Areál fary v Křeči, v okrese Pelhřimov, prošel pozoruhodnou a zdařilou obnovou v letech 2016 -2018. Materiálově, řemeslně i technologicky se mu z pohledu památkové péče dostalo obnovy, která je založena na principech tradičních stavebních postupů z doby, kdy byl objekt vystavěn.
Fara v Křeči, v okrese Pelhřimov - pohled na průčelí budovy od kostela, po obnově v roce 2018, foto M. Čermák
Farní komplex je tvořen přízemní obytnou budovou z 2. poloviny 18. století, kolnou, stodolou, chlévy, dvorem a zahradou. Fara nebyla několik desítek let obývána ani udržována, až do roku 2015, kdy ji zakoupil současný vlastník a zahájil její obnovu. Zatímco samotná fara byla v té době chráněna alespoň novou střešní krytinou, hospodářské objekty se dochovaly pouze v torzální podobě bez střech, částí zdiva a výplní stavebních otvorů.
„Díky vstřícné spolupráci a ochotě vlastníka provést všechny práce tradičním způsobem a s maximálním respektem k vlastní kulturní památce, byl farní areál zachráněn a obnoven v téměř nezměněné podobě, přičemž dále slouží k obytným účelům“, konstatuje Terezie Vohralíková, garantka obnovy z územního odborného pracoviště NPÚ v Telči.
Během rekonstrukce došlo k zajímavým objevům – např. k nálezu dochovaného malovaného dekoru dřevěných okenic ve formě drobných květů růží (zakonzervováno) či k nálezu keramického střepu s reliéfem Panny Marie. Našla se také dřevěná vyřezávaná kartuše s mariogramem, části keramických nádob (džbán) a v neposlední řadě bylo objeveno dobové malované plátno divadelní kulisy, kterou využívali farní ochotníci.
„Velké ocenění patří majiteli objektu za iniciativu, energii a stálé finanční zabezpečení, které do procesu realizace i dalších plánovaných obnov neustále vkládá“, dodává Pavel Macků, ředitel telčského pracoviště NPÚ.
Pozitivně se na výsledku podepsal i výběr projektanta, který se specializuje na obnovu historických budov. Díky nadstandardnímu pochopení a snaze, aby technologie i výsledek odpovídaly historicky věrohodné obnově, se vlastník rozhodl také pro zkušené a renomované zhotovitele jednotlivých řemesel. Na pracích se podíleli tesaři, zedníci, umělečtí skláři, truhláři, kamnáři, štukatéři, restaurátoři nástěnných maleb i maleb na dřevě. Vzorová byla rovněž spolupráce s Národním památkovým ústavem jak při průběžných konzultacích, tak v projekční i stavební fázi obnovy. Rekonstrukce fary v Křeči se z pozice památkové péče jeví jako vítaný stavební zásah do technického i vizuálního stavu památky.
