O vítězi ceny Památky děkují rozhodne veřejnost v on-line hlasování. Jde o jedno z ocenění udílených v rámci každoročního klání o cenu Patrimonium pro futuro, kterou vyhlašuje Národní památkový ústav jako příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená záchranou a rozvíjením hodnot památkového fondu. V Královéhradeckém kraji soutěží revitalizace klášterního komplexu v Broumově a spolek Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV.
Zatímco nominace na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro za rok 2015 v kategoriích obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky hodnotí odborníci veřejnost má možnost zvolit si svého favorita v on-line hlasování bez ohledu na to, v které kategorii soutěží, už teď.
V Královéhradeckém kraji je na cenu v kategorii Obnova památky, restaurování nominováno Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, zastoupené převorem-administrátorem P. Petrem Prokopem Siostrzonkem, a Agentura pro rozvoj Broumovska, zastoupená Janem Školníkem za revitalizaci klášterního komplexu v Broumově a v kategorii Prezentace hodnot jsou nominováni Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV, z.s., kteří budou představeni příště.
Na základě dohody benediktinského řádu a Agentury pro rozvoj Broumovska o spolupráci se začaly provádět udržovací práce a připravovat celková obnova kláštera v Broumově. V roce 2012 získalo broumovské opatství dotaci z integrovaného operačního programu (IOP) ve výši téměř 250 mil. Kč na I. etapu revitalizace kláštera. Projekt byl realizován od konce roku 2012 do jara 2015. Zahrada a revitalizované prostory v klášteře byly slavnostně otevřeny 22. dubna 2015.
Téměř polovina interiérů hlavního objektu kláštera a prelatury prošla šetrnou obnovou všech dochovaných autentických konstrukcí. Byl odstraněn havarijní stav dřevěných konstrukcí napadených dřevomorkou a havarijní stav klenby v knihovně s poškozenou nástropní malbou od Jana Karla Kováře (1709–1749), zároveň byly provedeny funkční rozvody jako předpoklad pro další etapy. Došlo k restaurování již zmíněné nástropní malby v knihovně a k odkrytí a restaurování dalších nástěnných maleb v sále a dvou saloncích.
Náročnou obnovou prošla i zchátralá zahrada se všemi svými stavebními součástmi (domek zahradníka, dům kuchaře, skleník, vodárna, kuželník, pomník opata Jakuba II. Chmela, kašna, socha sv. Josefa, terasní zdi, ohrazení, brána a most).
Obnovené části klášterní budovy budou sloužit vzdělávacímu a kulturnímu provozu. „Najít přiměřené nové využití pro velké areály klášterů, které své původní využití ztratily, je obecně velký problém. V tomto směru je řešení zvolené v Broumově založené na postupných dosažitelných krocích dobrým příkladem. Stejně tak je třeba ocenit spolupráci vlastníka s občanskou aktivitou a podporu kraje. Dosud nevyužívaný a tedy vlastně mrtvý objekt získá nové využití, respektující jeho vysokou kulturní hodnotu“, vysvětlil ing. Jiří Balský, ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově důvod nominace.
Na počátku 13. století daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska břevnovským benediktinům. Záhy byl na místě původní tvrze vybudován klášter s gotickým kostelem sv. Vojtěcha. Význam broumovského kláštera vzrostl v době husitských válek, kdy byl břevnovský klášter husity vypálen a opat Mikuláš II. přesídlil do bezpečí opevněného Broumova. Koncem 16. století řeholní život v důsledku sílícího reformního hnutí na Broumovsku upadal. Po roce 1620 se stali opaty významné osobnosti, zejména opat Tomáš Sartorius (1663-1700) a Otmar Daniel Zinke (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688. Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby v letech 1726-1748 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, které provedli významní umělci – štukatér Bernard Spinetti, freskař Jan Karel Kovář či malíř Felix Antonín Scheffler. Další prostory kláštera svými obrazy vyzdobili Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner.
Benediktini v Broumově se vyhnuli mohutnému rušení klášterů za vlády Josefa II. Broumovské klášterní gymnázium bylo totiž velmi významným školským zařízením. V roce 1939 bylo však gymnázium nacisty uzavřeno. Po druhé světové válce byli řeholníci spolu s ostatním německým obyvatelstvem odsunuti. Do kláštera sice brzy přišli čechoameričtí benediktini z Chicaga, ale už v roce 1948 byli komunisty ze země vypovězeni. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejen pro řeholníky, ale i řeholnice z různých řádů. Internované sestry zde žily ve velmi nedůstojných podmínkách, uvolnění nastalo až po roce 1968.
O kompletní rekonstrukci kláštera se uvažovalo v 80. letech 20. století, protože část prostor využíval Státní ústřední archiv pro uložení přísně střežených fondů. Udržovací práce v 90. letech však nemohly vynahradit desítky předešlých let zanedbané údržby.
V letošním roce probíhá již třetí ročník Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe, jejímž cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví. Slavnostní vyhlášení Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro proběhne 21. září 2016 v Náměšti nad Oslavou.
