Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Chlumku v Luži

Jezuitský poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Chlumku v Luži stojí na vyvýšeném místě a představuje výraznou dominantu celého kraje. V letech 2015–2016 se uskutečnilo restaurování interiéru a oprava vstupní fasády včetně sochařské výzdoby této významné barokní stavby.

  • Dveře hlavního vstupu před restaurováním

    Dveře hlavního vstupu před restaurováním

Chrám byl vystavěn v letech 1690-1700 z popudu hraběnky Marie Maxmiliány Hieserlové ze Žďáru a jeho projektantem se stal významný český architekt Pavel Ignác Bayer. Dříve na stejném místě stávala kaple Panny Marie, v níž byl vystaven zázračný milostný obraz Panny Marie Pomocné, zvané Pasovské, který hraběnce odkázal její bratr, František Adam Eusebius. Obraz se stal jedním z nejuctívanějších artefaktů mariánského kultu ve východních Čechách a po výstavbě nového barokního kostela byl zavěšen na hlavní oltář, kde se nachází dodnes.

Interiérové vybavení a fasáda se nacházely ve velmi špatném stavu; poslední rozsáhlejší oprava vnitřní výzdoby byla zaznamenána před 80 lety. Římskokatolické farnosti Luže se díky obětavé práci několika farníků podařilo zajistit potřebné prostředky z evropských dotací. Restaurování interiéru kostela a oprava vstupní fasády včetně sochařské výzdoby se uskutečnily v letech 2015–16 a byly financovány díky dotaci z tzv. Norských fondů, za finanční podpory Pardubického kraje, Města Luže a Biskupství královéhradeckého spolu s farností Kutná Hora – Sedlec a s účastí farnosti Luže.

Dveře hlavního vstupu před restaurováním Dveře hlavního vstupu po restaurování

Většina vnitřního zařízení byla pořízena v 1. desetiletí 18. století. Na výzdobě interiéru pracovali jak nepříliš známí řádoví řemeslníci, tak i velice cenění umělci. Patřili mezi ně i sochař Jiří František Pacák nebo malíř Jan Jiří Heinsch, jenž pro kostel namaloval celkem sedm obrazů. Jiří František Pacák v Luži vytvořil bravurní sochy kajícníků na zpovědnicích i neobyčejně kvalitní sochařskou a řezbářskou výzdobu kazatelny. Zcela unikátním nálezem je jeho signatura objevená na soše sv. Jeronýma. Pacákovým dílem je zřejmě i výzdoba bočních oltářů a varhan, stejně jako skulptury ze skupiny Zvěstování, Boha Otce nebo sv. Josefa s tesajícími andílky. Také uměleckořemeslné provedení nábytku je jedinečné. Jedná se především o dovedné zpracování řezbářské výzdoby lavic a nábytkového vybavení sakristie s řadou důmyslných úložných prostor a skrytých vstupů na schodiště vedoucím k oratořím či ke kazatelně.  

 

Vedle neobyčejné kvality uměleckých a uměleckořemeslných prací podtrhuje památkovou hodnotu objektu také invenční ikonografický koncept zaměřený v první řadě na mariánskou symboliku a na protireformační a jezuitské světce. Četné odkazy na nejuctívanější řádovou světici Pannu Marii lze nalézt uvnitř i vně kostela. Hlavní oltář je komponován v samostatném zastřešeném prostoru s věžičkou, tzv. Mariánské kaple. Kromě znaků s Mariiným jménem je se světicí spojovaná i modrá barva vyskytující se kupříkladu na vnějších dveřích nebo řada všudypřítomných mariánských květinových symbolů uplatněných na řezbářské výzdobě v celém interiéru. Kostelní výzdoba je přeplněna množstvím poutavých detailů, v nichž můžeme kromě mistrovské práce umělců obdivovat také duchovní významová sdělení. Výjimečnost díla přesahuje hranice Pardubického kraje.

Kostel je hojně navštěvován nejen místními, ale i klienty z nedaleké Hamzovy léčebny a lidmi z dalekého okolí. Život ve farnosti je velmi aktivní; každoročně se zde také konají poutě, tzv. třešňová, okurková, švestková a svatováclavská. Po dokončení restaurátorských prací farnost nepolevila ve svém úsilí o obnovu celého objektu a v současnosti má připraven další projekt na dokončení opravy fasády, ohradní zdi a přilehlého parku.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.