Barokní areál byl vybudován mezi léty 1687 – 1728. Na konečné podobě areálu se podíleli především dvě klíčové osobnosti středoevropské barokní architektury 17. a 18. století - architekti Jean Baptiste Mathey a Kryštof Dientzenhofer. Areál má vzhledem ke své středověké minulosti, architektonické kvalitě a propojení s předními osobnostmi barokní architektury mimořádné hodnoty historické i umělecké.

Poutní areál v Chlumu Svaté Maří je stavbou prvořadého významu, a to nejen z hlediska dějin barokní architektury v Čechách, ale díky ambitům a netradiční dispozici kostela také v rámci střední Evropy.

Jádrem areálu je kostel založený jako trojlodí s výrazným křížením zaklenutým kupolí. Při hlavním – západním – průčelí kostela je vestavěna či obestavěna oválná Milostná kaple, která je střediskem zdejší mariánské úcty. Kolem kostela obíhá (kromě západního průčelí kostela, které vyčnívá) v půdoryse obdélný ambit s koutovými kaplemi v nárožích a dalšími dvěma podobnými kaplemi v ose obou delších stran ambitu. Na severní straně se na ambit napojuje trojkřídlá budova probošství. Součástí areálu je ještě jednopatrová jednokřídlá barokní budova z roku 1722. Na východní straně je přistavěna terasa se schodištěm, které vyrovnává rozdíly v klesajícím terénu a jíž se vstupovalo z ambitu na hřbitov.

Z vnitřního movitého vybavení areálu je nutno zmínit polychromovanou sochu Trůnící madony z lipového dřeva z období kolem roku 1300 a sochu Madony s dítětem ze severního bočního oltáře, datovanou kolem roku 1400.

Na místě, kde se dnes nachází klíčové poutní místo na hranicích Čech a Bavorska, stávala původně jen dřevěná kaple, kterou vystřídal kolem roku 1400 kamenný jednolodní kostel, při němž byla založena fara. Gotický kostel byl v roce 1429 vypálen husity a v letech 1482–1492 byl přestavěn a rozšířen na dvoulodní. V r. 1644 byla postavena před kostelem zvláštní kaple pro mariánskou sochu.  Přelomem v dějinách areálu byl rok 1687, kdy pražský arcibiskup a velmistr křižovnického řádu Jan Bedřich z Valdštejna povýšil zdejší faru na proboštství. Řád křížovníků s červenou hvězdou následně přistoupil k rozsáhlé přestavbě celého poutního místa.

Kromě Poutního areálu Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie je v Karlovarském kraji národní kulturní památkou dalších 13 nemovitých kulturních památek a 2 movité kulturní památky: Hrad Bečov nad Teplou, Zámek Kynžvart, Důl Mauritius v Hřebečné, Rudá věž smrti v Ostrově, Chebská falc, Blatenský vodní kanál, Klášter premonstrátů Teplá, Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým, Císařské lázně v Karlových Varech, Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních, Středověký důl Jeroným v Čisté, Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, Jáchymovská mincovna, Ostatková skříň sv. Maura, Kynžvartská daguerrotypie.