ÚOP v Českých Budějovicích

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Nově prohlášené kulturní památky v roce 2021

Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji v roce 2021

Nové Hrady (CB), dům – bývalá šatlava čp. 78, Husova – č.ÚSKP 106647 (tzv. pozdní zápis) - prohlášeno od 27. 4. 2021

Dům – bývalá šatlava, dochovaný ve vzácné celistvosti a neporušenosti, představuje hodnotný příklad veřejné maloměstské architektury města Nové Hrady postavené nejpozději v 19. století. Je architektonickou, urbanistickou a i historicky nedílnou součástí města Nové Hrady, jehož historické jádro bylo v roce 1990, vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Budova dokládá přirozený stavební vývoj domu zachycující úpravy v průběhu celého 19. a 20. století. Z památkového hlediska je hodnotná nejen částečně dochovaná dispozice s původními celami, ale zejména bohaté členění historizujícího štítového průčelí budovy z roku 1893 a dochované stavební historické konstrukce a detaily (segmentové klenby, Ránkův krov, kamenná podlaha, původní dveře cel s větráním, plechové dveře).

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

Nové Hrady (CB), okresní dům čp. 56, ulice 5. května – č.ÚSKP 106654 - PROHLÁŠENO 21. 5. 2021 (tzv. pozdní zápis)

Okresní dům v Nových Hradech postavený v letech 1906 – 1908 patří k raným a zároveň nejhodnotnějším příkladům architektonické moderny v jižních Čechách.

 

Tento styl se odrazil ve hmotě domu s výrazně předsazenou římsou a zejména v podobě fasády, jejíž členění je založeno na střídání hrubé a hladké omítky, v charakteristickém architektonickém rámování oken a dále ve schematizovaném rostlinném dekoru nebo obloučkovém vlysu. Výše popsané znaky jsou typickým rukopisem architekta Jana Kotěry, který byl s největší pravděpodobností autorem realizace Okresního domu v Nových Hradech. Vzhledem k tomu, že se jednalo o užitkovou stavbu v malém jihočeském městečku, prostory interiéru neobsahují reprezentativní prostory s výjimečným vybavením.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

Jindřichův Hradec (JH), gymnázium Vítězslava Nováka čp. 333/II, ulice Husova – č.ÚSKP 106655 - prohlášeno 21. 5. 2021

Budova z počátku 20. století ve stylu prvorepublikové moderny s prvky secese a neoklasicismu patří mezi přední prvorepublikové stavby ve městě Jindřichův Hradec a jejím autorem je významný pražský architekt Bedřich Bendelmayer.

Půdorysně členitá budova zůstala dodnes zachována ve velmi autentickém stavu a vyniká jednotným komplexním a uceleným architektonickým pojetím vysoké umělecké a architektonické kvality. Většina prostor dodnes funguje svému původnímu účelu – najdeme zde odborné učebny s kabinety, původní knihovnu, tělocvičnu a dokonce jsou zde stále umístěny byty určeny pro ředitele školy a školníka.

Uliční průčelí má reprezentativní moderní podobu s tradičními prvky neoklasicismu a zároveň i dynamickou podobu, kterou vytváří výšková a dispoziční členitost jednotlivých traktů.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

Tučapy (TA), zámek čp. 1 – č.ÚSKP 106656 - prohlášeno 21. 5. 2021

Zámek Tučapy, postavený v druhé polovině 18. století na základech původní tvrze z roku 1404 a přestavěný v roce 1893 do dnešní podoby, je cenným a zajímavým příkladem zámku, reprezentujícího majetek podnikatelské rodiny (dnešní podobu zámku dali bratři Pfeifferové, továrníci z Jablonce nad Nisou).

Hmotové uspořádání zámku, vnější vzhled, dispozice i převážná většina hlavních stavebních konstrukcí se dochovala v původní podobě, bez výraznějších moderních zásahů a nevhodných úprav. V interiéru se dochovaly valené klenby s výsečemi téměř v celém rozsahu přízemí a fabiónové stropy se štukovou výzdobou v patře. Areál výrazně zhodnocuje přilehlý zámecký park vymezený ohradní zdí tvořící nezbytné zázemí zámku.

