Národní kulturní památky Pardubického kraje

Kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. Jsou prohlašovány podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vládou ČR nařízením za národní kulturní památky. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

  • Hrad Kunětická hora

Původně gotický královský hrad z přelomu 13. a 14. století, upravený počátkem 16. století Vilémem z Pernštejna v pozdně gotickém stylu, stojí na osamělém vyvřelém kopci v polabské rovině. Později se hrad stal součástí komorních statků a ztratil na svém původním významu. V 17. století byl pak pobořen Švédy a v 19. století padla část zříceniny hradu za oběť rozsáhlému lomu. Od konce 20. let 20. století proběhly rozsáhlé opravy a v interiéru byla zřízena muzejní expozice. V paláci se dnes nacházejí např. hladomorna, Rytířský sál či velká podlahová mapa pernštejnského rybničního systému. Hradní komplex je považován za doklad vrcholného vývoje středověkého hradu v českých zemích.

  • Zámek Slatiňany

Na místě dnešního zámku stávala původně gotická tvrz ze 13. či 14. století. Právě zde byl později vystavěn zámek, který prošel na počátku 19. století rozsáhlou přestavbou v klasicistním stylu. Zámek byl dále novogoticky upraven a další romantické úpravy pokračovaly až do konce 19. století. V letech 1950-1952 bylo v zámku zřízeno hippologické muzeum. Budovy zámeckého hřebčína jsou dnes součástí Národního hřebčína v Kladrubech. Zámek s parkem a oborou tvoří součást komponované lovecké krajiny - krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko, vyhlášené v roce 1996. V roce 2020 byl po třech letech dokončen rozsáhlý projekt revitalizace zámeckého parku.

  • Zámek Litomyšl

Tato renesanční stavba byla postavena na místě gotického kláštera a hradu v letech 1567-77. Dalšími úpravami prošla v období 2/3 18.století a na konci 18. století. Zámek Litomyšl je ukázkou vrcholně renesančního arkádového zámku, který navazuje na italské vzory. Do dnešních dnů se zachovaly reprezentativní interiéry i originální exteriér s tvarově bohatými štíty a rekonstruovanou lunetovou římsou, které završují všechna zámecká průčelí.

  • Zámek Pardubice

Původní vodní hrad byl přestavován ve 14. století za pánů z Pardubic. Krátce po husitských válkách byl hrad obehnán novou kamennou hradbou s nárožními věžicemi a se střílnami. V roce 1491 koupil pardubické panství moravský velmož Vilém z Pernštejna, který si za centrum svého moderně budovaného velkostatku zvolil Pardubice a záhy je přetvořil na českou rezidenci rodu. Vilém přestavěl celý areál původního hradu na palác s čtyřkřídlou dispozicí, který již vyhovoval nárokům postupně pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. Kolem paláce a dvora s hospodářskými budovami nechal vybudovat mohutné opevnění. Tento typ stavebního objektu na tak rozlehlém areálu a v takovém stupni dochování urbanistického řešení nemá ve střední Evropě obdobu. Roku 2010 získal objekt zámku s unikátním systémem opevněných valů statut Národní kulturní památka České republiky.

Součástí areálu je i tzv. Příhrádek s věžovou branou, kde sídlí pardubické územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu.

 

  • Hřebčín s kmenovým chovným stádem starokladrubského koně

Kladrubský hřebčín je dnes nejstarším kontinuálně existujícím hřebčínem na světě. Byl založen v roce 1579 pro chov ceremoniálních kočárových koní pro potřeby císařského dvora. Dnes je toto plemeno, které je již chovatelským unikátem, známo jako starokladrubský kůň a je chováno ve dvou barvách, černé a bílé. Vlastní rozsáhlý areál hřebčína je dochován ve své historické podobě s minimálními novodobými rušivými zásahy. Jako základ pro určení rozsahu areálu byly vzaty vlastnické podklady z roku 1933. Areál hřebčína byl od roku 1918 trvale ve vlastnictví státu a sloužil výhradně pro chov a výcvik koní. Je ojedinělým dokladem cílevědomé a účelové kultivace krajiny. Hřebčín byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO dne 6. července 2019.

  • Bílé kmenové chovné stádo

Kmenové chovné stádo plemene starokladrubského koně v počtu 65 klisen a 4 hřebců v barvě bílé. Tento přesně stanovený minimální počet umožňuje kontinuitu chovu a zachování plemene před zánikem.

