ÚOP v Českých Budějovicích

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Návštěva na dvoře posledních Rožmberků

Staň se dvořanem Petra Voka z Rožmberka a poznej život na renesančním šlechtickém dvoře.

  • Místo a realizace: státní zámek Třeboň, webová stránka objektu
  • Celková doba realizace: délka programu cca 120 min.
  • Termíny: 25. - 27. září, 2. - 4. října, 23. - 25. října, 6. - 8. listopadu 2018, duben, květen 2019 / vždy v 9 hodin (nutná rezervace předem).
  • Cílová skupina: žáci 2. stupně ZŠ
  • Kontakt: Andrea Jáchimová, mob. 778 728 564, e-mail: jachimova.andrea@npu.cz
  • Státní zámek Třeboň je zapojen do pilotního projektu MŠMT Vzdělávací programy paměťových institucí do škol.

anotace:

Jak se žilo na dvoře posledních Rožmberků? Čím se zabýval alchymista, rybníkář či kejklíř? Jaké záliby měl Petr Vok? Kde se nachází kunstkomora a co je fraucimor? Jak se odívali lidé v době renesance? Staň se dvořanem Petra Voka a pod vedením majordoma nalezneš na tyto i další otázky odpověď! 

Klíčová slova:

Rožmberkové, renesance, panství, grunt, vladař, šlechtic, šlechtična, dvořan, dvorní dáma, stavitel, alchymista, sedlák, rybníkář, lovčí, knihovník, kořenářka, společenská hierarchie, kronikář, Václav Březan.

kontext:

Didaktický program Návštěva na dvoře posledních Rožmberků seznamuje žáky s životem na dvoře posledních Rožmberků. K dispozici jsou stylizované oděvy (kostýmy), které žákům pomáhají lépe pochopit společenské postavení konkrétních, reálně žijících postav na rožmberském dvoře na počátku 17. století. Oděv je totiž nejen velice významným vizuálním prvkem, ale ovlivňuje přímo i nepřímo způsob chování jeho nositelů. Právě společenská hierarchie a role reprezentantů jednotlivých stavů (profesí) je jedním z klíčových témat programu.

Program byl pilotně realizován v roce 2013. Od roku 2014 je  didaktický program součástí programové nabídky státního zámku Třeboň.

Východiska a hlavní cíle:

Státní zámek Třeboň dlouhodobě vstřícně přistupuje k realizaci didaktických programů. Proto byla tato lokalita vybrána pro pilotní realizaci didaktického programu s využitím replik renesančních kostýmů. Městská památková rezervace Třeboň je oblíbeným cílem školních výletů a didaktický program Návštěva na dvoře posledních Rožmberků rozšiřuje nabídku vzdělávacích programů navazujících na RVP, které mohou žáci v Třeboni absolvovat.

hlavní cíle:

  • Připravit pro žáky netradiční prohlídku standartní návštěvnické trasy objektu.
  • Zprostředkovat žákům aktivní kontakt s reáliemi života na šlechtickém sídle v době raného novověku.
  • Seznámit žáky se společenskou hierarchií v renesanční společnosti.
  • Za aktivní účasti dětí přiblížit žákům život na dvoře posledních Rožmberků.
  • Prostřednictvím příběhů reálných postav probudit zájem žáků o historii, prohloubit jejich znalosti regionu a vztah k lokálním památkám.

Obsah a průběh programu:

Průvodcem (animátorem programu) je postava zámeckého majordoma.

Program začíná ve Schwarzenberském sálu, kde majordomus žáky stručně seznámí se životem na zámku v době posledních Rožmberků, včetně nástinu tehdejší společenské hierarchie. Pro žáky je připraven rychlý vědomostní kvíz. Za správnou odpověď si žák vybírá kostým (postavu), kterou bude v průběhu programu představovat. Poté následuje oblékání kostýmů, při kterém jsou žáci seznamováni se zásadami odívání a společenského chování různých společenských vrstev:

  • 1. vladař a jeho rodina ( šlechtic, šlechtična, do této skupiny je také přiřazena postava kejklíř, který byl osobně spojený s vladařem, fraucimor)
  • 2. významné profese, pracující pro vladařův dvůr (knihovník , stavitel, lovčí, alchymista a dvorští úředníci)

  • 3. poddaní (rybníkář, sedlák, kuchařka,kořenářka, podruzi, čeledíni)

K dispozici je jedenáct kostýmů. Zástupci kostýmovaných profesí obdrží pracovní karty, v jejichž záhlaví je fotografie a základní charakteristika postavy. Jejich družiníci (ostatní žáci), kteří nezískali kostým, dostávají jeden ze tří typů límečků, podle toho, k jakému společenskému stavu náleží. Zároveň obdrží kartičky se jmény postav vycházejících z dobových archiválií. Do programu je tak aktivně zapojena celá skupina, nejen kostýmované postavy.

Pod vedením majordoma se skupina vydá na prohlídku zámeckých apartmánů. Pro každou postavu je na prohlídkové trase vyčleněno prostředí pro ni i pro celou družinu charakteristické. Majordomus moderuje prohlídku a vyzývá zástupce jednotlivých profesí, aby se aktivně podíleli na poznání svého prostředí a prezentaci „své“ postavy. Charakteristiky postav jsou k dispozici v hlavní části pracovní karty. Po prohlídce interiérů zámku se dvořané na nádvoří seřadí dle svého společenského postavení. V čele průvodu jde vladař a jeho rodina, za nimi představitelé významných profesí pracujících pro vladařův dvůr a nakonec poddaní. Průvod dvořanů se vydává do zámecké konírny, kde prezentují své postavy lovčí, sedlák a rybníkář.

Po prohlídce zámeckých interiérů a konírny se průvod odebere zpět do slavnostního sálu, kde žáky čeká závěrečná reflexe programu. Žáci odloží zapůjčené kostýmy. Poté se posadí do kruhu a jeden po druhém sdílejí své pocity, jak se cítili v renesančním kostýmu postavy, kterou v rámci programu představovali. Vyjadřují se k tomu, co se jim líbí, popř. nelíbí na životě v renesanci a dnes. Na samotný závěr programu je pro žáky připraven krátký vědomostní test, který shrnuje to, co se žáci o životě na dvoře posledních Rožmberků v průběhu prohlídky dozvěděli.