ÚOP v Josefově

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Přednáškové cykly

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově pořádá ve spolupráci s Městským muzeem v Jaroměři od roku 2014 přednáškový cyklus Mezi řádky.

Přednášky se zaměřují na aktuální témata památkové péče – architekturu, urbanismus, movité památky – nejen v Královéhradeckém kraji. Obvykle probíhají třetí čtvrtek v měsíci ve Wenkeově domě v Jaroměři nebo v malém sále divadla. 

1. pololetí 2017

Jarní přednášky přednášky přiblíží nejen archeologii aplikovanou v praxi, ale také jedno z letošních prezentačních témat – krajinu.

19. ledna
Radomír Tichý | Expedice Monoxylon – pohled z moře na počátky námořní plavby

Přestože uplynula řada let od plaveb expedic Monoxylon, jejich výsledky jsou aktuální. Archeologické poznání pokročilo, ale nepřibylo praktických pokusů na modelech nebo replikách nejstarších plavidel. Zdá se, že porovnání praktických a teoretických výsledků je stále nutné. Co tedy dokázali suchozemci ze střední Evropy učinit pro poznání o kořenech nejstarší plavby? Přijďte na přednášku doc. Radomíra Tichého, vedoucího katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, který se obou expedic osobně účastnil.

16. února
Jiří Balský | Barokní rozměr Královéhradeckého kraje

Člověk odpradávna mění, upravuje a doplňuje krajinu podle svých aktuálních potřeb a výtvarných názorů. Jeden z nejpůsobivějších otisků v krajině z hlediska krajinářského, urbanistického i architektonického představuje doba baroka. V období mezi lety 1620–1740 obohatila řada movitých a osvícených zadavatelů ve spolupráci s nadanými architekty naše města, vesnice a krajinu vůbec o bezpočet staveb a realizací, z nichž se velká část dodnes dochovala a dává nám možnost radovat se z krásného a připomínat si, jak žili a tvořili naši předkové. Mathey, Schlik, Lurago, Černín, Alliprandi, Špork, Dientzenhofer, Zinke, Braun. Během přednášky si „letem světem“ představíme stručný výběr z tohoto bohatství, který pro nás může být inspirací k výletům za poznáním či dalšímu bádání.

16. března
Josef Klazar | Neprávem pozapomenutý církevní umělec Jaroslav Pantaleon Major

Životní příběh neprávem pozapomenutého církevního umělce Jaroslava Pantaleona Majora (1869–1936), rodáka z Chotče na Jičínsku, je v pravdě neuvěřitelný. Od svých sedmi let byl sirotkem. Pro nedostatek financí musel opustit studium na jičínské reálce. Jeho touha po vzdělání na poli uměleckém ho nakonec přivedla do řádu beuronských benediktinů, kteří od roku 1880, kdy je německý kancléř Bismarck vyhnal z mateřského kláštera v jihoněmeckém Beuronu, působili v pražském Emauzském klášteře Na Slovanech. A zde se začíná jeho kariéra na poli církevního umění, na němž se záhy etabluje jako úspěšný malíř a vynikající restaurátor starých fresek.

Od konce 19. století až do období první světové války vyzdobil Jaroslav Pantaleon Major nejméně 43 chrámů a kaplí v Čechách, na Moravě a částečně též v Prusku a Itálii. První světová válka a doba poválečná potom zcela změnila Majorovi život. Po propuštění z armády nastává zcela záhadná epizoda, kdy Major odjíždí do Paříže realizovat jakýsi patent, o němž se doposud nepodařilo nic zjistit. Tato jeho soukromá aktivita nebyla schválena představenými řádu, a jelikož na výzvy k okamžitému návratu do kláštera nereagoval, byly mu po jeho 34 letech řeholního života zrušeny věčné sliby. Major tak následně založil vlastní Atelier církevního umění a díky dřívějším kontaktům a mimořádnému uměleckému nadání v této oblasti úspěšně pokračoval. Asi nejznámějším a nejrozsáhlejším dílem J. P. Majora je výzdoba kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích, ale jeho stopy můžeme nalézt i v našem regionu.

