O laureátovi ceny Památky děkují rozhoduje veřejnost prostřednictvím on-line hlasování na webu Národního památkového ústavu www.npu.cz. Jde o jedno z ocenění udílených v rámci každoročního klání o cenu Patrimonium pro futuro, kterou vyhlašuje NPÚ jako příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená záchranou a rozvíjením hodnot památkového fondu. Zatímco odborná komise vybírá mezi 25 nominovanými vítěze ve čtyřech kategoriích, veřejnost může podpořit svého favorita bez ohledu na to, v které kategorii soutěží, a to formou on-line hlasování od 15. července do 31. srpna. Jméno vítěze ceny Památky děkuji bude oznámeno na slavnostním předávání cen Patrimonium pro futuro ve středu 21. září na zámku v Náměšti nad Oslavou.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
V Jihočeském kraji usilují o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro a o přízeň veřejnosti při hlasování PAMÁTKY DĚKUJÍ dva počiny: restaurování renesančních vrat a nástěnných maleb na průčelí hlavní brány kláštera Vyšší Brod (kategorie obnova památky, restaurování) a Centrum třeboňského rybníkářského dědictví a nová expozice v domě Štěpánka Netolického v Třeboni (kategorie prezentace hodnot.) Za Jihočeský kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích. Bližší informace k oběma jihočeským nominacím naleznete níže.
Restaurování renesančních vrat a nástěnných maleb na průčelí hlavní brány kláštera Vyšší Brod
Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě založili v roce 1259 Rožmberkové ve snaze osidlovat a kultivovat pustou pohraniční krajinu. Při restaurování hlavní, takzvané Rožmberské brány se zjistilo, že v ní bývala malovaná vrata. Obě křídla se podařilo objevit a po restaurování nyní doplňují bohatou výzdobu průčelí.
Restaurování nástěnných maleb průčelí přineslo objev ikonograficky bohaté malířské výzdoby oslavující kromě založení kláštera také příslušníky rodu, konkrétně Viléma z Rožmberka († 1592) a jeho čtvrtou ženu Polyxenu z Pernštejna, za jejichž vlády a finančního přispění výzdoba kolem roku 1590 vznikla. Díky nim si měl každý návštěvník kláštera od konce 16. století připomenout nejen velkolepý zakladatelský čin, ale i trvalou podporu jednoho z nejvýznamnějších českých rodů. Součástí obrazu je korunovaná Panna Maria s Ježíškem obklopená září, která stojí na půlměsíci (tzv. Assumpta, Nanebevzatá), patronka a ochranitelka cisterciáckého řádu, kterou doprovázejí dva řádoví světci – sv. Bernard a sv. Benedikt. Ve spodní části průčelí se objevil motiv rožmberského jezdce, po jehož stranách jsou erby zmíněného vladařského páru – rožmberský a také erb a zubří hlava pernštejnského rodu. V malbě jsou zakomponovány i dva kamenné rožmberské erby pocházející ze 14. století.
Restaurování průčelí brány kláštera probíhalo od roku 2014 a skončilo v květnu 2015 osazením dvoukřídlých malovaných renesančních vrat s rožmberskými erby pětilisté růže a nákladným kováním, o jejichž existenci se donedávna vůbec nevědělo. Při přípravě restaurátorských prací totiž nalezl pracovník NPÚ fotografii vrat pořízenou v 80. letech 20. století a následné pátrání v rozsáhlém klášterním areálu přineslo překvapivé zjištění, že jedno jejich křídlo slouží jako pracovní stůl v dílně; druhé křídlo potom bylo objeveno na půdě kláštera. Dendrochronologická analýza odhalila, že byla vyrobena ze smrků pokácených někdy po roce 1625. Původní vstupní vrata byla s největší pravděpodobností zničena za třicetileté války, kdy v klášteře několikrát pobývalo vojsko a panství zasáhly selské nepokoje. Pro uklidnění situace proto musela být zhotovena novější, nyní nalezená vrata.
Obě jejich křídla prošla náročným restaurováním, při němž byly sejmuty nečistoty a druhotné nátěry a doplněna poškozená místa na spodním okraji, odborně ošetřeno bylo rovněž originální soudobé kování, tedy závěsy a zámek. Téměř čtyři století stará vrata se poté mohla vrátit na původní místo, aby svou erbovní výzdobou doplnila bohatě zdobené průčelí hlavní brány klášterního areálu.
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování je navržen kolektiv restaurátorů (Václav Veřtát – renesanční vrata, Tomáš Skořepa – nástěnné malby, Jan Korecký – kamenný portál, erby a ostění oken) a Eduard Beneš (za vlastníka a investora.)
