Archeologický dohled provedou odborníci Národního památkového ústavu také v průběhu stavebních prací, a to od května letošního roku. V případě zjištění pozitivních nálezových situací bude v odpovídajícím rozsahu realizován rovněž záchranný archeologický výzkum.

V rámci předstihového výzkumu byly provedeny tři archeologické sondy. Dvě v rajském dvoře (sondy S1 a S2) a jedna ve východní chodbě ambitu (sonda S3). V rajském dvoře byly zachyceny kostrové pohřby, orientované západ – východ, porušené základovými zdivy ambitu. Jedná se o součást někdejšího hřbitova při městském kostele sv. Filipa a Jakuba, předcházejícího výstavbě kláštera. Pohřbení jedinci byli v těchto místech ukládáni v průběhu poslední čtvrtiny 13. a ve 14. století, v souladu s tehdejší praxí neobsahují pohřby žádné milodary. Výjimku mohou představovat ojediněle dochované oděvní doplňky, jako např. kruhové přezky sloužící k upevnění nespojených nohavic k opasku.

V sondě v ambitu byly dokumentovány dvě úrovně starších podlah – novověká z pískovcových desek a středověká z břidlicových plátů. Dále dvojice pohřbů. Jedná se o kostrové pohřby v dřevěných rakvích, související s pohřbíváním v interiéru ambitu v raném novověku.      

Augustiniánský klášter byl založen Benešem (III.) z Kravař a na Krumlově roku 1389 při stávajícím městském kostele sv. Filipa a Jakuba. Klášter ve středověku sestával z ambitu s rajským dvorem, přiléhajícím od západu k průčelí kostela, a vlastní konventní budovy, situované západně od ambitu. V polovině 18. století byl původní středověký kostel zbořen a nahrazen barokní novostavbou (zasvěcenou Nejsvětější Trojici), podle projektu fulneckého stavitele Mikuláše Thalherra. Za josefínských reforem byl klášter roku 1784 zrušen a jeho část byla přeměněna na farní úřad.

František Kolář – Ondřej Anlauf