20. dubna
Viktor Blažek | Drobné památky v krajině – nedoceněné bohatství i ohrožený druh

Národ, který zanedbává své památky, zanedbává svou vlastní totožnost. Péče o hodnoty, které vytvořili naši předkové, je naší povinností. Je to péče o vlastní paměť.
Václav Havel (1993)

12. května 2017 (pátek!)
Aleš Chalupa | Antická mystéria

Antická mystéria představují svébytný projev religiozity řecko-římského světa, který až do dnešních dnů podněcuje představivost evropského člověka. Jejich vznik a fungování však rovněž specifickým způsobem reflektují proměny chápání pojmu náboženství v evropském myšlení, neboť některé charakteristické rysy, které se s náboženstvím v představách lidí v současné době běžně pojí, se výrazným a historicky zachytitelným způsobem začínají objevovat právě zde. Přednáška představí antická mystéria v jejich historickém kontextu, představí jejich vybrané zástupce (Eleusínská mystéria, orfická mystéria, Ísidina mystéria, mystéria bohyně Velké Matky a Mithrova mystéria) a prostřednictvích nich osvětlí význam dědictví antických mystérií pro další osudy náboženství v dějinách Evropy.

22. června 2017
Olga Mertlíková | Výtvarná tvorba profesorů Všeobecné řemeslnické školy v Jaroměři

Městské muzeum v Jaroměři připravilo na letní měsíce letošního roku výstavu připomínající 130. výročí založení C. k. všeobecné školy řemeslnické v Jaroměři. Mezi vystavenými exponáty zaujmou jednak ukázky kovářské a zámečnické práce žáků z počátku 20. století, které tvoří sbírkové fondy muzea, ale také ročníkové práce zapůjčené Střední školou řemeslnou Jaroměř. Druhá část výstavy se věnuje výtvarné tvorbě profesorů řemeslnické školy – V. Jeřábka, J. Jiránka, J. V. Pekárka, A. Studničky, J. Šímy a M. Vávry. Téma výtvarné, osvětové a badatelské činnosti je předmětem přednášky představující výrazné osobnosti profesorského sboru, které působily na škole na přelomu 19. a 20. století.  

2. pololetí 2016

Podzimní přednášky se připojí k Lucemburskému roku, který připomíná 700. výročí narození Karla IV. Vánočně naladí povídání o restaurování Proboštova třebechovického betlému.

22. září
Vladimír Wolf | O Jaroměři a Trutnově – vzpomínky pamětníka

Nenechte si ujít setkání s charismatickým člověkem a nadto jaroměřským rodákem Vladimírem Wolfem. Vladimír Wolf, bývalý děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, vysokoškolský profesor, historik a archivář. Inicioval vydání dvou historických sborníků Minulostí Jaroměře v letech 1968 a 1971. Účastnil se archeologického výzkumu bývalého augustiniánského kláštera v místní části Jaroměře Na Kameni. Je rovněž dlouholetým předsedou české části Kladské komise historiků.

20. října
Ondřej Šefců | Praha v době Lucemburků

Praha se v průběhu 14. století proměnila v jedno z nejvýznamnějších měst Evropy. Vzniklo zde mnoho výjimečných staveb i uměleckých děl. Mimořádným urbanistickým počinem bylo založení Nového Města pražského. Ačkoliv řada památek byla později zničena či přestavěna, ráz historické Prahy do jisté míry dodnes určují stavby tohoto období. V rámci přednášky budou připomenuty významné momenty doby Lucemburků, méně známé architektonické i technické souvislosti a zajímavosti. Při výkladu Ondřej Šefců neopomene ani osobnost krále a císaře Karla IV.

24. listopadu
Terezie Dubinová | Karel IV. a Židé

Hebraistka Terezie Dubinová seznámí s méně známou stránkou Karlova vládnutí – jeho vztahu k Židům. Zařadí ho do kontextu postavení ve středověké křesťanské společnosti.

15. prosince
Silvie Dušková a Tomáš Bárta | Restaurování Třebechovického betlému

Ředitelka Třebechovického muzea betlémů Silvie Dušková a restaurátor Tomáš Bárta představí komplikované a první komplexní restaurování třebechovického betlému. Dlouhou dobu byl jedinou movitou národní kulturní památkou v Královéhradeckém kraji. Zcela právem si zaslouží tak vysokou míru ochrany. 

1. pololetí 2016

Jarní přednášky opět reflektují aktuální témata. Březnová přednáška připomíná 250. výročí zahájení stavby královéhradecké pevnosti a otevření stejnojmenné výstavy v hradeckém muzeu. Květnová a červnová přednáška se věnují 150. výročí prusko-rakouské války, která zasáhla zdejší oblast.