Stejně jako v loňském roce je letošní workshop v cihelně v Šárovcově Lhotě věnován jednomu z materiálů v památkové péči – tentokrát betonu – v mnoha jeho podobách.

Jednodenní workshop je zaměřen na praktické zkušenosti a dovednosti spojené s přípravou, realizací a údržbou tvrdých cementových (teracových) povrchů. Restaurátoři, stavební praktici, památkáři i badatelé se s vámi podělí o nabyté vědomosti a zkušenosti. V praktické části se seznámíte s tradiční výrobou betonových tašek „cementovek“ a také s technologií výroby leštěných teracových výrobků. Workshop proběhne v inspirativním prostředí bývalé kruhové cihelny v Šárovcově Lhotě.

Program

9.00–9.30 prezence

9.30–9.40 Jiří Balský, ředitel NPÚ, ÚOP v Josefově: úvodní slovo

9.40–10.00 Miloš Buroň, NPÚ, ÚOP v Josefově: Počátky použití cementu a betonu z pohledu stavebněhistorického průzkumu

10.00–10.45 Václav Jandáček, projektová, kunzultační a inženýrská kancelář: Tvrdé povrchy staveb, ochrana betonových konstrukcí – historie, druhy, užití

10.45–11.15 Tomáš Skalík, restaurátor: Restaurování uměleckých objektů s cementovými povrchy

11.15–11.45 Josef Červinka, restaurátor: Problematika obnovy tvrdých omítek na příkladech

11.45–12.30 oběd

12.30–13.30 Kamenictví Veverka, Miletín: Teraco ve stavebnictví – řešení problematiky vnějších teracových omítek

13.30–14.00 Viktor Blažek, NPÚ, ÚOP v Josefově: Ruční výroba betonových tašek na počátku 20. století

14.00–16.00 praktická dílna – ruční výroba tašek a úprava teraca (pracovní oděv a rukavice s sebou)

Přihlášky přijímáme do 31. srpna nebo do naplnění kapacity.
Účastnický poplatek 300 Kč zahrnuje i drobné občerstvení a oběd (platba na místě).
Plakát ke stažení (PDF).

Další informace

• Viktor Blažek (blazek.viktor@npu.cz, +420 724 663 665) nebo Jiří Balský (balsky.jiri@npu.cz)
• Facebook Památkám naproti

Anotace přednášek

Mgr. Miloš Buroň (NPÚ, ÚOP v Josefově): Počátky použití cementu a betonu z pohledu stavebněhistorického průzkumu

Dnes považujeme cement a beton za běžnou a nepostradatelnou součást stavebnictví. Byla pozice cementu vždy stejná jako dnes a kdy se vůbec začínají psát jeho dějiny.

Ing. Václav Jandáček (projektová, konzultační a inženýrská kancelář): Cement a beton jako ochránci stavby, problémy zachování staveb s povrchy z cementových omítek, umělého kamene a pohledového betonu

Cement jako pojivo pro vnější povrchy staveb, tvrdé omítky a betonové konstrukce – ochrana proti karbonataci, kde končí omítka a kde začíná nosná konstrukce – příklad vodárna Pankrác.
Stárnutí staveb chráněných tvrdými omítkami a umělým kamenem. Umělý kámen jako fasádní obklad na příkladu budovy U Hájků Na Poříčí.
Otázka vyztužení konstrukcí z umělého kamene a cementových omítkových prvků z hlediska stárnutí stavby.
Možnosti oprav a zachování prvků s obsahem cementu na historických stavbách.
Jak zachovat betonové fasádní prvky v původní barevnosti a struktuře, jsou vysprávky a nátěry jediným možným řešením?
Příklady: Poliklinika Břevnov, Hotel Pyramida a jeho betonové fasádní dílce.
Zchátrání betonových povrchů – konec brutalismu?

MgA. Tomáš Skalík (restaurátor): Restaurování uměleckých objektů s cementovými povrchy

Umělecky provedené menší objekty (pomníky z 1. třetiny 20. století, umělecké artefakty z betonu atp.) s tvrdými povrchovými úpravami postupně dožívají a restaurátorské zásahy vyžadují specifické přístupy. Příspěvek je založen na konkrétních restaurátorských zásazích.

MgA. Josef Červinka (restaurátor): Problematika obnovy tvrdých omítek na příkladech

Na příkladech realizací (Mozarteum v Praze, vila Tugendhat v Brně, poliklinika Zahradníkova v Brně) budou představeny aktuální zkušenosti s restaurováním tvrdých omítek.

Kamenictví Veverka, Miletín: Teraco ve stavebnictví – řešení problematiky vnějších teracových omítek

Úspěšná regionální kamenická firma se již delší dobu systematicky věnuje i tzv. teracovým omítkám. V příspěvku vysvětlí základní teoretické i praktické souvislosti spojené s realizací tohoto druhu teracových omítek (teraco, jeho složení a použití ve stavebnictví, teracové omítky – příprava, natahování opracování, konzervace.

PhDr. Viktor Blažek (NPÚ, ÚOP v Josefově): Ruční výroba betonových tašek na počátku 20. století

S první výrobou betonových tašek se setkáváme ve 40. letech 19. století a její prvenství je připisováno Adolphu Kroherovi ze Staudachu. Po první světové válce betonové tašky začaly vyrábět i drobné domácí betonářské dílny.

Odpolední dílny

Ukázka ruční výroby tzv. cementovek – betonových tašek a hřebenáčů

Cementové (betonové) tašky se výrazně rozšířily v průběhu 1. poloviny 20. století. Zpravidla se jednalo o drážkové tašky, které se vyráběny i malosériově v domáckých dílnách. Tento způsob výroby si za použití autentických pomůcek předvedeme a vyzkoušíme.

Ukázka výrobního postupu leštěného teraca

V řadě budov se dochovaly kvalitně provedené teracové podlahy, často doplněné o mozaikovou výzdobu. V praxi si vysvětlíme, ukážeme a také na malých vzorcích vyzkoušíme postup výroby leštěného teraca.