Památková hodnota zámeckého areálu je umocněna i jeho původním urbanistickým a architektonickým umístěním v intravilánu obce Tučapy, v blízkosti náměstí.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

České Budějovice (CB), dům čp. 226/3, Žižkova ulice – č.ÚSKP 106678 (tzv. pozdní zápis) - prohlášeno 31. 5. 2021

Výstavný a na svou dobu nebývale vysoký činžovní dům s cennou urbanistickou funkcí představuje kvalitní příklad obytné budovy postavené v historizujícím slohu s velmi bohatou štukovou výzdobou z konce 19. století.

Z památkového hlediska je hodnotné zejména členění hlavního historizujícího průčelí budovy s prvky pozdně renesančního manýrismu a raného baroka, částečně dochovaná dispozice, ale a i dochované stavební historické konstrukce (klenby do traverz, segmentové a plackové klenby, cihelné podlahy, kamenné schodiště s litinovým zábradlím, vaznicový krov). Dům obsahuje i některé řemeslné prvky jako jsou původní dveře včetně kování. Budova má také význam kulturně historický, protože je přímým dokladem vývoje obytných (činžovních) staveb městské zástavby z přelomu 19. a 20. století v Českých Budějovicích.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

Lety (PI), jádro bývalé středověké tvrze čp. 31 – doprohlášení do areálu budov dvora čp. 30 – č.ÚSKP 15294/3-2596

Bývalá středověká tvrz, datovaná do 14. nebo do počátku 15. století s přestavbami v baroku a v 19. a 20. století se dochovala v areálu hospodářských budov v Letech u Písku.

Pozůstatky tvrze o třech budovách jsou v dispozici dvora dobře čitelné, mají vysokou památkovou hodnotu a je nezbytné zajistit jejich důslednou ochranu i citlivou obnovu, jako doklad malého feudálního sídla na vesnici. Nejvýznamnějším objektem z bývalé středověké tvrze je věžový palác s dvoudílnou dispozicí, dochovaný v relativně autentické podobě včetně historických konstrukcí a architektonických prvků jako jsou trámové stropy, barokní krovy a rovněž i sedlové kamenné portály.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

Protivín (PI), sokolovna čp. 299, ulice Mírová – č.ÚSKP 106689 - prohlášeno 15. 6. 2021

Budova sokolovny postavená v letech 1922 - 1923 dle návrhu významného českého architekta Františka Krásného je cennou stavbou/realizací, ilustrující vývoj české architektury počátku dvacátých let 20. století na jihu Čech. Sokolovna, vzniklá pro potřeby místní tělocvičné jednoty Sokola, tvoří významný doklad vývoje české společnosti, národní identity a sokolského hnutí na přelomu 19. a 20. století.

Památkově hodnotný je nejen exteriér členěný a rytmizovaný strukturou povrchů a okenními otvory, ale i interiér včetně moderního dispozičního řešení, stavebních konstrukcí a architektonických a řemeslných prvků. V interiéru se dochoval kazetový strop sálu, klenby do traverz v suterénu, parketové a prkenné podlahy, teraco, hlavní schodiště s původním kovovým zábradlím s modernistickým až kubistickým tvaroslovím, interiérové dveře, okna a závěsná svítidla.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

České Budějovice (CB), bývalá modlitebna Evangelické církve augsburského vyznání čp. 1306 včetně zvonu a varhan a mobiliáře oltářního obrazu s vyřezávanou architekturou oltáře a kovovou křtitelnicí, ulice 28. října – č.ÚSKP 106703 - Prohlášeno 7. 7. 2021

Evangelická kaple, jejíž historizující podoba je nejvíce ovlivněna novorománským slohem, je hodnotným příkladem dobové církevní stavby na území rozvíjejícího se předměstí v sousedství historického města.

Svým historizujícím stylem a vhodně zvolenou hmotou organicky zapadá do okolní zástavby z druhé poloviny 19. století, zároveň se ale dostatečně odlišuje od okolních obytných domů užitým nerománským slohem a rozvržením fasády s věží. Kvalitní provedení historizující architektury jen podtrhává osobnost architekta Victora Schwerdtnera, který dva roky poté navrhl jednu z největších solitérních budov v Českých Budějovicích daného období v podobě muzea na Senovážném náměstí.

Zajímavost kaple podtrhuje i spojení bohoslužebné, komunitní a obytné funkce v jedné hmotě. Svou koncepcí a architekturou se jedná o ojediněle dochovaný příklad církevního stavitelství německy hovořících protestantů v jižních Čechách.

Oltářní obraz Ježíše Krista Dobrého Pastýře, vytvořený přímo pro toto místo, je typickou olejomalbou s církevním motivem z přelomu 19. a 20. století. Obraz je poslední autenticky dochovanou částí původního vybavení kněžiště.

