ÚOP v Josefově

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Referát evidence movitých památek

Movité památky nejsou spojeny pevným základem se zemí – jsou to tedy předměty, nikoli stavby. Patří k nim umělecká výtvarná díla malířská, sochařská, díla uměleckého řemesla, liturgické předměty, hudební památky, ale i technická díla, architektonické články ze zaniklých staveb, archeologické nálezy a podobně.

Téměř 3 300 z celkového množství cenných předmětů je v Královéhradeckém kraji chráněno jako movitá kulturní památka (vedle více než 3 000 kulturních památek nemovitých).

Národní památkový ústav vede evidenci kulturních památek – Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP). Jednotlivé památky jsou v něm zapsány pod tzv. rejstříkovými čísly. Jedno rejstříkové číslo může obsahovat jak jednotlivou věc, tak i soubor věcí složený z více předmětů, nebo celý mobiliární fond.

Movité kulturní památky představují výběr umělecky, kulturněhistoricky a uměleckořemeslně hodnotných děl, předmětů či souborů. Jedná se o rozmanité typy artefaktů, jejichž největší část tvoří umělecká díla a předměty spojené se sakrálním prostředím. Vedle nich ale figurují v Ústředním seznamu kulturních památek také další předměty profánní (světské) povahy, ať už se jedná o umělecká díla, jež se na seznam dostávají v souvislosti s agendou povolení k prodeji a vývozu nebo např. technické památky movité povahy. Mimo to Národní památkový ústav systematicky mapuje také tisíce dalších uměleckých předmětů kulturní povahy. Evidence těchto předmětů, opět převážně ze sakrálního prostředí, je vedena v samostatné databázi napojené na systémy Policie ČR.

Druhou velkou samostatně evidovanou skupinu představují mobiliární fondy zejména hradů a zámků. Tvoří velkou skupinu předmětů – od obrazů a soch přes nábytek, osvětlovací tělesa a koberce po oděvy, zbraně a další doklady běžného života a každodenních potřeb našich předků. Mají těžko vyčíslitelnou historickou, kulturní a uměleckou hodnotu.

Části zkonfiskovaných uměleckých sbírek byly po druhé světové válce a únoru 1948 stejně jako další vybavení a zařízení sídel, které se nehodilo pro nové využití objektů, převezeny do jiných objektů, jež se památkářům podařilo zachránit a v nichž vytvořili expozice nebo prohlídkové trasy přístupné veřejnosti. Přestože při těchto tzv. svozech docházelo k značným ztrátám, hodnota toho, co se zachovalo a co mohou návštěvníci dodnes obdivovat na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu, je nevyčíslitelná.

Součástí vybavení mnoha zámků a klášterů jsou historické knihovny. Mnohé z nich jsou v torzálním stavu, další naopak zůstaly zachovány bez poškození i přes nepříznivé okolnosti. Obvykle jsou – někdy celé, někdy částečně – součástí prohlídkových tras. V jiných případech jsou skryty v depozitářích. Jejich význam spočívá v tom, že zůstaly zachovány odděleně jako samostatné fondy. V jiných evropských zemích totiž byly podobné soubory vřazeny do centrálních (národních) knihoven, takže se pak jako jednotlivé knihy rozptýlily v jejich rozsáhlých fondech.

Údaje o movitých kulturních památkách nejsou kvůli ochraně před odcizením i ochraně osobních údajů veřejně přístupné, takže do databáze mohou nahlížet jen vybrané osoby – vlastník, lidé, kterým to vlastník písemně povolí, úředníci při výkonu státní správy, pokud tyto údaje potřebují pro plnění svých úkolů, badatelé (ze studijních důvodů) na základě písemného potvrzení příslušné instituce a osoby pracující pro vědeckovýzkumné účely na základě písemného potvrzení zadavatele výzkumného úkolu.

  • provádíme evidenci a dokumentaci (včetně fotodokumentace) movitých kulturních památek v Královéhradeckém kraji
  • naplňujeme integrovaný informační systém památkové péče
  • připravujeme návrhy na prohlášení památkově hodnotných movitostí za kulturní památky
  • prověřujeme předměty kulturní povahy zajištěné zejména po krádežích církevních památek
  • odborně popisujeme zámecké knihovny
  • odborně popisujeme zámecký mobiliář