem renesančního arkádového zámku. Z této doby se zachoval bohatý soubor domů, s ojediněle zachovanými interiéry a reprezentativními klenutými a malovanými síněmi, z nichž vyniká zejména budova radnice. Umělecky významnými památkami jsou i barokní děkanský kostel s loretánskou kaplí s početnou sochařskou a malířskou výzdobou, renesanční latinská škola s mravoučnými nápisy, nebo morový sloup na náměstí.