Záchranný archeologický výzkum probíhá na uvedeném místě již druhým rokem. Archeologové postupně odkryli pozůstatky městské hradební zdi, dlážděnou hradební uličku, koryto mlýnského náhon a také objekty související se zaniklou barevnou Soukenické společnosti.

Barvení tkanin má v těchto místech dlouhou tradici. Písemné prameny poprvé uvádějí zmínku o domě barvířského cechu v době třicetileté války. Dům přiléhal z vnější strany k městské hradbě a využíval vodu z mlýnského náhonu. Jeho místo v 19. století po demolici hradeb zaujal již průmyslový barvírenský provoz. Dochované archivní materiály svědčí o jeho průběžné modernizaci, i když podstata zůstávala stále stejná. Kádě s barvířským roztokem se plnily vodou z náhonu a zahřívaly, přičemž se časem měnil způsob vytápění. Stejně tak počet, rozmístění, tvar a velikost barvířských kádí. Ve starších etapách byly umístěny pod podlahou barevny v obezděných jámách. Díky poloze uvedených technologických zařízení pod povrchem terénu zůstal popsaný průmyslový provoz pod suťovými zásypy velmi dobře dochován pro současný výzkum a dokumentaci.

Připravovaný projekt revitalizace areálu počítá s prezentací archeologicky odkrytých zděných konstrukcí formou půdorysné stopy v novém dláždění. Uvažuje se také o zastřešení a zpřístupnění části areálu.

Národní památkový ústav realizuje výzkumné práce společně s městem Krnov a společností Cresco&finance, a. s.