  • Radnice v Poličce

Jedná se o monumentální barokní budovu z let 1734-44 připisovaná přednímu baroknímu architektovi F.M. Kaňkovi. V jádře zahrnuje gotickou věž z 2. pol. 14. stol. Radnice, v jejímž interiéru se nachází unikátně dochovaná honosná kaple, tvoří dominantu barokní kompozice náměstí.

  • Památník a pietní území Ležáků

Pietní území upravené v letech 1946-47 podle projektu arch. Ladislava Žáka v místech obce Ležáky, vyhlazené v r. 1942 německými okupanty za ukrývání příslušníků skupiny SILVER A. Jde o krajinářské dílo s kamennými pomníky v místech zničených domů.

  • Kostel sv. Jakuba s rodnou světničkou Bohuslava Martinů

Na základech středověkého kostela zbořeného po požáru v roce 1845 stojí dnes významný neogotický kostel vystavěný v letech 1853-65 podle plánů Antonína Wacha. Pilovitý štít s vysokou věží tvoří charakteristickou dominantu města. Ve světnici pověžného ve věži kostela se v roce 1890 narodil světoznámý hudební skladatel Bohuslav Martinů.

  • Venkovská usedlost v Telecí

Usedlost je typickou ukázkou lidové architektury Poličska. Jedná se o nejcennější a nejdochovalejší roubenou usedlost na Poličsku s doloženým stavebním vývojem od 16. století. Stavba je zajímavá řadou autentických stavebních konstrukcí a detailů a její význam výrazně přesahuje hranice regionu. Roubená venkovská usedlost tzv. Poličského typu s uzavřeným dvorcem a samostatnou stodolou je zejména díky domu s archaickým zadním dílem a pozoruhodnou prostorovou skladbou dokladem složitého stavebního vývoje od 2. pol. 16. stol. do závěru 18. století.

  • Kostel Panny Marie na Chlumku

Poutní místo s chrámem Panny Marie na Chlumku nad městečkem Luže tvoří významnou krajinnou dominantu. Kostel z let 1690-95 byl postaven předními pražskými architekty podle návrhu P.I.Bayera. Jádrem areálu je kostel, situovaný na uměle vytvořeném terasovitém návrší, navržený s akcentem na vertikální monumentalitu architektury. Přístup k objektu, na terasový ambit s osmi kaplemi lemovaný balustrádou, vede dvěma dlouhými schodišti, na něž se vstupuje barokními branami v ohrazení. Hlavní průčelí kostela s bohatým členěním je zakončené dvojicí věží s cibulovými báněmi. Boční průčelí vycházejí z bazilikálního rozvržení hmoty stavby. Nedílnou součástí areálu je sousední barokní rezidence jezuitů, spravujících chrám do 18. století, přístupná vlastní branou v navazujícím ohrazení.

  • Kostel sv. Bartoloměje v Kočí

Vrcholně gotický zděný bezvěžový kostel z r. 1397 s dochovaným souborem nástěnných maleb ze 14. a 16. stol. a malovaným záklopovým stropem z r. 1678 s pásem starozákonních postav tvoří spolu s dřevěnou zvonicí a krytým mostem komplex mimořádné kvality.

  • Winternitzovy automatické mlýny

Monumentální soubor budov automatických mlýnů stojících na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích byl stavěný po etapách v l. 1909-1926 podle originálního návrhu přední osobnosti české moderní architektury 20. stol., Josefa Gočára, a to ve stylu dekorativní moderny. Jedná se o první Gočárovu realizaci v Pardubicích. Automatické mlýny byly dne 1. 10. 2014 zařazeny na seznam Národních kulturních památek České republiky.

  • Pietní území Zámeček

Pietní území Zámeček je památným územím oběti heydrichiády. Zde se popravovali vlastenci napojení na protifašistický odboj, ale i zcela nevinní obyvatelé Ležáků. Zámeček byl centrálním popravištěm pro východní Čechy a Kolínsko. Největší význam má ve spojení s Ležáky, vsí zcela vypálenou nacisty.

  • Larischova vila

Pietní místo spjaté s událostmi druhé světové války bylo původně podnikatelskou vilou, postavenou v roce 1884 v romantickém historizujícím stylu podle plánů Františka Schmoranze.

