V roce 2018 slaví Holašovice 20 let od zápisu na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V souvislosti s tímto výročím připravil Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích výstavu, která přestaví nejen Holašovice ale i rozmanitost jihočeské venkovské architektury. Součástí výstavy je unikátní kolekce modelů typických venkovských usedlostí včetně 3D virtuálního modelu a interaktivních stavebnicových modelů venkovských stavení. Vydán bude rovněž obsáhlý katalog k výstavě s mnoha obrazovými přílohami, který bude dostupný na konci října 2017. Výstavní projekt vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury z programu Podpora pro památky UNESCO. Výstava se koná ve výstavní síni českobudějovické radnice od 7. do 31. října 2017, vstup je volný.
Zápis Holašovic na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO vyvolal v roce 1998 vlnu zvýšeného zájmu o venkovskou architekturu ze strany domácí i zahraniční veřejnosti. Obraz holašovické návsi se tak pro statisíce turistů z celého světa stal synonymem jihočeské, potažmo „české“ vesnice. „Jako paradoxní se někomu může jevit fakt, že štíty holašovických statků jsou až na výjimky dílem německy mluvících obyvatel, jejichž předkové se v Holašovicích usadili již v první půli 16. století“ uvádí Pavel Hájek, autor koncepce výstavy.
Hluboce zakořeněný obraz jihočeské vesnice vychází z dispozičního a především výtvarného řešení venkovských staveb v rovinaté centrální části jižních Čech, na tzv. Blatech – prostorná náves s rybníkem obklopená uzavřenými usedlostmi, obrácenými do veřejného prostoru dvojštítovým, tvarově bohatým průčelím zdobeným štukovou výzdobou, čerpající z barokních a klasicistních předloh. „Zděná architektura nahradila v průběhu druhé a třetí čtvrtiny 19. století starší, převážně roubenou zástavbu“ dodává Pavel Hájek. Vzory vytvořené známými i neznámými zednickými mistry byly inspirací pro další stavitele. Na Blatech a na Vlachobřezsku tak vtiskly svým dílům unikátní podobu zednické rody Patáků a Šochů či proslavený Jakub Bursa, na Strakonicku či Písecku pak působili mistři, kteří vytvářeli jejich regionálně svébytné varianty.
Krajinná rozmanitost jižních Čech, odlišnost v ekonomickém, historickém a národnostním vývoji po sobě zanechaly širokou typovou skladbu venkovské architektury. V návaznosti na středověké tradice vznikaly špýcharové domy na Doudlebsku, území s převážně německojazyčným obyvatelstvem v širokém příhraničním pásmu od Nové Bystřice přes Novohradsko, Kaplicko a Českokrumlovsko je typické mohutnými uzavřenými usedlostmi, tzv. vierkanty. V horských oblastech Šumavy zůstaly zachovány četné roubené dvorce s kamennou podezdívkou a typickým širokým průčelím s předsazeným bedněným polovalbovým štítem opatřeným lodžií. „Poloroubené usedlosti ve vyšších polohách šumavského podhůří se stavěly ještě v druhé půli 19. Století“ říká Hájek a dodává: „ zajímavým importem z alpských zemí je rozlehlý, tzv. volarský dům.“ Na opačném konci kraje, na severu Písecka a Táborska, pak zůstaly dochovány poslední příklady tradičních roubených usedlostí, ukazující jakou podobu měla architektura jihočeských vsí před jejich radikální proměnou v 19. století.
Cílem výstavy je ukázat mnohotvárnost jihočeské venkovské architektury a představit jednotlivé regiony s jejich charakteristickými znaky. „Bohužel neumožňuje zcela postihnout vývoj, kterým venkovská architektura a sídla v každém regionu prošla po stránce dispoziční i výtvarné, a zachytit tak vzájemné ovlivňování a doznívání tradičních forem až hluboko do 20. století,“ říká Hájek. Je pozvánkou k dalšímu poznávání venkovského prostředí jižních Čech, k uvědomování si hodnot, které tvoří unikátní prostředí místních vsí a které bohužel pod tlakem moderního způsobu života mizí.
Součástí výstavy je unikátní kolekce modelů typických venkovských usedlostí a chalup. Zejména pro žáky a studenty škol a pro rodiny s dětmi je připraven dřevěný interaktivní model, ze kterého si mohou sestavit usedlost podle vlastní fantazie a zároveň poznat funkci a stavební vývoj jednotlivých částí venkovského stavení. Digitální model pak umožní virtuální prohlídku typické holašovické usedlosti.
Vydán bude rovněž téměř třísetstránkový katalog jihočeské venkovské architektury, který bude možné zakoupit od konce října 2017 v knihovně Národního památkového ústavu na Senovážném nám. 6 v Českých Budějovicích.
