Hlasování Památky děkují – nominace za Moravskoslezský kraj

Ode dneška do 16. září může veřejnost hlasovat a rozhodovat o vítězi ocenění Památky děkují. Jedná se o součást každoročního udílení ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Odborné pracoviště Ostravě nominovalo za loňský rok v kategorii obnova památky/restaurování obnovu Knurrova paláce ve Fulneku. V kategorii objev/nález roku byl nominován objev pozdně gotické deskové malby Madony z Těrlicka.

Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost podpořit některý z návrhů na cenu bez ohledu na soutěžní kategorii.

Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční 2. října na zámku Lemberk.

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.

Obnova Knurrova paláce ve Fulneku

Na podzim roku 2018 byla dokončena rozsáhlá obnova barokního Knurrova paláce ve Fulneku. V centru pozornosti bylo zachování všech autentických prvků a detailů formou restaurování či řemeslné repase, obnova ale reagovala i na nálezy, ke kterým došlo v jejím průběhu.

Město Fulnek je ceněno a hojně navštěvováno nejen pro svou spojitost s Janem Amosem Komenským, ale také pro kvalitní barokní architekturu, k jejímž významným příkladům se řadí i Knurrův palác na Komenského náměstí. Stavba z počátku 18. století představuje čtyřkřídlý třípodlažní palác, jehož monumentální průčelí i další fasády jsou velkoryse architektonicky členěny a nesou detailně propracovanou výzdobu. Pozoruhodnou součástí architektury průčelí je monumentální sochařsky zpracovaný portál s reliéfem Korunování Panny Marie, připisovaný baroknímu sochaři J. A. Heinzovi (1698–1759). V interiéru se výrazně dochovala původní barokní dispozice, v přízemí se nacházejí prostory s valenou klenbou s výsečemi, v reprezentačních místnostech v patře se dochovala výmalba a bohatá štuková výzdoba stropů a ostění oken.

V minulém století byl objekt využíván jako sklad potravin, vývařovna a po 2. světové válce sloužil pro potřeby internátní školy. V roce 2009 převzalo palác do svého majetku město Fulnek, objekt však neměl využití a nedařilo se ani zajistit finance na obnovu, jejíž náklady byly vyčísleny na více než třicet milionů korun. Palác tak postupně chátral. Situace se změnila před dvěma lety, kdy se městu podařilo uspět v dotačních programech.

Stavební práce se soustředily na sanaci vlhkého zdiva jižního průčelí, obnova však zahrnovala také rozsáhlé restaurátorské zásahy. Restaurovány byly původní exteriérové a interiérové omítky, veškeré uměleckořemeslné prvky i kamenné portály. Dále byla obnovena původní štuková výzdoba stropů a okenních špalet v jednotlivých sálech a výmalba interiérů. Výzdoba s vegetabilními a figurálními motivy vykazuje vysokou uměleckou kvalitu a pochází patrně z okruhu italského štukatéra Baltazara Fontany. Štuková výzdoba byla restaurována včetně rekonstrukce barevné polychromie. Veškerá špaletová okna i mříže a vybrané dveřní výplně byly repasovány, zbývající dveřní výplně byly vyrobeny jako repliky. Na nádvoří paláce byla nově položena kamenná dlažba.

Obnova reagovala také na postupné nálezy učiněné v průběhu stavebních prací. Konkrétně se jednalo o kamenné loubí, sklípek a pískovcové portály v interiéru stavby. V přízemí jižního křídla se v roce 2017 našla kamenná studna vytesaná do skály. Návštěvníci ji v současnosti mohou obdivovat v rámci prohlídek paláce. Po celkové obnově slouží Knurrův palác jako kulturní centrum, které poskytuje prostor výstavám, koncertům a dalším kulturním a společenským akcím ve městě.

Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi město Fulnek, zastoupené starostkou Ing. Radkou Krištofovou a vedoucím odboru investic Ing. Dušanem Hynčicou, a firma Bystroň Group, a. s., Ostrava, zastoupená hlavním stavbyvedoucím Ing. Pavlem Willerthem

Objev pozdně gotické deskové malby Madony z Těrlicka

Při restaurování obrazu z kostela sv. Vavřince v Těrlicku-Kostelci byla odkryta unikátní pozdně gotická desková malba. Objev významně prohlubuje znalosti o umění daného období na území České republiky, naprosto ojedinělá byla i koncepce restaurování, kdy z jednoho díla vznikly dva svébytné celky. 

O uctívaném obrazu Panny Marie s Ježíškem z kostela sv. Vavřince v Těrlicku-Kostelci se původně soudilo, že pochází ze 17. století. Malba totiž byla z velké části překryta mladšími doplňky – textilní výšivkou a papírovými a kovovými aplikacemi, na obraze byly také zavěšeny drobné votivní dary. Vzhledem ke špatnému technickému stavu měly být obraz i aplikace restaurovány. Po sejmutí aplikací však bylo zřejmé několikeré přemalování obrazu. Podrobný restaurátorský průzkum posléze prokázal, že se na dřevěné desce pod přemalbami dochovala souvislá vrstva vysoce kvalitní pozdně gotické temperové malby z doby kolem roku 1500, kterou lze považovat za dílo z okruhu vratislavského malíře a řezbáře Jakoba Beinharta.

Po odstrojení obrazu bylo nutné přepracovat koncepci restaurování a způsob prezentace díla. Zejména kvůli velmi špatnému stavu dřevěné podložky, která byla silně degradovaná, a způsobu uchycení aplikací pomocí hustě zatlučených drobných hřebíčků přímo do gotické desky bylo rozhodnuto, že restaurátorský zásah proběhne ve dvou krocích – zrestauruje se pozdně gotická desková malba a současně bude vytvořena kopie votivního obrazu v podobě z 19. století, na niž budou umístěny originální aplikace.

Z jednoho uměleckého díla tak během čtyř let (2015–2018) vznikly dva obrazy. Stěžejním úkolem restaurátorů bylo časově a technicky náročné zpevňování silně poškozené dřevěné podložky gotické malby. Po celoplošném odkryvu mladších přemaleb a zlacení byla zrestaurována také gotická malba. Po okrajích výjevu se dochovalo původní puncování, což ukazuje na skutečnost, že formát pozdně gotického obrazu zůstal nezměněný a kompozice je celistvá. Obraz bude do konce října 2019 vystaven v kostele sv. Václava v Ostravě.

Novověké textilní, papírové a kovové aplikace musely být umístěny na novou desku, jež je kopií dřevěné středověké podložky s barevnou vrstvou malby z 19. století. Tento obraz byl po sestavení a zarámování umístěn zpět do kostela v Těrlicku-Kostelci.

Znalost pozdně gotické tvorby na území České republiky je značně neúplná. Objev malby Madony z Těrlicka je tedy velmi významný nejen z hlediska památkové péče, ale také z hlediska umělecko-historického.

Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byli navrženi Římskokatolická farnost Těrlicko (vlastník) a restaurátorka MgA. Romana Balcarová a její tým.

 

 

Fotografie ke stažení

Související kontakty

Mgr. Petra Batková

  • pracovník vztahů k veřejnosti
  • 595 133 958, 724 474 537
  • Odboje 1941/1, Ostrava