Kovaná křtitelnice, v současné době bez misky, je dokladem kovodělné práce z průběhu 20. století. Bohatostí řemeslného zpracování je křtitelnice z dnešního hlediska kvalitní, avšak nikterak výjimečnou prací.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

Červená – Jetětice, železniční příhradový most, č.ÚSKP 106761 - prohlášeno 27. 10. 2021 (tzv. pozdní zápis)

Železniční ocelový příhradový most, postavený na konci 80. let 19. století u osady Červená, je unikátní technickou stavbou mimořádného významu nejen svými rozměry, ale i statickým uspořádáním a způsobem letmé montáže. Na konci 19. století šlo o vůbec první železniční most u nás, vystavěný bez lešení letmou montáží, což byla převratná novinka ve výstavbě.
 

Most byl ve své době druhou nejvyšší mostní stavbou v celém Rakousko-Uhersku a zaujal tak hned druhé místo za železniční stavbou, mostem Trisana v Tyrolsku.

Most nýtované konstrukce s příhradovými nosníky svědčí o dovednostech stavitelů a projektantů tehdejší doby, ale také o průmyslovém rozvoji regionu na konci 19. století.

Most je také jedním z posledních příhradových mostů se zachovalými původními ocelovými i zděnými konstrukcemi, který se nachází na železničních tratích v českých zemích.

Železniční příhradový most, tvořící zásadní krajinotvorný prvek, se stal součástí vltavského údolí a technickou zajímavostí kraje, která byla a je uváděna v literatuře technické i populární.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

 

Hořice na Šumavě, fara čp. 2 – č.ÚSKP 106764 - prohlášeno 4. 11. 2021

Budova fary, postavená nejpozději ve 30. let 18. století, s dílčími úpravami v druhé polovině 20. století, je historicky cenným příkladem fary, která vykazuje památkové hodnoty a vysoký stupeň autenticity zejména interiéru.

Hmota, vnější vzhled a dispoziční řešení jsou přirozeným stavebním vývojem objektu od 18. století. K památkovým hodnotám fary patří zejména dochované hmotové uspořádání, trojtraktová dispozice a historické konstrukce, jako jsou valené klenby s výsečemi v celém rozsahu přízemí, fabiónové stropy se štukovými zrcadly v patře, dochované prkenné podlahy, hambalkový krov s ležatou stolicí a architektonické prvky (okna, dveře, portály, kamenné kádě). Uvnitř fary je zajímavý dochovaný vytápěcí systém s přikládacími komorami v přízemí i v patře.

Hořický dům využívaný od 30. let 18. století jako fara je nedílnou součástí jižní zástavby domů na náměstí.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

České Budějovice, činžovní dům čp. 173/19, Žižkova/Jeronýmova, č.ÚSKP 106773 (TZV. POZDNÍ ZÁPIS)

Architektonicky ztvárněný činžovní dům s nárožní věžičkou představuje kvalitní příklad obytné budovy postavené v historizujícím slohu s bohatou štukovou výzdobou z konce 19. století.

Památková hodnota domu spočívá nejen v částečně zachované dispozici, v dochovaných historických konstrukcích (klenby do traverz, segmentové klenby, cementová dlažba na podestách, kamenné schodiště s litinovým zábradlím, štuková výzdoba průjezdu), ale zejména v členění hlavního historizujícího průčelí budovy s prvky neorenesance, ale i neobaroka. Dům obsahuje i některé řemeslné prvky jako jsou původní dveře včetně kování.

Budova má také význam kulturně historický, protože je přímým dokladem vývoje obytných (činžovních) staveb městské zástavby z přelomu 19. a 20. století v Českých Budějovicích.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG

Slavonice, dům čp. 573, ulice Boženy Němcové, č. ÚSKP 106772 (tzv. POZDNÍ ZÁPIS)

Dům pozdně gotického jádra je hodnotný dochovanými historickými konstrukcemi. Jedná se o zachovalý pozdně gotický sklep, trámový strop s překládaným záklopem, kamenné zdivo nosných konstrukcí či klenuté prostory hospodářské části obytného domu.

Dům má výraznou urbanistickou roli v prostoru jihovýchodního rohu historického jádra Slavonic, dům se uplatňuje zejména při pohledech na středověký úsek fortifikace, která je v těchto místech dobře dochovaná.

ODKAZ NA PAMÁTKOVÝ KATALOG