Materiálem sochařské výzdoby sloupu je střednězrnný pískovec okrové barvy, architektonické části jsou zhotoveny ze žuly. V horní části mohutného trojdílného podstavce čtvercového půdorysu se nalézá čtveřice soch – sv. Josef, sv. Václav, sv. Barbora a sv. Anna. Mezi sochami je na hranolovém podstavci, s čelní stěnou zdobenou znakem města Starého Plzence s letopočtem 1721, osazen sloup s patkou a volutovou hlavicí nesoucí sochu Panny Marie (Immaculaty); světice stojí na zeměkouli obtočené hadem. Zatímco na čelní straně sloupu najdeme světce vztahující se k neposkvrněnému početí Panny Marie, na zadní straně sloupu stojí sochy světců – ochránců, a to konkrétně hlavní český zemský patron sv. Václav a oblíbená patronka dobré smrti sv. Barbora.
Stav sloupu se sochou Panny Marie Immaculaty byl před zahájením restaurátorského zásahu havarijní, památka nebyla několik desítek let restaurována. Hlavice sloupu byla mj. prasklá a hrozila zřícením. Restaurátorský zásah byl proveden v jarních a letních měsících roku 2015 restaurátory ak. soch. Janem Víchem (sochařská výzdoba sloupu) a Karlem Granátem (architektonické prvky sloupu) a financován z prostředků vlastníka, města Starého Plzence, za přispění dotace z Plzeňského kraje. Při restaurování bylo mj. obnoveno i zlacení některých partií povrchu kamene v částech, kde bylo prokázáno průzkumem stratigrafie.
