Kolik se původně vysázelo lip svobody, již asi nezjistíme, ale víme, kolik se jich do dnešních dnů zachovalo. Podařilo se zdokumentovat osudy 152 lip a jednoho lipového stromořadí (s 95 stromy), které rostou ve 110 obcích našeho kraje. Základ evidence tvoří lípy zasazené při vzniku republiky, tedy na podzim roku 1918 a během roku 1919. K nim jsou pak přiřazeny i stromy vysázené při pozdějších výročích, nejvíce v roce 1968, případně i v jiných letech. Najít tyto lípy byla v některých případech práce přímo detektivní.
Památníky se budovaly na celém území nově se rodícího státu, vznikaly v oblastech českých, německých i smíšených. V Královéhradeckém kraji se jich dochovalo téměř šest set. Především v česky mluvících oblastech se lidé zbavovali všech upomínek na zaniklou monarchii. Památku vojáků, kteří většinou bojovali v uniformě habsburské monarchie, tak připomínají pomníky s národní symbolikou – lvem či lípou – sokolskými nebo legionářskými atributy. V oblastech německých se tento trend tak naplno neprojevoval. Pomníky nesly často atributy zaniklé monarchie. I tato částečná podobnost s uniformami německé armády mohla vést k jejich likvidaci po 2. světové válce.
V některých obcích byly pomníky umístěny blízko již dříve vysazených lip svobody – v Českém Meziříčí, Konecchumí, Stěžerách, Jasenné i jinde.
Příběhy 152 lip svobody i lipové aleje vyšly v publikaci Jiřiny jelínkové a Petra Omelky Lípy svobody v Královéhradeckém kraji, kterou najdete ve větších knihovnách v celém kraji. Katalog památníků padlým v 1. světové válce připravujeme. Již v létě vyjdou ve Sborníku NPÚ, ÚOP v Josefově nejzajímavější příběhy pomníků, i těch, které se na výstavní panely již nevešly.
Výstava byla připravena v rámci oslav 100. výročí vzniku republiky za finanční podpory ministerstva kultury.
Pracovní listy pro děti (PDF)