Centrum třeboňského rybníkářského dědictví a nová expozice v domě Štěpánka Netolického v Třeboni
Centrum třeboňského rybníkářského dědictví s interaktivní vzdělávací expozicí věnovanou osobnosti Štěpánka Netolického a jeho dílu poskytuje návštěvníkům informace o historii a současnosti rybníkářství na Třeboňsku i o objektu, v němž sídlí. Je jím nově rekonstruovaný dům muže, který zdaleka nebudoval jen rybníky.
Ve druhé polovině roku 2015 bylo v nově rekonstruovaném domě Štěpánka Netolického na Masarykově náměstí v Třeboni vytvořeno v rámci projektu IOP Centrum třeboňského rybníkářského dědictví, jehož interaktivní a bezbariérově přístupná vzdělávací expozice cílí v prvé řadě na dětské návštěvníky, avšak zaujme i dospělé zájemce. Dělí se na dvě tematické části. První z nich je věnována osobnosti Štěpánka Netolického, který je představen nejen jako rybníkář, ale také jako schopný stavitel městského opevnění a blízkého renesančního domu U Bílého koníčka; v této části expozice se návštěvníci seznámí i s historií a stavebním vývojem rybníkářova domu.
Druhá část expozice je zaměřena na vodohospodářské dílo Štěpánka Netolického a rybníkářství jako soubor tradičních technologií, kterými člověk v kulturní krajině pracuje s vodou a využívá ji ke svému životu i k prosperitě dané oblasti. Návštěvníkům nastiňuje historii a vývoj stavby rybníků v Evropě a Čechách, konkrétněji pak vývoj krajiny na Třeboňsku v době Štěpánkova působení. Mohou využívat speciální mobilní aplikaci, informační dotykové panely či speciálně koncipované pomůcky založené na vrstvení polotransparentních ploch s mapami a dalšími informacemi a seznámit se s funkčními trojrozměrnými modely hrází, stavidel a výpustí i renesančních zeměměřičských přístrojů. Všechny tyto interaktivní prvky přibližují malým i velkým zájemcům fyzikální zákonitosti, na nichž je založeno historické rybníkářské řemeslo, i konkrétní příběh třeboňské rybniční soustavy, jež by mohla kandidovat na zápis do Seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Rekonstruované prostory domu Štěpánka Netolického jsou navrženy jako multifunkční a mohou sloužit i pro pořádání společenských událostí, výstav, konferencí, seminářů, školení a dalších akcí nejen městu Třeboň, které bylo investorem projektu. V budoucnu se počítá i s řadou navazujících aktivit, jako jsou workshopy, přednášky, besedy, semináře, autorská čtení či tvůrčí dílny, které doplní krátkodobé výstavy, ale mohou probíhat i nezávisle na nich.
Na cenu NPÚ v kategorii prezentace hodnot jsou navrženy Jana Vítková (za dům Štěpánka Netolického) a Terezie Jenisová, starostka Třeboně.
Na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro jsou odborníky z regionálních pracovišť NPÚ nominovány maximálně 2 pozitivní příklady z každého kraje, jež potom soupeří o ocenění ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky. Nominace za rok 2015 uzavřela pracoviště NPÚ počátkem května 2016 a do celostátního kola vyslala 25 uchazečů o cenu, z toho 13 památkových obnov, 7 prezentačních počinů, 4 zachráněné památky a 1 archeologický objev.
Cena Patrimonium pro futuro, kterou Národní památkový ústav vyhlašuje jako příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená záchranou a rozvíjením hodnot památkového fondu na území České republiky, hodnotí úspěšné počiny v oblasti památkové péče dokončené v předešlém roce. Za každý kraj mohou odborníci z NPÚ, garantující památkovou péči v jednotlivých regionech, vybrat nejvýše dva zástupce, kteří se ucházejí o ocenění v některé ze čtyř kategorií. Celostátní hodnocení probíhá v několika fázích. Členové odborné komise nejprve vypracují k nominacím expertní posudky, s nimiž se navzájem seznámí. Poté na společném zasedání na základě hlasování navrhnou vítěze a návrhy předloží generální ředitelce Národního památkového ústavu Nadě Goryczkové, která ocenění uděluje. Generální ředitelka může rovněž udělit mimořádné ocenění, případně vyzdvihnout za přínos památkové péči výraznou osobnost.
Cena má podobu diplomu a pamětní plakety, laureáti navíc získají roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu.
V roce 2015 se mohla do hodnocení poprvé zapojit i veřejnost. Formou on-line hlasování na stránkách NPÚ vybírají účastníci z nominovaných počinů ten, který je nejvíce zaujme. Hlasovat může každý pouze jednou – a pouze pro jednoho z navržených. Vítězem se stane počin s největším počtem hlasů. Při slavnostním udílení získá cenu veřejnosti Památky děkují.
