Takzvaný „vysoký“ zámek v Plumlově je samostatně stojícím šestipodlažním objektem (má tři vysoká patra a tři mezipatra) vybudovaným na půdoryse úzkého a poměrně protáhlého obdélníku. Jedná se o hodnotnou raně barokní architekturu vystavěnou stavitelem knížetem Janem Adamem z Lichtensteina v letech 1680 - 1689 na základě návrhu jeho otce, Karla Eusebia z Lichtensteina (další práce prováděné na stavbě zámku po roce 1689 měly spíše charakter udržovacích prací). V původním plánu se mělo jednat o čtyřkřídlý objekt s monumentálním sloupovým řádem na dvorních průčelích a planimetricky ztvárněnou fasádou na vnějších průčelích, práce však na stavbě samotné nebyly nikdy dokončeny, a to ani práce na nynějším zámeckém křídle, kdy některé z místností a podlaží zůstaly jako torzo v rozestavěné podobě. Nádvorní fasády spojuje vždy patro a mezipatro jednou řadou volných sloupů, ukončených složitými hlavicemi, v přízemí toskánskými, ve středním patře iónskými a v nejvyšším patře kompozitními. Jednotlivá patra jsou oddělena římsami, pod kterými probíhají po celé délce budovy štukové vlysy. Okna hlavních pater jsou zdobena podokenními kuželovými balustrádami.

Areál plumlovského zámku zahrnuje terénní stopy původně středověkého hradu z 2. poloviny 13. století, objekty tzv. nízkého zámku se středověkým jádrem a zejména tzv. vysoký zámek z let 1680 až 1689 v pozdně manýristických a raně barokních formách. Především tzv. vysoký zámek se charakterem a okolnostmi vzniku vymyká standardní dobové barokní stavební a architektonické produkci. Architektonickým ztvárněním a stavební nedokončeností, monumentálním měřítkem, lze objekt zařadit mezi osobité architektonické dominanty v rámci širšího regionu Moravy. Jedná se o cenný, nezastupitelný doklad vývoje světské architektury, vybudované dle teoretických intencí stavitele teoretika knížete Karla Eusebia z Lichtensteina. V důsledku své nedokončenosti představuje názorný příklad vývoje historických stavebních konstrukcí, dobového uměleckého řemesla. Současně je stavba významnou krajinnou dominantou.

Dle usnesení vlády dne 23. listopadu roku 2022 byl areál zámku Plumlov v Olomouckém kraji prohlášen za národní kulturní památku. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2023.

Cílem projektu „Bezpečné snímání historických objektů bezpilotními helikoptérami – asistivní technologie, metodika a využití v památkové praxi“ bylo vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Schopnost létat velmi přesně, a bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury. Kromě bezpečných asistivních technologií řízení helikoptéry je výstupem projektu metodologie jejich použití v oblasti restaurátorských průzkumů, stavebně-historických průzkumů a pro dokumentaci a prezentaci umělecko-historicky hodnotných objektů, jejich jednotlivých prvků i celkových pohledů na obtížně dostupná místa. Posílení nástrojů identifikace a dokumentace tak umožní lépe poznat sledovaný památkový objekt a zefektivnit péči o něj, stejně jako o nemovitý fond kulturního dědictví obecně. Výsledky modelově poslouží jak pro odborné pracovníky památkové péče, tak i pro prezentaci široké veřejnosti s cílem posílení rozvoje národní identity jako součásti evropského kulturního dědictví.

Více informací o samotném projektu můžete naleznout zde:

https://www.dronument.cz/

Řešitelé projektu již zmapovali např. interiér chrámu Panny Marie Sněžné v Olomouci, Sál předků na státním zámku Vranov nad Dyjí, Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, jižní fasádu kostela sv. Mořice v Olomouci, Sněmovní sál arcibiskupského zámku v Kroměříži či Pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Pro výzkumný projekt byl zámek Plumlov vybrán z již výše uvedených důvodů, tj. rozsáhlosti samotného objektu a jeho umělecko-historických kvalit.

Krátké video věnované dokumentování zámku Plumlov, ve kterém je také blíže přiblížena metoda dokumentace pomocí dronu:

https://www.youtube.com/watch?v=Y3PFOQYvRBc

Dokumentační práce na Plumlově spočívaly ve zmapování severního průčelí, ale především jižní fasády nad Podhradským rybníkem, které se kvůli její nedostupnosti dostalo jen málo odborné pozornosti. Z fotografií obou fasád byly pomocí fotogrammetrie sestaveny 3D modely společně s jednotlivými anotacemi, čímž se vytvořily specializované mapy s odborným obsahem (výsledky laboratorního rozboru odebraných vzorků omítek). 

Specializovanou mapu severního průčelí je umístěna zde:

http://mrs.felk.cvut.cz/3d-model-viewer/player/player.html?plumlov_sever

Specializovanou mapu jižní fasády naleznete zde:

http://mrs.felk.cvut.cz/3d-model-viewer/player/player.html?plumlov

Restaurátorský průzkum jižní fasády se zrealizoval za účelem zjištění její původní podoby. Vzhledem k nedostupnosti této strany objektu bylo v první fázi využito dokumentace pomocí bezpilotní helikoptéry. Ve 3D modelu a ve fotkách z dronu byla vytipována vhodná místa pro odběry vzorků barokních omítek. Následoval restaurátorský průzkum a samotný odběr vzorků na místě za pomoci horolezeckého vybavení s restaurátorem MgA. Martinem Parobkem. Z tohoto důvodu mělo svoji nezastupitelnou roli prvotní prostudování snímků z dronu. Vše zakončil navazující laboratorní rozbor a analýza, která poměrně spolehlivě definovala dvoubarevné pojednání jižní fasády v době výstavby zámku za vlády rodu Lichtensteinů.

Základ omítkových vrstev tvoří hrubá směs, která nese celoplošný štuk probarvený železitými okry, jež tak dominují původnímu barevnému pojednání fasády. Kletované lilie v jemné omítce, které lze spatřit při hranách vysokých lizén a na okrajích geometrických zrcadel, se kontrastně zdůraznily bílým vápenným nátěrem, stejně jako nárožní bosáž. Výplním zrcadel, která byla vytvořena mezi jednotlivými etážemi oken, byl stejně jako vnitřním polím lizén ponechán hrubší charakter, často umocněný mnohačetnými vpichy do čerstvé omítky. Zjištěné dvoubarevné pojednání fasády, sestávající z okrového základu a vápennou ličkou zdůrazněných kletovaných lilií, snad v dohledné době přispěje k odborné památkové obnově čerstvě prohlášené Národní kulturní památky, zámku Plumlov.