Larischova vila byla postavena pro přechodné bydlení a při konání parforsních honů tvořil středisko společenského života vysoké šlechty z celé Evropy. Larischoval vila je známá svou pohnutou minulostí, kdy v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava po atentátu na říšského protektora R. Heydricha byli právě zde vyslýcháni spolupracovníci výsadkářů ze skupiny SILVER A a obyvatelé Ležáků. Ti byli následně zastřeleni na nedaleké střelnici. Za 2. světové války sloužil objekt policejnímu pluku č. 20 z Kolína – Schutzpolizei, podřízenému elitním zbraním SS. Za Heydrichiády zde bylo před popravou dislokováno a popraveno od 3. 6. Do 9. 7. 1942 celkem 194 lidí. Oběti byly vtěsnány do malých kobek v podzemí vily nebo při větším množství zavřeni v bývalých konírnách.

V roce 2020 byla dokončena rekonstrukce věže: střecha s ochozem a dekorativními prvky byla realizována jako uměleckořemeslná replika, navrátila se břidlicová krytina v původní velikosti a skladbě, kovářsky zpracované mříže, zlacená korouhvička, restaurovány byly kamenické neogotické prvky na vnější fasádě. Opadané omítky byly obnoveny v původní barevnosti.

  • Krematorium

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Jaroměřicích

Zásluha o vybudování celého komplexu se spojuje s moravskotřebovským františkánem Jeronýmem Weithem, který měl v jaroměřickém kopci shledat podobnosti s jerusalémskou Golgotou. Weith měl přesvědčit majitele jaroměřického panství, Františka Michala Šubíře a jeho manželku, ke zcela mimořádnému dílu - vystavět na vrcholu jaroměřického pahorku chrám, který měl obsahovat všechna tajemství umučení Kristova podle vzoru jerusalémské hory Kalvárie a zřídit také Křížovou cestu vedoucí z obce na vrchol hory. Základní kámen k celému dílu byl položen roku 1712 na svátek Nalezení svatého Kříže dne 4. května. Kostel byl zasvěcen "Povýšení svatého Kříže" a v den tohoto svátku, 14. září 1713, byl vysvěcen. Na Hoře Kalvárii stávaly dříve kromě farního kostela a farní budovy ještě hostinec a tři domky. Dále bylo na Hoře také pohřebiště, tak zvaná "Galerie", kam byli pochováváni obyvatelé Hory Kalvárie, a dále se v místě nacházely dva hřbitovy farníků z Úsobrna a Skelné huti u Úsobrna.

  • Obytný dům usedlosti v Čisté

Archaický roubený venkovský dům byl původně součástí dvora venkovské usedlosti. Na budově jsou dochovány konstrukční i dispoziční řešení s vysokou světnicí a patrovým komorovým dílem. Dům se řadí mezi jednu z nejstarších dochovaných vesnických staveb Pardubického kraje a od roku 2014 je zařazen na seznam Národních kulturních památek České republiky.

  • Divadlo v Ústí nad Orlicí

Na svahu se sklonem od Husovy ulice v Ústí nad Orlicí stojí budova divadla. Jedná se o originální moderní divadelní budovu z r. 1935 - 36 postavenou ve funkcionalistickém stylu. Divadlo je jedním z nejproslulejších architektonických projektů významného architekta Kamila Roškota, v Evropě nazývaného ”českým Le Corbusierem“.  Budova je dokladem stavebního vývoje města, především pak technické úrovně stavebnictví doby, ve které vznikla, a kvality architektonického návrhu.

  • Klášter servitů s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Králíkách

Klášter a barokní areál tvoří významné poutní místo Královéhradecké diecéze a jsou dominantou krajiny. Součástí poutního areálu na Hoře Matky Boží je bývalý klášter servitů s konventem a ambity, tvořícími dvě nestejné obdélné, na sebe navazující nádvoří na umělé terase vrcholu kopce. Dále zde lze obdivovat kapli Svatých schodů na předním nádvoří a kostel Nanebevzetí Panny Marie umístěný uprostřed zadního nádvoří. Tento uzavřený celek, na venek zpevněný nárožními věžicemi, je přístupný branou s předloženým schodištěm, doprovázeným po stranách symetrickými kaplemi Ukřižování a Oplakávání. K areálu náleží i přístupová cesta od města se vstupní branou, pašijovými kaplemi a sousoším nejsvětější Trojice v podobě oboustranného reliéfu na podstavci.