Podzimní aktivity ostravského pracoviště Národního památkového ústavu

Přednášky pro veřejnost a výstavy připravuje ostravské pracoviště Národního památkového ústavu také v následujícím období. Jednou měsíčně se návštěvníci dozvědí o aktivitách a zajímavých počinech z oblasti památkové péče. Zítřejší přednáška přiblíží posluchačům nejvýznamnější moravské strojírny a jejich hlavní výrobní objekty, které představí z hlediska historického, architektonického i stavebně-technického vývoje. Součástí přednášky bude také nadnesení problematiky péče o tento fond a srovnání možných přístupů se zahraniční situací. V říjnu se seznámíme se stavebním vývojem a historií kostela v Gutech, jeho zařazením do kontextu ostatních dřevěných kostelů u nás i v Evropě a přednášející přiblíží rovněž aktivity a odborné činnosti následující po požáru kostela. Výstavní prostor v sídle pracoviště (Odboje 1) nabídne výstavu Z Vídně na sever. Dvě páteřní železniční tratě České republiky. Vernisáž se uskuteční ve středu 4. října v 17 hodin. Do 30. září se v kapli Nejsvětější Trojice v Suché Rudné koná výstava spolupořádaná naším pracovištěm – Zlatorudná krajina, dobývání vzácných kovů v andělskohorském rudním revíru.

Cyklus přednášek zahájí Květa Jordánová z Ostravské univerzity v Ostravě. Ve středu 20. září v 17 hodin se uskuteční přednáška Strojírny na Moravě – otázky, přístupy, východiska. Strojírny se i v současné době, kdy technické památky chápeme jako nedílnou a plnohodnotnou součást kulturního dědictví, ocitají ve stejné pozici, v jaké se nacházely technické památky obecně na přelomu 80. let 20. století. Jejich existence byla akceptována, zřídka se objevily jako téma na odborných konferencích, ale období výzkumů, které vedly k pochopení a ochraně tohoto fondu, mělo být teprve zahájeno.

V noci z 1. na 2. srpna 2017 vyhořela jedna z nejhodnotnějších staveb Moravskoslezského kraje – dřevěný kostel Božího těla v Gutech. Kostel postavený v roce 1563 se dochoval v téměř původním stavu s minimálními pozdějšími zásahy. Jeho interiér skrýval výjimečný mobiliář, jehož některé kusy pocházely ze 16. a 17. století. Přednáška Romany Rosové Dřevěný kostel v Gutech. Klenot beskydské architektury a jeho zánik ve středu 18. října v 17 hodin se bude zabývat stavebním vývojem a historií kostela, jeho zařazením do kontextu ostatních dřevěných kostelů u nás i v Evropě a přiblíží i aktivity a odborné činnosti, které následovaly po požáru.

Vernisáž výstavy Z Vídně na sever. Dvě páteřní železniční tratě České republiky je plánována na středu 4. října v 17 hodin.

Stavba prvních železnic bývalého Rakouska byla vyvolána soukromou iniciativou i finančními prostředky. První parostrojní železnice habsburské monarchie byla Severní dráha císaře Ferdinanda. Směřovala z Vídně na sever, územím Moravy a Slezska k solným dolům u Bochnie v polské Haliči. Program státní železniční sítě schválený v roce 1841 měl zajistit výstavbu nejdůležitějších tratí na náklady státu. Cílem bylo propojení všech rakouských provincií a významných přístavů s Vídní. Severní státní dráha vytvořila spojení Vídně s Prahou a napojení na saské železnice. Tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda a Severní státní dráhy se staly páteří železniční sítě České republiky.

Výzkum publikovaný prostřednictvím dvou samostatných monografií Aleny Borovcové Kulturní dědictví Severní dráhy císaře FerdinandaKulturní dědictví Severní státní dráhy je zprostředkován formou výstavy, která se zaměřuje zejména na první období výstavby a provozu Severní dráhy císaře FerdinandaSeverní státní dráhy. Ta byla po deseti letech provozu prodána soukromé společnosti. Další stavební vývoj je sledován do doby zestátnění obou společností.

Obrazový materiál panelů doprovází trojrozměrné papírové modely staveb od autora Vladimíra Londina. Modely zachycují první etapu, kdy stavby na obou drahách navrhoval architekt Anton Jüngling, a následující období typizovaných projektů. Samostatný model železniční stanice Český Brod od autora Radka Míšance představuje vědeckou rekonstrukci podoby stanice IV. třídy Severní státní dráhy v úseku Olomouc–Praha v roce 1845. Funkci optického telegrafu a počátky signalizace demonstruje model košového návěstidla.

Fotografie ke stažení

Související kontakty

Mgr. Petra Batková

  • pracovník vztahů k veřejnosti
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 595 133 958, 724 474 537
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A ÚOP v Ostravě
Odboje 1941/1, Ostrava
redaktor