Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (Obnova památky, restaurování; Objev, nález roku; Prezentace hodnot; Záchrana památky), veřejnost může podpořit některý z návrhů v on-line hlasování bez ohledu na soutěžní kategorii.

V Jihočeském kraji usilují o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro a o přízeň veřejnosti při hlasování o cenu veřejnosti PAMÁTKY DĚKUJÍ dva počiny: Objev barokních povrchových úprav oltářů v Zátoni a Restaurování divadla v novohradském Novém zámku.

Nový zámek v Nových Hradech je díky pochopení majitele postupně opravován s maximálním respektem k jeho historickým hodnotám a významu. Místní zámecké divadlo je jedno z mála dochovaných zámeckých divadel na jihu Čech. „Nominovali jsme restaurátory Jiřího Bláhu a Jitku Musilovou za výjimečně zdařilou rekonstrukci a restaurování zámeckého divadla do stavu v polovině 19. století. Obdivuhodné je, že byla obnovena i jeho původní funkce“ uvedl Roman Lavička z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a dodává: „Rekonstrukci chybějících částí divadelní techniky a vybavení realizovali umělečtí truhláři pod vedením pana Chalupy z firmy Archatt památky". Kromě vlastních prostor divadla proběhla také rekonstrukce divadelní technologie, opony, kulis a dalšího vybavení. „Oceňujeme zejména využití výsledků vlastního archivního průzkumu a precizní práci s ikonografickými prameny,“ doplnil Lavička.

Zámek nechal vybudovat na počátku 19. století Johann Nepomuk Buquoy. Během podzimních pobytů panstva zde divadlo plnilo důležitou společenskou funkci. Svou současnou podobu získalo v polovině 19. století, kdy bylo vybaveno dekoracemi i rekvizitami. Obdélný divadelní sál o rozměrech 8,5 × 18,75 m osvětluje pět vysokých oken, hlediště o rozměrech 8,5 × 8,5 m pojalo až 320 diváků. Nad jevištěm se nacházelo vysoké provaziště, do něhož byly dekorace vytahovány bez skládání nebo rolování a které zabírá celou výšku druhého patra zámku. „Shodný systém známe z divadla na zámku Kačina nebo v 15 kilometrů vzdáleném rakouském zámku Weitra, s jehož majiteli byli Buquoyové v čilém styku,“ dodává Roman Lavička. Zámek byl na konci druhé světové války vyrabován a později upravován. Prostory divadla byly opatřeny šedivým nátěrem a větší část vybavení byla ztracena.  Až do počátku 90. let se objekt stal sídlem Střední zemědělské a technické školy. V současnosti je majetkem Akademie věd ČR a slouží jako konferenční a výzkumné centrum Mikrobiologického ústavu.

O památkové ocenění se uchází také objev barokních povrchových úprav oltářů v interiéru kostela sv. Jana Křtitele v Zátoni, které se postupně restaurovaly v letech 2014 až 2017. „Rozhodli jsme se vyzdvihnout práci restaurátora David Blahouta za neobyčejně precizní průzkumovou práci a její využití při odborném restaurátorském zásahu,“ uvedla Dagmar Geršlová z Národního památkového ústavu. Nominace patří také sdružení krajanů Förderkreis Kirche St. Johannes Enthauptung Ottau e. V., zastoupené předsedou Christophem Anderlem a zakladatelem Franzem Kopanim za příkladnou mezinárodní spolupráci. Zátoňští rodáci žijící v Německu zajistili významnou část finančních prostředků na obnovu této památky, a to prostřednictvím svého sdružení a německého ministerstva kultury.

Po poslední úpravě v roce 1928 byl kostelní mobiliář pokryt novodobým olejovým hnědočerným mramorováním, řezby byly druhotně pokoveny. Před obnovou byly oltáře ve vážném stavu, dřevěné části byly napadeny dřevokazným hmyzem, některé součásti těchto památek byly rozkradené. Na každém z oltářů se podařilo objevit výtvarně živé a temperou malované hnědočervené mramorování z první poloviny 18. století. Obzvláště působivým objevem byl nález postříbřených ploch s modrými, červenými a zelenými lazurami, které se zachovaly téměř celoplošně a v nezvykle dobré umělecké kvalitě. Během restaurování byl objeven nápis „Franz Feit Nettolitz 1744“, kterým byly upřesněny autorství a datace díla.

Nález barokních povrchových úprav na mobiliáři v kostele sv. Jana Křtitele v Zátoni je unikátní především mírou jejich zachování, ale i uměleckořemeslnou kvalitou, přesahující rámec regionu. Díky rozsahu nálezu bylo možné mobiliář plnohodnotně a citlivě restaurovat, výsledkem je radikální vizuální proměna interiéru kostela. „Objev lazur navíc výrazně přispěl k pochopení tradiční barevnosti barokních polychromovaných památek ve středoevropském prostoru,“ doplnila Dagmar Geršlová.

Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Hlasování probíhá na webových stránkách NPÚ do pátku 14. září. Vítěz on-line hlasování bude vyhlášen při slavnostním předávání cen Patrimonium pro futuro ve středu 3. října na zámku v Jindřichově Hradci, kde mu bude udělena cena veřejnosti Památky děkují v podobě křišťálové plakety.

Nominace za rok 2017 uzavřela pracoviště NPÚ počátkem května a do celostátního kola vyslala celkem 21 uchazečů ze všech krajů České republiky.

Více informací na https://www.npu.cz/pamatky-dekuji

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili. Celostátní hodnocení probíhá v několika fázích. Členové odborné komise nejprve vypracují k nominacím expertní posudky, s nimiž se navzájem seznámí. Poté na společném zasedání na základě hlasování navrhnou vítěze a návrhy předloží generální ředitelce Národního památkového ústavu Nadě Goryczkové, která ocenění uděluje. Generální ředitelka může rovněž udělit mimořádné ocenění, případně vyzdvihnout za přínos památkové péči výraznou osobnost. Cena má podobu diplomu a pamětní plakety, laureáti navíc získají roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu. Od roku 2015 se do hodnocení může zapojit i veřejnost.